FSS navštívil diplomat Chen. Promluvil o bezpečnosti Tchaj-wanu a spolupráci
Homepage
Tchaj-wan dnes podle diplomata Remuse Li-Kuo Chena nestojí v centru světové politiky jen kvůli tomu, že na něj Čína vyvíjí tlak. Důvod je širší. V otázce budoucnosti ostrova se protínají bezpečnost, světový obchod, výroba nejvyspělejších čipů i soupeření Spojených států a Číny o podobu mezinárodního řádu. Nejen o tom promluvil ředitel Taipei Economic and Cultural Office během své návštěvy Fakulty sociálních studií.
Přednáška nesla název Strength and Resilience for Peace and Prosperity. V úvodu Chen nastínil, jaké riziko představují imperiální ambice Číny, a to nejen pro ostrov samotný, ale i pro světový obchod. Riziko vidí mimo jiné v blokádě Tchajwanského průlivu. Ten je považován za jednu z nejdůležitějších tepen světového obchodu a podle analýzy CSIS průlivem projde ročně zboží v hodnotě téměř dvou a půl bilionů dolarů. Zároveň upozornil, že možné ovládnutí ostrova je pouze jedním dílkem ve skládačce čínského plánu na světovou dominanci. „Plány Číny jdou mnohem dál než jen k ovládnutí Tchaj-wanu. Budou pokračovat dál, více na východ, kde budou soutěžit s USA o dominanci v Pacifiku,“ uvedl diplomat.
Čína dlouhodobě vidí Tchaj-wan jako svou součást a netají se záměrem území sjednotit. Na ostrov pravidelně vyvíjí nátlak například v podobě vojenských cvičení v jeho blízkosti, či narušováním identifikační zóny protivzdušné obrany (ADIZ). CSIS uvádí, že v roce 2024 čínská armáda podnikla rekordních 3 075 letů do této oblasti.
Chen se také dotkl slabiny Tchaj-wanu, která je vlastní i Evropě. Tou je výrazná energetická závislost na zahraničních partnerech. Pro ostrov je zcela zásadní volnost námořních cest a případná blokáda by kvůli omezeným vlastním zdrojům znamenala zásadní problém pro chod země. I z tohoto důvodu vznikají v Tchaj-wanu v posledních letech iniciativy s cílem budování obnovitelných zdrojů, které by zvýšily jeho soběstačnost. „Vy tady v Evropě stále hledáte alternativní zdroje energií, my máme úplně stejný problém,“ doplnil Chen.
Diplomat do jisté míry navázal na kanadského premiéra Marka Carneyho, který začátkem tohoto roku v Davosu zdůraznil důležitost spolupráce tzv. středních mocností v kontextu postupného rozpadu poválečného světového řádu založeného na jednotě Západu se Spojenými státy v čele. V pozici střední mocnosti vidí Chen i Tchaj-wan. „Nechceme být velmocí, stačí, když budeme něco jako je Česká republika v hokeji,“ řekl s nadsázkou diplomat a apeloval na úzkou spolupráci ostrova s Evropou. Státy Evropské unie sice uznávají politiku jedné Číny, pro Tchaj-wan jsou však významným obchodním partnerem. V roce 2024 dosáhl vzájemný obchod výše 72 miliard eur. V posledních letech rostou i přímé investice EU na Tchaj-wanu.