Pandemie dopadla na duševní zdraví studentů

Zhoršení psychického zdraví a nepohoda se podepsala na mnoha lidech a výrazně na mladých. Někteří přišli o své blízké a jiní pracují v první linii v boji s koronavirem. Studentka čtvrtého ročníku medicíny pomáhala na anesteziologickém a resuscitačním oddělení (ARO), kde se poprvé v životě setkala se smrtí. Medička Jitka Ludvíková zaznamenala zhoršení jejího zdraví a klidu po prvních týdnech lockdownu.

Na jaře medičce situace online výuky vyhovovala. Čekala ji velká zkouška z patologie. Mnoho mediků cítilo nutnost jít pomáhat, ale zároveň si museli najít čas na studium. „Při studiu doma mi hodně chyběli spolužáci. Obzvlášť u nás na škole by to bez podpory a společného učení moc lidí nedostudovalo,“ popisuje studentka. Některé dny v nemocnici byly dost náročné a poprvé v životě viděla někoho umřít.

Studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA) anti COVID-19 prokázala negativní dopad pandemie a vše co s ní je spojeno na duševní zdraví v Česku. Průzkum ukázal trojnásobně častější příznaky středně těžkých depresí či úzkostí oproti předpandemické době. Po první vlně se původní trojnásobní nárust případů duševních onemocnění snížil o třetinu. Během pandemie se situace podepsala především na ženách a to čtyřnásobným nárůstem případů oproti minulým letům. Nejčastěji se jedná o mladé ženy do 24 let a matky.

Studentka medicíny Jitka si prošla pár náročnými dny. Docházela do nemocnice hospitalizující pacienty s covidem a snažila se zvládnout přípravu na zkoušky. Při pohledu na smrt si uvědomovala, že i její rodiče jsou v ohrožení. Potýkala se se strachem o své blízké, stresem ze školy, který vedl k přejídání a nespokojenosti s osobním životem. Jitka začala navštěvovat terapie, aby zvýšila kvalitu svého života. Terapie ji vedly k mnoha velkým životním rozhodnutí, za která je zpětně vděčná.

„Stres je živnou půdou pro nárůst úzkostí a depresí. Ty jsou rizikovými faktory pro sebevražednost,“ řekl psychiatr Cyril Höschl v rozhovoru pro Radiožurnál. Dodává, že restriktivní opatření vedla k izolaci a osamocení, které jsou rizikovými faktory pro rozvoj depresí i nárůstu spotřeby alkoholu a domácího násilí.

Světová zdravotnická organizace vydala doporučení s hashtagem #HealthyAtHome, jak si udržet dobré duševní zdraví během karantény. Mezi doporučení patří například denní rutina, omezení času u obrazovek nebo úměrně sledovat zpravodajství o pandemii. Národní ústav pro duševní zdraví v Česku přišel s iniciativou webových stránek opatruj.se, kde si čtenáři mohou přečíst víc o tom, jak se o sebe starat.