Módní průmysl na křižovatce: má přednost udržitelnost nebo rychlá móda?

Domácí

Módní průmysl na křižovatce: má přednost udržitelnost nebo rychlá móda?
Na fotografii jsou příklady oblečení z rychlé módy. Foto: Aneta Elblová
GALERIE collections

Brno - Ve světě roste povědomí o udržitelnosti v oblasti módy. Avšak to nic nemění na tom, že dle Evropského parlamentu odpovídá módní průmysl za více než 10 procent celosvětových emisí uhlíku. Pro představu je to více než vyprodukuje námořní doprava a všechny mezinárodní lety dohromady. O udržitelnost v oblasti módy se zajímá i Rozárie Haškovcová, která je studentkou zaměřující se na environmentální politiku. „Aspekt udržitelnosti hraje obzvlášť pro mladé lidi důležitou roli,“ informovala.

Dle průzkumu STEM nakupuje téměř polovina Čechů pouze nové oblečení. S tím, že lidé ve věku 18-29 let nakupují častěji oblečení z druhé ruky. Motivací je pro ně přesvědčení, že nákupy z druhé ruky jsou šetrnější k životnímu prostředí. „Zhruba 40 procent společnosti dává při nákupu oblečení přednost ekologickým produktům. Otázka je, kolik z nich dokáže rozpoznat rozdíl mezi greenwashingem a udržitelností. Ale myslím si, že povědomí o udržitelnosti pomalu roste,“ uvedla Rozárie Haškovcová. Evropská unie navíc usiluje o prodloužení životnosti výrobků. Požadují, aby textilní výrobky byly recyklovatelné, odolnější a opravitelné.

Graf znázorňuje důraz na udržitelnost dle věku. Zdroj: průzkum STEM Udržitelnost v oblasti módy.
Graf znázorňuje důraz na udržitelnost dle věku. Zdroj: průzkum STEM Udržitelnost v oblasti módy. Foto: Aneta Elblová

 

Greenwashing

  • Dezinformace šířená společností za účelem zvýšit povědomí o environmentálně prospěšném dopadu produktu či přístupu.
  • Greenwashing mate zákazníky šířením nepodložených nebo zavádějících informací.

Oblečení z rychlé módy je často šité ve špatných podmínkách, lidé pracují až osmnáct hodin denně a nedostávají ani minimální mzdu k tomu, aby si opatřili jídlo, pití a bydlení. „Bohužel je hodně lidí, kteří buď neví nebo si neuvědomují, jak hrozné podmínky v odvětví rychlé módy doopravdy jsou. Zbytek si toho vědom je, ale zkrátka to ignoruje,“ vysvětlovala Haškovcová. Z průzkumu STEM vychází, že 72 procent lidí ve věku 18-29 let si raději za oblečení zaplatí více s vědomím, že bylo vyrobeno v dobrých podmínkách a lidé za to dostali odpovídající plat.

„Já sama jsem byla zvyklá vždy nakupovat v obchodech rychlé módy jako je třeba H&M nebo Zara. Bylo to pro mě normální. Znala jsem to jako jedinou možnost a netušila jsem, že jiné alternativy mohou být dokonce levnější,“ uvedla Haškovcová. Hlavní důvody, proč lidé nakupují oblečení z rychlé módy je praktičnost, zvyk a hlavně cena. Udržitelné oblečení je totiž o hodně dražší. Naopak země původu či etická výroba je téměř zanedbatelná při pořizování nového oblečení. Dle průzkumu nakupuje 45 procent lidí pouze nové oblečení. Nejčastější důvod je ten, že odmítají nosit oblečení po někom jiném a přijde jim tento způsob získávání oblečení nehygienický.

Graf zobrazuje způsoby získávání oblečení. Zdroj: průzkum STEM Udržitelnost v oblasti módy.
Graf zobrazuje způsoby získávání oblečení. Zdroj: průzkum STEM Udržitelnost v oblasti módy. Foto: Aneta Elblová

Výzkum připravil neziskový ústav STEM pro neziskovou organizaci Klub svobodných matek a zúčastnilo se ho 1249 osob na základě kvótního výběru. Metodou sběru dat bylo online dotazování (CAWI).

Další články o udržitelnost