Eliška Rejčka – hlavní motiv návrhů na změnu prostranství před klášterem

Domácí

Eliška Rejčka – hlavní motiv návrhů na změnu prostranství před klášterem
Vítězné zpracování prostranství před klášterem. Foto: Jakub Baťa
GALERIE collections

Brno - Město Brno v úterý 14. května otevřelo v Urban centru ve Staré radnici výstavu soutěžních návrhů architektonicko-výtvarné soutěže. V prostoru budovy je až do 7. června k vidění všech 34 různých zpracování přeměny prostranství před Augustiniánským klášterem, ze kterých porota vybírala. Hlavním motivem je pocta Elišce Rejčce, která za založením sakrálního místa stála.

Soutěž zadalo město Brno na podzim minulého roku. Snažilo se tak o přeměnu nevyužívané zatravněné plochy před klášterem na kulturně a historicky hodnotné místo. „Za Staré Brno bojuju už deset let. Postupně se nám to povedlo zvelebit. Když si ho projdete, tak uvidíte, že na některé části nikdo nešáhnul 60 let,“ řekl radní pro územní plánování a člen poroty Petr Bořecký (ANO).

Návrh na přeměnu prostranství obsahuje mandloňový bosket zasazený do širší travnaté plochy. V květu má podle autorů evokovat oblaka. Stromový háj je doplněn o betonové bloky představující mobiliář. „Eliška Rejčka je spjatá s klášterem, proto je motivem. Naše role byla doplnit kromě uměleckého díla i samotnou krajinu, ztvárnění terénu,“ řekl ředitel Kanceláře architekta města Brna Jan Tesárek.

Autoři vítězného návrhu se nechali inspirovat rukopisy, které nechala Eliška Rejčka zhotovit pro klášter. Na každém z devíti kvádrů, které je symbolizují, jsou vyryta latinská slova jako femina nebo uxor. Ta prozrazují základní povahové rysy panovnice nebo její jména v Češtině nebo Polštině. „Je složité vypodobnit Elišku Rejčku v jedné poloze. Proto bylo tak náročné najít klíč k popsání všech jejích poloh a rolí v životě. Nakonec mě díky historikům napadli rukopisy jako základní kameny, které propojují Elišku Rejčku s Brnem a založením kláštera,“ prozradila jedna ze dvou autorů návrhu Helena Lukášová.

Eliška Rejčka byla ve 14. století dvakrát českou a polskou panovnicí. Poprvé po sňatku s Václavem II., podruhé s Rudolfem I. Poslední fázi života trávila v Brně, kde roku 1323 také založila klášter, původně cisterciácký. Byla známá pro podporu kultury a umění.

Další články o architektura