Schovává se za opilost, oběti ho proto nenahlašují. Drink spiking v Česku není výjimkou

Brno - Zkušenost s podáním drog do nápoje bez souhlasu má podle průzkumu organizace Beat Sexism třetina mladých respondentů. Takzvaný drink spiking přitom zůstává v Česku dlouhodobě přehlíženým fenoménem. K jeho výskytu navíc chybí reprezentativní data. Přestože bývá spojený s násilím, není v České republice samostatně trestným činem. Nedostatečná je i prevence a systémová podpora obětí. Jednou z možných cest by měla být větší osvěta a edukace personálu v podnicích.

Droga nenápadně přimíchaná do pití. Není vidět ani cítit, přesto může během chvíle změnit běžný večer v nebezpečnou situaci s vážnými zdravotními i psychickými následky. Takzvaný drink spiking se přitom netýká jen zahraničí, zkušenosti s ním mají i návštěvníci českých barů a klubů. Oběti otrávených drinků jsou však často neviditelné.

Podle studie organizace Beat Sexism má s drink spikingem osobní zkušenost zhruba třetina dotazovaných, přičemž více než 91 procent z nich tvoří ženy. „Rozhodně ale nejde jen o „ženský problém“. Týká se i mužů a queer lidí. Drink spiking nemá gender,“ upozorňuje zakladatelka organizace Blerta Sejdija. Nejvíce zkušeností s přidáním omamných látek do pití bez souhlasu respondenti uváděli ve věku mezi 19 a 24 lety. On-line průzkum se zaměřil především na mladé lidi v Praze, zejména studenty a návštěvníky nočních podniků. Data ukazují, že se nejedná o ojedinělé incidenty, jen v hlavním městě potvrdily několik stovek případů.

Droga schovávající se za opilost zanechává neviditelné oběti

Drink spiking je často předstupněm fyzického či sexuálního násilí nebo krádeže. Mimo to může představovat vážné ohrožení zdraví. Látky mohou způsobovat například dezorientaci, výpadky paměti, malátnost nebo ztrátu vědomí. Podle provozní ředitelky Beat Sexism Veroniky Šimkové jde v praxi o GHB, ketamin nebo například rohypnol. Podle studie se drink spiking děje nejčastěji v barech, klubech, hospodách, ale i na soukromých večírcích. Oběti čin často nenahlašují. Příznaky se mohou překrývat s běžnou opilostí, a tak se domnívají, že to pouze přehnaly s alkoholem a vinu berou na sebe. Rychlá reakce je přitom klíčová, protože se podaná látka z těla rychle vyloučí. „Doporučujeme situaci řešit hned. Je potřeba v rámci 24 na toxikologické vyšetření,“ vysvětluje Sejdja. Možnost je také uchovat přímo vzorek drinku.

Typickým příznakem otravy je náhlý a nečekaný pocit silné opilosti, který se může dostavit i po malém množství alkoholu. Oběti drink spikingu často popisují zmatenost, potíže s mluvením nebo ztrátu kontroly nad vlastním tělem. Takové příznaky zažila Vlaďka Horáková v jednom z brněnských barů. „Alkoholu jsem vypila jen trochu, najednou se ale dostavil pocit extrémní opilosti. Nevěděla jsem, co dělám, nezvládala jsem se ovládat, měla jsem omezenou řeč i motoriku,“ popisuje. Nakonec se dostavil i výpadek paměti, cestu domů si podle svých slov nepamatuje. V podniku byla s přáteli a neodnesla si žádné následky. Dodává, že jde jen o podezření, zda měla opravdu v pití drogu potvrzené nemá. Podobný zážitek má i Nikola Čechová. „V baru jsme byli s kamarádem. Muž na baru se nabídl, že nám koupí pivo. Mně to moje nechutnalo, a tak ho vypil kamarád. Dostal se po něm do stavu, kdy nebyl schopný stát. Musela jsem ho odvést domů. Vím, že po dvou pivech by takto opilý určitě nebyl,“ objasňuje. Ani v tomto případě však neproběhly toxikologické testy, které by podezření potvrdily.

Chybí celostátní data, legislativa nereaguje dostatečně

Oficiální data ale v Česku chybí. Přestože drink spiking není novodobý fenomén, byl u nás dlouho přehlížen. Debatu otevřela loni na jaře organizace BeatSexism, která od listopadu 2024 sbírá první větší data. Ty ale podle organizace zobecnitelná nejsou. Ani policie České republiky případy spojené z drink spikingem samostatně neeviduje. „Budeme usilovat o to, aby proběhlo skutečně masivní šetření o tom, jak moc je tento fenomén přítomný v České republice, jak moc zasahuje zejména mladé lidi," říká zmocněnkyně vlády pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle ní i organizace je nutné průzkum rozšířit celostátně a zaměřit se na vzdělání lidí o této problematice.

V České republice samotné přidání cizí látky do nápoje není trestným činem. Postižitelné je pouze pokud způsobí újmu na zdraví, dojde ke znásilnění nebo krádeži. Zároveň neexistuje jednotný systém prevence, evidence ani podpory obětí. Příkladem by mohla být Velká Británie, kde definují drink spiking jako trestný čin, což obětem pomáhá se lépe dovolat spravedlnosti. Podporují také školení personálu, jak v takové situaci zasáhnout. Schopnost zaměstnanců rozpoznat podezřelé chování je podle Sejdija klíčová. „V rámci naší strategie bary nechceme stigmatizovat, ale informovat je a spolupracovat s nimi,“ podotýká. V poslední době se podle ní setkává s podniky, které mají zájem téma dostat do popředí a edukovat barový personál.

Brněnský Bar, který neexistuje se snaží případům předcházet způsobem obsluhy. „Tím, že si lidé u nás neobjednávají na baru, ale u stolu, a do interiéru pouštíme pouze omezené množství zákazníků, nevzniká takový ten zmatek a frmol, který by tomu napomáhal,“ říká provozní baru Rudolf Forman. Školení zaměstnanců přímo na drink spiking nezvažoval. Osobní zkušenost nemá ani provozní Metro music bar, o podobných případech ale slyšela. „Zákazník si objedná na baru a drink si odnese, co s ním potom udělá už nevidíme. Můžeme pozorovat už jen výsledek – člověka pod omamnou látkou. Nikdy ale nevíme, jestli si ji vzal dobrovolně nebo ne,“ přibližuje Martina Kouřilová. Zcela podchytit takové případy podle jejího názoru jako personál nemůže.

Na riziko otrávených drinků upozorňuje kampaň

„Zarážející je, jak snadno jsou podobné látky dostupné i skutečnost, že návody na drink spiking se snadno šíří na sociálních sítích,“ upozorňuje Šimáčková Laurenčíková. Podtrhuje nutnost vzdělávání mladých lidí už ve školách. Zvýšit povědomí o problematice má také osvětová kampaň Beat Sexism.