Předsudečné násilí míří i na LGBTQ+ lidi. Oběti často mlčí
Domácí
Brno - Útoky namířené proti LGBTQ+ lidem se neprojevují pouze fyzickými útoky, ale také výhrůžkami, nenávistnými komentáři na sociálních sítích nebo ničením komunitních symbolů. Oběti navíc často váhají s oznámením incidentu kvůli nedůvěře v instituce či strachu z dalšího traumatu. O podobách násilí, jeho dopadech a možnostech pomoci mluvili zástupci organizace In Iustitia na přednášce v kulturním centru Co.labs v rámci festivalu Mezipatra.
Předsudečné násilí není omezené pouze na fyzické útoky. Může se projevovat slovními urážkami, vyhrožováním nebo poškozováním majetku. Jeho společným znakem je motivace předsudky vůči skutečné či domnělé příslušnosti člověka k určité skupině. Terčem se tak mohou stát lidé například kvůli své sexuální orientaci, genderové identitě, náboženství nebo barvě pleti. „Předsudečné násilí může mít i specifické podoby. U LGBTQ+ lidí se můžeme setkat například s vydíráním vynuceným coming outem, takzvaným korektivním znásilněním (znásilnění, které má změnit sexuální orientaci nebo genderovou identitu oběti) nebo ničením komunitních symbolů, jako jsou duhové vlajky,“ vysvětlila na začátku workshopu Jana Tatárová.
Dopady předsudečného násilí přitom nekončí samotným útokem. Oběti se mohou potýkat s dlouhodobým strachem, úzkostmi nebo traumatem, které ovlivňují také jejich každodenní život. Následky však pociťují i jejich blízcí a širší komunita. I lidé, kteří se sami terčem útoku nestali, mohou kvůli podobným incidentům získat pocit ohrožení a obavy o vlastní bezpečí. Tento jev lektoři přednášky označili jako menšinový stres.
Právě na násilí motivované předsudky se zaměřuje organizace In Iustitia. Ta od roku 2009 poskytuje obětem bezplatné sociální, právní a psychologické poradenství. Kromě přímé pomoci se věnuje také osvětě, školení odborníků a monitoringu nenávistných projevů na internetu.
Nenávist se šíří také na sociálních sítích
Významnou roli v tomto ohledu hrají i sociální sítě nebo rétorika veřejně známých osobností. „Když například politici pronášejí nenávistné výroky, podporuje to další lidi v tom, aby říkali stejné věci. Útočné komentáře se pak množí například pod příspěvky, které o těchto výrocích informují,“ uvedla lektorka Anna Čaloudová.
S nenávistnými komentáři se organizace setkává také při pravidelném monitoringu internetu. Podle Jany Tatárové se objevují například pod příspěvky festivalů Prague Pride, Ostrava Pride nebo Brno Pride. Některé z nich přitom podle ní překračují hranici trestněprávně postižitelného jednání. „Objevují se tam komentáře, které jsou skutečně trestné. Někdo například napíše, že by danou skupinu nejraději poslal do plynu nebo zastřelil,“ popsala Tatárová.
Společnost LGBTQ+ lidi spíše toleruje než přijímá
Otázka společenského přijetí LGBTQ+ lidí podle lektorů nemá jednoduchou odpověď. Vít Sláma upozornil, že česká společnost není jednotná a postoje k menšinám se liší napříč jednotlivými skupinami. „Těžko se odhaduje, jestli česká společnost LGBTQ+ lidi skutečně přijímá. To je spíše otázka pro antropologii než pro nás, kteří se zabýváme především sociální prací a právní stránkou problému,“ vysvětlil.
Při volbě mezi slovy tolerance a přijetí se Jana Tatárová přiklonila spíše k první možnosti. „Kdybych měla vybrat mezi těmi dvěma slovy, řekla bych, že lidé LGBTQ+ osoby spíše tolerují, než přijímají. Když se podíváme na komentáře, které monitorujeme, určitě bych neřekla, že je jejich existence ve společnosti plně přijímaná,“ dodala.
Oběti se často bojí útoky nahlásit
Přestože mohou být následky předsudečného násilí dlouhodobé, ne všechny oběti se rozhodnou incident oznámit. Důvodem bývá nedůvěra v policii a další instituce, obava ze zlehčování situace nebo strach z opětovného prožívání traumatu během vyšetřování. Roli může hrát také stud nebo postupné zvykání si na každodenní nenávistné projevy. Lektoři proto upozornili na důležitost podpory obětí. Blízcí by jim měli především naslouchat, vytvořit bezpečné prostředí a respektovat jejich vlastní tempo. Neměli by je nutit k oznámení incidentu ani k jiným krokům, na které se necítí připravené.
Oběti se mohou obrátit přímo na Policii ČR, případně nejprve na poradnu In Iustitia. Ta jim pomůže s přípravou oznámení a může zajistit také doprovod na policii. Právní a psychologickou podporu přitom poskytuje i bez toho, aby se člověk rozhodl případ oficiálně nahlásit. Oběti mají mimo jiné právo na doprovod důvěrníka, ochranu osobních údajů nebo výslech bez přítomnosti pachatele.
Kam se obrátit pro pomoc a podporu?
- Bezplatné sociální, právní a psychologické poradenství.
- Pomoc při sepisování trestního oznámení.
- Doprovod při jednání s policií.
- Podpora obětí, svědků i pozůstalých.
- Podpora transgender a nebinárních lidí.
- Poradenství v otázkách genderové identity.
- Pomoc při řešení diskriminace a transfobie.
- Osvětová a vzdělávací činnost.
- Bezplatné právní a psychologické poradenství.
- Pomoc při řešení následků trestných činů.
- Podpora při jednání s policií a dalšími institucemi.
- Pomoc svědkům a pozůstalým.
Linka pomoci: 116 006 (nonstop)
Festival chce otevírat další společenská témata
Přednáška vznikla z iniciativy samotné organizace In Iustitia, která oslovila festival Mezipatra s nabídkou spolupráce. Podle Martina Ilcsika z organizačního týmu festivalu dávalo propojení tématu s jeho zaměřením smysl. „Byli jsme nadšení, protože nám to připadalo jako vhodné téma pro festival a pro okruh problémů, kterým se snažíme věnovat,“ vysvětlil. Jeho kolega Libor Sup následně zdůraznil především význam poskytování prostoru organizacím, které se věnují důležitým společenským otázkám. „Pokud můžeme jako festival někomu nabídnout platformu, na které představí svou činnost, mohou se lidé dozvědět spoustu nových věcí. Já sám jsem se během přednášky dozvěděl informace, které jsem předtím neznal,“ uvedl.
Podle Ilcsika je spolupráce s dalšími iniciativami také způsobem, jak na festival přinášet nová témata a rozšiřovat jeho program. Přednáška tak nabídla nejen pohled na právní a sociální aspekty předsudečného násilí, ale také prostor pro informování o možnostech pomoci lidem, kteří se s nenávistnými útoky setkávají.