Čínská digitální měna může změnit naše chápání peněz, říká sinolog

Brno - Hongkong je důležité ekonomické centrum a jeden z uzlů globálního obchodu. Nyní se Čína snaží ochočit systém, který tam zanechala britská koloniální vláda a využít ho pro vlastní účely. A to například tím způsobem, že využívá Hongkong jako místo pro pilotní projekt takzvaného digitálního jüanu, což je nástroj, který může změnit chápání peněz nejen v Číně, ale i v celém světě. Jaké to může mít dopady na světovou ekonomiku? Má tato digitální měna potenciál nahradit hotovost? Nejen na to odpovídá sinolog a analytik projektu Sinopsis David Gardáš.

Co je digitální jüan? 

Je to jedna ze skupiny digitálních měn centrálních bank, kterou Čína vyvíjí od roku 2014. Je potřeba ji rozlišit od Bitcoinu, Etherea a dalších kryptoměn. Odlišné jsou především v tom, že digitální měny centrálních bank jsou plně centralizované v jedné instituci, která má naprostou kontrolu nad tím, jak je s tou měnou operováno. Dá se to naprogramovat v podstatě jakýmkoliv způsobem, a to až do té míry, že centrální banka může nastavit platnost této měny, čímž jsou lidé podněcovaní k urychlené spotřebě. Stejně tak můžou nastavit, za co vůbec utratí tyto peníze a omezit to i lokálně - kdyby byl třeba další lockdown v Číně a někdo se ocitl mimo místo svého bydliště, tak mu prostě nepůjde žádným způsobem zaplatit za zboží a služby, které bude chtít využít.

Je to tedy jen další forma omezování a kontroly?

Čínské úřady to sice nepřiznají a vyzdvihují především efektivitu a rychlost tohoto nástroje oproti běžným platbám, i těm elektronickým, ale rozhodně to výrazně posílí kontrolu. V budoucnu to půjde navázat i na systém sociálního kreditu, který zatím ještě není plně centralizovaný. Některé společnosti mají ale svůj vlastní algoritmus na ohodnocování uživatelů. Například Alibaba provozuje takzvaný Sesame Credit, který sleduje interakce na sociálních sítích a další digitální aktivity uživatelů. Své algoritmy ale mají i mnohé veřejné úřady na úrovni měst či provincií. Problém je v tom, že pod vládou autoritářského komunistického režimu, který má pojetí lidských práv a demokracie dosti odlišné, se to skóre odvíjí spíše od toho, na kolik jste loajální vůči té straně a její politice.

Zmínil jste systém sociálního kreditu. Co všechno může ovlivňovat?

Těch věcí je celá řada, nízké skóre může například omezit možnosti cestování do zahraničí, ale i uvnitř Číny. Dalším bodem je omezení přístupu k půjčkám. Pokud si někdo chce založit společnost, tak je potom limitován v přístupu ke kapitálu. Případně to znemožní práci ve státním sektoru. V soukromém sektoru jsou ta chapadla zatím ještě o něco menší, takže stále můžete nastoupit k někomu do firmy. Zajímavostí ale je, že pokud v soukromém podniku pracují členové komunistické strany, musí založit komunistickou buňku , která následně může ovlivňovat fungování dané společnosti. To znamená, že stav sociálního kreditu může ovlivnit i privátní sektor v tom, jestli přijmou někoho s nižším skóre. Dále se v tomto kontextu zmiňovala i sociální izolace lidí, protože jsou motivovaní omezit styky s někým, kdo vzdoruje režimu a to skóre má nižší.

Takže soukromé podniky předávají ty informace straně? 

Je tam napojení, byť často je to vágní. Existuje tam ale zákon o zpravodajských službách, kdy veškeré soukromé podniky jsou nuceny spolupracovat s bezpečnostními složkami a sdílet s nimi data.

Zpět k digitální měně. Může mít vznik této měny vliv i na světovou ekonomiku?

Čína se dlouhodobě snaží o takzvanou dedolarizaci globálního finančního systému tím, že chce snížit využití dolaru, případně i eura právě v těch globálních tocích, investicích a dalších transakcích. Spekuluje se nakolik tomu pomůže samotná digitální měna, protože to není jediný faktor, který v tomhle hraje roli. Čína se ale snaží o zmezinárodnění své měny, byť představuje zhruba pětinu světového HDP, tak jüan jako takový představuje jen dvě nebo tři procenta těch plateb. Naprostou většinu si uzurpuje právě dolar a euro jako druhá měna. V momentě, kdy se Číně podaří nahradit dolar, tak to může mít velký dopad pro Spojené státy americké, které těží z postavení dolaru a po dlouhé dekády jim to umožňuje růst na dluh. Pokud dolar bude významně slábnout a USA budou muset splácet ten astronomický dluh, tak to může defacto způsobit pád celé americké ekonomiky, což se může kaskádovitě přelít i na evropské trhy a hospodářství. Celkově to tedy může mít dalekosáhlé dopady. Současně to může mít dopad i na české podniky a jednotlivce v momentě, kdy je Čína bude nutit, aby při nákupu zboží z Číny směnili své peníze na tuto digitální měnu. Budou mít tak možnost skrze nějaké aplikace dál sledovat data těch uživatelů a mít tak dohled nejen na hranicích Číny, ale i daleko za nimi.

Může opravdu dojít k tomu, že se Číně povede to prosazení své měny v mezinárodním obchodu?

V posledních letech můžeme zaznamenat několik střípků, které ukazují, že to zrychluje, a to dost významně. Například od invaze na Ukrajinu se Rusko a Čína domluvili, že nebudou platit za ropu a plyn v dolarech, ale právě ve svých měnách. Tedy půl na půl rubl a jüan. A celkově i další země jdou v tomhle ohledu Číně na ruku. Pokud by například Saudská Arábie jakožto největší světový producent ropy začala přijímat platby v jiné měně než dolaru, mělo by to obrovské geopolitické dopady.

Může se tedy stát, že platformy jako AliExpress budou požadovat, aby čeští uživatelé platili v digitálním jüanu? 

Je to jedna z možností. Podobně tak i turisté, kteří vycestují do Číny, budou časem nuceni využívat tu digitální měnu napojenou na konkrétní aplikace. Případně jsou tam i možnosti, jak to využívat přes nějakou nositelnou elektroniku. Nechci zabíhat až k čipům, ale je to něco, co má opravdu potenciál změnit naše chápání peněz.

Má to potenciál nahradit hotovost?

V tomhle čínské úřady vydaly několik protichůdných vyjádření. Na jednu stranu zaznělo, že pokud bude poptávka po hotovosti, tak jí rušit nebudou. Současně se ale nechal slyšet jeden z vedoucích pracovníků Čínské lidové banky, která má na starosti zavádění digitální měny, že hotovost je zastaralá a už nyní Čína využívá zhruba devadesát procent všech finančních plateb přes mobily a další zařízení. Když se vrátím zpět k otázce, tak z dlouhodobého hlediska to k tomu určitě směřuje. Už nebude jakákoliv možnost, jak provést platbu mimo dohled strany.

Jak to propagují lidem žijícím v Číně? 

Snaží se to zpropagovat tak, že je to efektivnější a bezpečnější. Současně k tomu využívají aplikace, které se běžně používají, takže to zapojují do už fungujícího systému, který ale využijí pro silnější dohled. Úřady v některých městech také náhodně distribuovaly symbolické částky skrze loterii, do které se přihlásili zájemci o tuto digitální měnu.

Věří tomu ti lidé? 

Část lidí určitě. V této souvislosti proběhl průzkum veřejného mínění a v té době už čtvrtina dotazovaných využívala digitální jüan. Bylo tam ale i nějakých deset až patnáct procent lidí, kteří odpověděli, že preferují hotovost, což v kontextu čínské populace představuje více než 100 milionů lidí. Bude proto zajímavé sledovat, na kolik budou centrální banka a další státní instituce schopné to prodat i této části populace. V Hongkongu to i přes snahu vlády v Pekingu zdaleka nepřijímají tak otevřeně, ta mentalita lidí se zásadně liší, protože byli zvyklí na větší otevřenost a mimo to mají i vlastní měnu.