Vysokoškolští studenti představili vlastní projekty. Excel@FIT ukázal, jak přemýšlejí o budoucnosti technologií
Domácí
Brno - Na Fakultě informačních technologií Vysokého učení technického v Brně se v úterý uskutečnil 12. ročník konference Excel@FIT. Studenti zde představili desítky vlastních projektů, které podle organizátorů ukazují, že informatika dnes není jen o programování, ale především o řešení konkrétních problémů.
„Nechceme studenty učit jen teorii, ale vést je k tomu, aby vytvářeli reálné aplikace,“ uvedl proděkan pro marketing a vnější vztahy Vítězslav Beran. Letošní ročník byl podle něj rekordní – z 88 přihlášených prací jich komise vybrala 76 k prezentaci.
Hned v úvodu zaznělo, že představa o práci v IT se často liší od reality. „Samotné programování tvoří jen malou část práce. Velká část je o testování, komunikaci nebo škálování systémů,“ popsal absolvent fakulty Dominik Harmim, který dnes působí v mezinárodní firmě Oracle Netsuite. Studentům zároveň doporučil vyjet během studia do zahraničí, například v rámci programu Erasmus, a získat tak větší samostatnost.
Různorodost cest do IT zdůraznila i absolventka Gabriela Nečasová. „Neměla jsem ráda matematiku a přišla jsem z uměleckého prostředí. Přesto se to dá zvládnout, pokud má člověk vytrvalost,“ sdělila. Podle ní hraje v oboru často větší roli odhodlání, než vrozený talent.
Podobně mluvili i Matúš a Svetozár Noskovi, kteří už během studia založili vlastní technologickou firmu MaNoSens. „Důležité je dělat to, co vás baví, a nebát se riskovat, pokud máte kolem sebe dobrý tým,“ uvedli. Právě kombinace studia, podnikání a podpory ze strany fakulty jim umožnila rozvíjet vlastní projekty i mimo akademické prostředí.
Hlavní část konference tvořila přehlídka studentských prací. Právě u nich se podle autorů ukazuje posun od technologií samotných k jejich praktickému využití. „Smyslem informačních technologií není vytvářet složité algoritmy samy o sobě, ale hledat řešení, která lidem skutečně pomáhají,“ vysvětlila studentka Adriana Buchmei, která vyvinula systém pro rozpoznávání jógových pozic přizpůsobený individuálním rozdílům mezi uživateli.
Vedle technologického optimismu se ale objevovala i opatrnost. „Pokud budeme jen slepě přijímat výstupy algoritmů, může vzniknout prostředí, kterému přestaneme rozumět,“ upozornil student Michal Novák, jehož projekt se zaměřuje na digitální forenzní analýzu. Podle něj je proto důležité, aby lidé neztráceli schopnost kriticky uvažovat o technologiích.
Otázka role umělé inteligence zaznívala napříč celou konferencí. Zástupce společnosti NXP Semiconductors upozornil, že AI se stává běžnou součástí vývoje a postupně se přesouvá i na energeticky úsporné čipy – tedy malé výpočetní jednotky přímo v zařízeních, jako jsou roboti nebo chytré spotřebiče, které nemají přístup k velkým serverům. „Programování tvoří jen 20 až 30 procent práce. Zbytek je o návrhu řešení a architektury,“ uvedl. Zároveň ale varoval před dopady na začínající studenty: „Hrozí, že se budou na AI příliš spoléhat a neosvojí si základy.“
Z výpovědí studentů, absolventů i odborníků tak vyplývá, že současná generace IT odborníků vnímá technologie především jako nástroj. Nejen pro inovace, ale i pro řešení konkrétních problémů – a zároveň si stále více uvědomuje odpovědnost, která s jejich vývojem přichází.
Konference Excel@FIT tak letos neukázala jen jednotlivé projekty, ale i to, jak mladí lidé přemýšlejí o technologickém světě: s nadšením, ale zároveň s vědomím jeho limitů.