Jihomoravské nemocnice čeká transformace. Změny pocítí i pacienti

Brno - Jihomoravský kraj spouští rozsáhlou reorganizaci zdravotnictví, která sjednocuje krajské nemocnice pod křídla centrálního holdingu. Zatímco vedení kraje slibuje od transformace na akciové společnosti efektivnější investice a lepší strategické plánování, tisíce zdravotníků podepisují petice proti změnám. Obavy z narušení stability personálu a ohrožení kvality péče pro pacienty tak staví ambiciózní modernizační plán do střetu s tvrdou realitou v terénu.

Zastupitelé Jihomoravského kraje schválili postupný přechod krajských nemocnic na akciové společnosti. Ty nově spadají pod jednotný holding Jihomoravská zdravotní, a.s. Hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) zdůraznil, že tento model zajistí efektivnější strategické řízení, lepší koordinaci investic a stabilní péči. Nemocnice si sice zachovají své vedení, odborné týmy i identitu, jejich stoprocentním vlastníkem však zůstává kraj.

„Jde o promyšlený proces, který má za cíl připravit naše zdravotnictví na budoucnost,“ uvedl Grolich. Centralizace by měla umožnit lepší plánování lůžkových kapacit a nákupů, aniž by došlo k omezení každodenní péče. Celý proces má být završen do konce roku 2028, přičemž první pilotní zařízení budou vybrána letos na podzim. Vznik vertikálního holdingu znamená, že klíčová rozhodnutí se budou přijímat centrálně, což má posílit spolupráci mezi pracovišti. Tento krok však vyvolává značné obavy zaměstnanců o jejich autonomii a jistotu pracovních míst.

Na tiskové konferenci vystoupili zkušení zdravotníci, podle nichž jde o víc než jen administrativní změnu. „Nemocnice stojí na lidech – sestrách, lékařích a sanitářích. Jakákoliv nejistota může vést k odchodům těch, kteří zde zůstávají z pocitu zodpovědnosti,“ varovala jedna z všeobecných sester z urgentního příjmu. Kvalitní péče se podle ní staví na důvěře a personální stabilitě.

Tyto obavy umocňuje i demografická situace. Velká část sester je starší než 50 let a čtvrtina se blíží důchodovému věku. Změna právní formy a přechod pod holding podle nich přináší riziko úprav pracovních smluv, což by mohlo narušit kontinuitu péče, zejména na vytížených urgentních odděleních.

Zaměstnanci se obávají, že prioritou centrálního řízení budou úspory na úkor jejich benefitů a motivace. Zástupkyně personálu Jana Procházková kritizovala nedostatečnou komunikaci ze strany kraje. „Lidé, kteří denně pracují s pacienty, nebyli do příprav vůbec zapojeni. Petice podepsaná dvěma tisíci zdravotníky jasně ukazuje jejich strach, který je však vedením bagatelizován.“

Podobně se vyjádřila i Valerie Skřipková z odborového svazu: „Akciové společnosti jsou orientovány na zisk, což může ohrozit pracovní podmínky i kvalitu služeb." Požadují zastavení transformace a zahájení skutečného dialogu. Odbory se obávají, že tlak na efektivitu povede k redukci personálu a holding dostatečně nezohlední specifické potřeby jednotlivých nemocnic.

Nejistota panuje i mezi veřejností. „Mám strach, že akciové společnosti budou omezovat některá oddělení, a tím se zhorší dostupnost služeb,“ uvedl zástupce pacientů. Poukázal přitom na případy, kdy zdravotníci kvůli nejistotě už dříve odcházeli do jiných regionů nebo zcela mimo obor.

Grolich i vedení holdingu však ujišťují, že prioritou zůstává zachování péče. Studie společnosti Ernst & Young potvrdila, že zvolený model je organizačně vhodný. Podle hejtmana navíc nová právní forma nebude mít přímý vliv na platy, které závisí spíše na celkové ekonomické stabilitě a personální situaci v regionu.

Pro běžného pacienta by se v ideálním případě nemělo nic měnit – denní provoz má zůstat stejný. Zdravotníci však varují, že jakýkoliv neklid mezi personálem se dříve či později promítne do kvality péče. Klíčem k úspěchu tak zůstává udržení důvěry těch, kteří v nemocnicích pracují.