V Moravské galerii ožila Brněnská bohéma
Kultura
Brno - Moravská galerie otevřela podzimní výstavní sezónu. Mezi dalšími novými výstavami a obohaceními stálých expozic představila i dvě výstavní intervence dvou brněnských umělců. Miroslav Myška i Jiří Havlíček patřili do Brněnské bohémy.
V Moravské galerii v Pražákově paláci si mohou návštěvníci v rámci výstavních expozic prohlédnout i díla Miroslava Myšky a Jiřího Havlíčka. Výstavní intervence galerie otevřela 16. října a shlédnout je lidé mohou do konce února. Oba umělci byli členy dnes již legendárního seskupení, pro něž se vžilo označení Brněnská bohéma.
Brněnská bohéma
Brněnská bohéma (1966-1972) bylo volné sdružení mladých výtvarníků, básníků, teoretiků umění a performerů seskupených kolem básníka a Jana Nováka. Součástí byl například i Karel Fuksa, J. H. Kocman nebo například i bezdomovec JUC. Adolf Títek zvaný Dolfa či doktor Špína bezdomovec. Jednalo se o prostředí plné nadsázky, recese, básnických přednesů a happeningů, v kterém umělci mohli realizovat své umělecké ambice a zároveň nacházet únik z reality socialistického Československa.
Tváře a struktury. Tak se nazývá výstavní intervence Miroslava Myšky. Navštívit ji lidé mohou v prvním patře Pražákova paláce. Součástí jsou dvě rozdílné kapitoly Myškovy tvorby: portréty a takzvané fraktály. „Do své volné tvorby Myška často vnáší humor a nadhled, který je u fotografů jeho generace ojedinělý. Jeho práce odkazují jak k evropské a české avantgardě, tak k řemeslu ručního sazeče, kterým se Myška původně vyučil,“ líčil jeden z kurátorů Petr Ingerle.
Myška patří mezi významné osobnosti české fotografie. Pro jeho tvorbu je charakteristická empatie při reportážním zachycení člověka. Právě portréty jsou velkou součástí expozice. Návštěvníci na nich mohou najít například i Václava Havla či Alžbětu II.
Druhou částí jsou Myškovy fraktály. „Jde o zachycení předmětů a vzorů nalezených v civilizaci. Často je principem pozůstatek slov či opakující se tvar. Jde o různá zábradlí, „vlny oceánu“ v dlažbě, oprýskané zdi, kousky plakátovacích ploch. První fraktály jsem vyfotil v osmdesátých letech, od té doby se nabalují. Poslední jsou z roku 2025,“ popisoval Miroslav Myška.
Kdo netvoří, je netvor
Další osobnost výtvarného Brna, Jiřího Havlíčka, připomíná kabinet kresby a grafiky v expozici moderního umění druhého patra Pražákova paláce. „Alchymické divadlo světa“ představí Havlíčkovu ranou tvorbu. Kresby a grafiky, na nichž návštěvníci mohou vidět fantastická monstra, smyšlené i historické postavy, představují parafrázi na alchymickou a mystickou tematiku.
Havlíčkovy práce byly publikovány v mezinárodních časopisech zaměřených na fantaskní a poválečné surrealistické umění. „Jeho emblémy, symboly a alegorie jsou snahou o dešifrování vlastního nitra. Však také své výtvory označoval jako strusky duše,“ řekl Ingerle.
Jiřímu Havlíčkovi by tento rok bylo 80 let. „Tatínek od jistého věku už nechtěl své dílo vystavovat. Tvorba pro něj byla životní nutností, své práce vytvářel z niterní potřeby. Teprve když zemřel, zjistili jsme ten obrovský rozsah – tisíce kreseb a grafik. Razil heslo, které se mu připisuje: kdo netvoří, je netvor,“ vzpomínal jeho syn Jakub Havlíček.
