Moravské zemské muzeum představí papírové peníze z dob habsburské monarchie

Brno - Návštěvníci Moravského zemského muzea mohou od 17. května zhlédnout novou výstavu „A již Marie Terezie…“. Ta se zaměří na papírové bankovky od dob Marie Terezie až po zánik Rakouska-Uherska v roce 1918. Vystaveny budou první papírové bankovky z roku 1762, ale i spousta dalších. Výstava obsahuje spoustu unikátních platidel, kterých se dochovalo velmi málo.

Moravské zemské muzeum připravilo pro veřejnost novou výstavu, která se bude věnovat papírovým bankovkám z dob habsburské monarchie. Výstava čerpá z publikace Papírové peníze 1759-1918; od Marie Terezie po Karla I. Autor této knihy, Vladimír Filip, je i spoluautorem výstavy. „Cílem výstavy je představit návštěvníkům, jak u nás vznikly papírové peníze a jek se postupem času vyvíjely až do vzniku Československé republiky,“ uvedl generální ředitel Moravského zemského muzea Jiří Mitáček.

Vývoj papírových peněz u nás vskutku nebyl jednoduchý. K jejich vzniku došlo především kvůli válce o rakouské dědictví, která byla rozpoutána po nástupu Marie Terezie na rakouský trůn. „Válka stála spoustu peněz a stříbro i zlato docházelo, proto se musela Marie Terezie uchýlit k jiným zdrojům. Nejprve nechala vydat mince z mědi a posléze přistoupila k papírovým bankovkám,“ řekl spoluautor výstavy Vladimír Filip.

První pokus zavést papírové bankovky v monarchii zkusila Vídeňská městská banka v roce 1759. „To, jak tyto bankovky vypadaly, se nám dochovalo pouze ve vyhlášce Vídeňské městské banky. Nikdy se do oběhu nedostali,“ sdělil Filip. Až v roce 1762 Marie Terezie vydala do oběhu první papírové bankovky, nazývané bankocetle. I je mohou návštěvníci na výstavě spatřit.

Papírové peníze měly být v té době pouze dočasným řešení. „Lidé byli ujišťováni, že se opět přejde ke kovovým penězům. Proto často chodili do bank vyměňovat papírové peníze za kovové. Banky navíc neměli žádný svůj archív, a tak peníze s vyššími nominálními hodnotami rovnou spalovali,“ konstatoval Filip.

Dalším zajímavým kouskem výstavy jsou bankovky z roku 1848, které jsou půlené a později byly čtvrcené. „V revolučním roce 1848 byl v habsburské monarchii nedostatek drobných mincí, a proto byly papírové peníze půleny a využívány pro menší nominální hodnoty,“ prozradila kurátorka výstavy Martina Kvardová.

V podobném období a taky během první světové války se objevuje velké množství nouzových platidel. „Tyto bankovky vydávaly například obce, továrny, nebo obchodníci a nahrazovali kovové peníze, které si lidé během zlých časů schovávali,“ uvedla Kvardová. Tento druh peněz mohl tisknout v podstatě kdokoliv a dochovalo se jich přes šest tisíc druhů.

Celé zkoumané období uzavírají dvojjazyčné bankovky z let 1900-1918, které jsou považovány za první papírové peníze rakousko-uherské korunové měny obíhající až do roku 1919 i v Československu.

Kromě oficiálních bankovek se na výstavě nachází i padělky. „Za padělání bankovek byl v té době trest smrti. Často se však přešlo k dlouhému vězení a veřejnému lynčování než k popravě. Padělateli byli nejčastěji soukromníci, ale i významné osobnosti, od kterých bychom to nečekali. Například Napoleon Bonaparte si před tažením do Rakouska nechal vytisknout padělky rakouské měny, aby jeho vojáci mohli snadno v zemi platit,“ řekl Filip.

Výstava bude pro návštěvníky dostupná až do 10. září v prostorách Moravského zemského muzea. Kromě této výstavy muzeum také uspořádalo druhou menší výstavu v atriu Leoše Janáčka, která se věnuje významnému sochaři Zbyňku Sekalovi.