Nesmíme trpět syndromem šikanovaného dítěte, shodli se akademici

Brno - Filozofické fakulty po celé České republice stávkují za zvednutí finančního ohodnocení jejich pracovníků. Akcí Hodina pravdy chtějí akademici pozvednout renomé humanitních věd ve společnosti a se snahou o vyšší rozpočty jednotlivých pracovišť umožnit lepší pracovní podmínky.

Zaměstnanci filozofických fakult v úterý 28. března debatovali o problému podhodnoceného financování akademických pracovníků. K debatám se připojila i filozofická fakulta Masarykovy univerzity. Podle zástupců jejich ústavů se do výzkumu v humanitních vědách dává méně peněz než do výzkumů věd přírodních. Finance nebyly jediným debatovaným problémem. Akademici se také snažili poukázat na to, že humanitní vědy jsou relevantní a mají nezastupitelnou část na formování naší společnosti.

Nízké finanční ohodnocení nejen že znemožňuje kvalitní a rozsáhlé humanitní výzkumy, ale je také brzdou v motivaci výzkumníků. „Když jsem se po mateřské dovolené vrátila zpět na fakultu, můj úvazek nebylo možné navýšit na původní plný, protože katedra neměla dostatečné prostředky. Od roku 2020 tak pracuji na pětinový úvazek, placený mám jeden den v týdnu a moje měsíční mzda dosahuje 6 200 korun,“ konstatovala odborná asistentka z ústavu české literatury a knihovnictví na filozofické fakultě Masarykovy univerzity Jitka Bednářová. Dodala, že její příklad je názornou ukázkou toho, co dělá nízké finanční ohodnocení s oddaností k oboru, která postupně upadá.

Důležitý je také fakt, že akademičtí pracovníci jsou odborníci ve svém oboru, na které se často obrací média i široká veřejnost. Tato činnost se ale do jejich výkazu práce nepočítá. „Před rokem, kdy začala ruská invaze na Ukrajinu, byla velká společenská poptávka po odbornících, kteří by byli schopni fundovaně komentovat tehdejší dění nebo tlumočit. Myslím si, že je to dobrý příklad toho, že i často znevažované malé obory, jakými jsou častované humanitní vědy, mají svůj význam,“ řekl odborný asistent ústavu slavistiky Masarykovy univerzity Petr Stehlík.

Mnozí akademici jsou kromě práce na univerzitě nuceni přivydělávat si jinde. Z vyjádření Stehlíka vyplývá, že nejčastěji překládají v nakladatelstvích nebo doučují žáky základních a středních škol.

Podle místopředsedy Akademického senátu filozofické fakulty Stanislava Bárty se akademičtí pracovníci Masarykovy univerzity nemají tak špatně jako na ostatních univerzitách. Je pro ně ale důležitá solidarita a spolupráce, díky které se problém nízkých platů na akademické půdě dostává do podvědomí společnosti. Bárta zároveň apeloval na zaměstnance i studenty, aby se neutápěli v lítosti, ale snažili se změnit pohled na humanitní vědy jako takové.