Policejní kontroly se zaměřují na řidiče. Ve vlaku je bezpečno

Jsem ilegální migrant. Jsem narušitel státního pořádku. Jsem živel, který si zaslouží potrestat. Cestoval jsem mezi okresy, i když to je přísně zakázáno. Přiznávám se. Přiznávám i další věc – nikdy mě nekontroloval žádný strážník ani policista.

Samozřejmě jsem měl řádně vyplněné prohlášení, že cestuji za studiem. Pozorný příslušník bezpečnostních složek státu by to ale snadno vyvrátil. Výuka je online, mimo budoucí doktory z lékařských fakult. Sice mám v plánu doktorát, ale tato výjimka se na mě nevztahuje.

Rychlík Bouzov, který jezdí několikrát denně mezi Jeseníkem a Brnem, při své cestě překročí hranice šesti okresů. Tedy pěti, pokud počítáme Brno-město a Brno-venkov jako jeden. Při své poslední cestě jsem se někde okolo Nezamyslic zamyslel. Kdybych byl vrah, který utíká před zákonem, taky by mě nikdo nekontroloval. Kdybych byl ilegální migrant, policejnímu drobnohledu bych také určitě unikl. I když tomu by unikl asi každý, jelikož běžný policista s sebou nenosí drobnohled, neboli mikroskop.

Migrace autem je nebezpečnější. Právě na řidiče se policie zaměřuje, a proto je snad na každé frekventované silnici mezi okresy hlídka. Při cestě automobilem se vystavujete nečekanému a nechtěnému setkání se strážci zákona. Můžete být totiž vylosováni k náhodné kontrole naprosto kdekoliv, nejen na okresní hranici. Ve vlaku nikdo namátkové kontroly nedělá. Pouze kolem vás občas projde dvojice urostlých chlapů z bezpečnostní služby.

Od pondělí budeme moct opět volně cestovat mezi okresy. Můj oblíbený adrenalinový sport, který nápadně připomíná dětskou hru, schovávanou, jen s méně dětmi a více policisty, tedy končí. Jelikož už mě ve vlaku nikdo kontrolovat nebude, jsem v pokušení zkusit cestovat s ukradeným balením žvýkaček, chráněným rostlinným druhem nebo exponátem z muzea. Je to snadný způsob, jak se cítit jako vyvrhel bez toho, aniž bych se jím stal.