Masarykův onkologický ústav se rozšiřuje, pomůže tak více a lépe

Brno - Dvě nová pracoviště Masarykova onkologického ústavu zajistí pacientům větší soukromí a méně infekční prostředí. Celkový komfort nových prostor se snaží zvýšit také výzdoba od studentů Vysokého učení technického. Celý projekt je financován s pomocí evropských dotací.

Pacienti Masarykova onkologického ústavu (MOÚ) budou mít od dubna v jeho prostorech o něco větší komfort a bezpečí. Ústav totiž využil dotací Evropské unie a vybudoval nová oddělení pro pracoviště ambulantní protinádorové léčby a také centra paliativní péče. Celkové náklady činí přes 59 miliónů korun, z nichž přes 47 miliónů je pokryto z dotace. Obě oddělení spustí provoz jedenáctého dubna.

Program React-EU, ze kterého ústav dotace čerpal, je zaměřený na podporu zotavení z krize v souvislosti s covidovou pandemií a jejími sociálními dopady. S pomocí tohoto programu vystavěl ústav dvě nová pracoviště, která umožní poskytování kvalitní péče v bezpečnějším prostředí. Pro onkologické pacienty představuje nákaza jakoukoli infekcí mnohem větší nebezpečí než pro zdravého člověka, a proto architekti při zařizování stavby použili moderní technologie a prvky, které právě šíření infekcí výrazně snižují. Patří mezi ně například bezkontaktní otevírání dveří nebo vylepšená vzduchotechnika.

„V pátém podlaží Švejdova pavilonu se nám podařilo vybudovat nové prostory pro pracoviště ambulantní protinádorové léčby neboli stacionáře. Je asi čtyřikrát větší, než bývalo a nachází se v něm všechno potřebné. Například oddělení zavádění žilních vstupů, do kterého se dříve muselo chodit do úplně jiné části areálu,“ komentoval ředitel MOÚ Marek Svoboda.

Nové pracoviště nabídne 41 míst k aplikaci protinádorové léčby, oproti dosavadním 21. Navýšená prostorová kapacita také pojme větší počet pacientů a sníží dobu jejich pobytu v čekárnách. Součástí je navíc i box pro péči o zvlášť rizikové pacienty.

„Za loňský rok jsme ošetřili v průměru 180 lidí denně, z toho třetinu tvořily chemoterapie a zbytek podpůrné a hormonální léčby. To vše se odehrávalo v podstatě ve dvou místnostech, tudíž jsme nebyli schopni pacienty odbavit v takovém čase, jaký bychom chtěli,“ vysvětluje potřebu nových prostor staniční sestra stacionáře Eva Vykoukalová. Nové prostory podle ní také pacientům pomohou se zajištěním většího komfortu a intimity, která v předchozích letech chyběla.

Druhým přestavěným pracovištěm je centrum paliativní péče, které se nachází v druhém patře Švejdova pavilonu. Nově je jeho součástí kromě dvou specializovaných ambulancí také stacionář se čtyřmi lůžky rozdělených do samostatných boxů, v nichž budou lékaři například podávat infuze a transfuze.

„V Centru je k dispozici i malá kaple a konzultační místnost pro setkání s rodinou a schůzky multidisciplinárního týmu,“ doplnil Svoboda. Právě tento tým má za cíl řešit nejen léčbu bolesti a dalších tělesných příznaků, ale také psychosociální a spirituální podporu celé rodiny nemocného. „Kromě lékařů do týmu nedílně patří i zdravotní sestry, sociální pracovníci, psychologové a duchovní. Všichni tito lidé budou k dispozici přímo v centru a pacienti tak nebudou muset namáhavě přecházet mezi jednotlivými pracovišti,“ popisuje další benefit nových prostor vedoucí lékař Ondřej Sláma.

Pro vedení ústavu je důležité, aby se v nových prostorech cítili pacienti komfortně a zkusili zapomenout na problémy, které mají. I proto navázali spolupráci s Vysokým učením technickým (VUT). „Jsem rád, že nás pan Svoboda vyzval ke spolupráci na výtvarném a architektonickém řešení nového denního stacionáře. Doufám, že naše práce pacientům jejich pobyt zpříjemní,“ řekl Milan Houser, prorektor pro vnější vztahy VUT. Studenti Fakulty výtvarných umění totiž vyzdobili zdi velkoformátovými obrazy a také vymysleli vzhled pracoviště, kdy se modro-béžová podlaha prolíná i na dveře a stěny a měla by tak připomínat uklidňující a životodárnou sílu tekoucí řeky.

V rozšiřování a rekonstruování prostor by chtěl Masarykův onkologický ústav pokračovat i v dalších letech. „V plánu máme ještě centrum inovativní a podpůrné péče, centrum prevence nebo také parkovací dům, který může našim pacientům výrazně usnadnit cestu,“ uvedl Svoboda.