Bizarní hmyz odhaluje svět drobných živočichů

Brno - Návštěvníky výstavy Bizarní hmyz vítá už při vstupu bzučení a šustění křídel. Zvuky hmyzu spolu s velkoformátovými fotografiemi dotvářejí atmosféru celé expozice Moravského zemského muzea.

Zájem o výstavu je patrný už před vstupem. U pokladny se tvoří fronta a někteří návštěvníci se vracejí opakovaně. „Jsem tu už potřetí,“ říká jedna žena čekající ve frontě.

Expozice není příliš rozsáhlá, ale nabízí množství detailů. Stěny pokrývají velké makrofotografie hmyzu, které zachycují struktury a detaily těla, jaké lidské oko běžně nepostřehne. Při důkladném prohlížení výstavy může návštěva zabrat i kolem hodiny a půl.

Projekt vznikal dva roky a propojuje entomologii s moderní makrofotografií. „Chtěli jsme ukázat hmyz nejen jako objekt vědeckého výzkumu, ale také jako fascinující svět tvarů a strategií přežití,“ říká autorka výstavy Jana Nerudová. Expozici tvoří více než dvě stovky velkoformátových fotografií od více než padesáti autorů z celého světa, doplněné exempláři ze sbírek entomologického oddělení Moravského zemského muzea.

Velkým lákadlem jsou živí jedinci. V několika teráriích je možné pozorovat více než dvacet druhů hmyzu. V jednom z nich jsou k vidění živé strašilky, které svým tvarem věrně napodobují větvičky. Návštěvníci je mezi listy často chvíli hledají, a pozorování tak někdy připomíná malou hru na schovávanou. Příchozí mohou mimo jiné vidět jednu z největších kobylek světa, Siliquofera grandis, kterou muzeum chová přímo v expozici.

K nejzajímavějším exponátům patří i titan obrovský (Titanus giganteus), považovaný za největšího brouka světa. Na výstavě je k vidění jak na fotografiích z přirozeného prostředí, tak jako exemplář ze sbírek muzea.

Expozice nabízí také interaktivní prvek. Na dotykové obrazovce si mohou návštěvníci sestavit vlastního brouka. Vybírají přitom z různých typů těla, tykadel a hlav inspirovaných několika druhy hmyzu. Možných kombinací je velké množství a výsledné tvary často působí stejně bizarně jako skuteční zástupci hmyzí říše.

Podle Nerudové je právě odlišnost hmyzu jedním z důvodů, proč v lidech vyvolává rozpaky nebo odpor. „Hmyz je pro člověka velmi odlišný, má jinou stavbu těla, pohybuje se specifickým způsobem a některé druhy mohou bodnout nebo kousnout. Strach nebo odpor se však často zakládá na neznalosti,“ říká.

Expozice zároveň ukazuje, že fascinující hmyz nemusí pocházet jen z tropických oblastí. Vedle exotických druhů se objevuje i roháč obecný, největší brouk žijící v Česku. Jeho charakteristická kusadla připomínající parohy podle autorů instalace směle konkurují i tropickým druhům.

Autorkou výstavy je Jana Nerudová, na projektu se podíleli také Miroslav Ambroz a Jiří Procházka. K výstavě navíc v srpnu vyjde stejnojmenná kniha v nakladatelství Edika.