Za co můžeme trestat mentálně nemocné? Obžaloba se odvolala

Brno - Muž, který způsobil mimo jiné hromadnou dopravní nehodu byl krajským soudem v Brně uznán v době činu nepříčetným. Soudkyně Dagmar Bordovská nařídila muži ústavní léčbu a zastavila trestní stíhání. Státní zástupce se zastavením nesouhlasí a okamžitě se odvolal k Vrchnímu soudu v Olomouci.

V manickém stavu muž trpící schizofrenií a poruchou osobnosti vjel kamionem do záchranářské uličky a potom najel do kolony aut na dálnici D1. Z místa činu utekl a po seskoku z mostu ukradl ženě auto a odjel s ním. Trestné činy, které byly spáchány loňského července, dnes prošetřil Krajský soud v Brně. Obhajoba i obžaloba se shodla na dvou ze tří rozhodnutí soudu, a to na nepříčetnosti obžalovaného a nařízení ústavní léčby. Proti zastavení trestního stíhání se ale státní zástupce hned po skončení soudního procesu odvolal.

Během nepříčetnosti spáchal muž několik zločinů, jako například obecné ohrožení z nedbalosti, ublížení na zdraví z nedbalosti nebo krádež, za něž nemůže být odsouzen. Existuje ale hypotéza, se kterou pracuje obžaloba, že si muž přivodil manický stav sám užitím alkoholu a marihuany, byť v relativně malém množství. O negativním dopadu těchto látek na jeho psychický stav věděl, varovali ho před ním jeho lékaři. Pokud by užití drog bylo dokázáno, muž by byl souzen za trestný čin opilství, tedy za to, že se do stavu nepříčetnosti dostal vlastním zaviněním.

Rozhodnutí soudu bylo odůvodněno především posudkem soudního znalce. Ten mimo jiné ukázal, že vážnost mentálního stavu obžalovaného nebyla zřejmá ani ošetřujícím lékařům, kteří po celou dobu léčby využívali pouze léky s převážně tlumivým účinkem. Antipsychotika, kterými se běžně léčí schizofrenie, muži nikdo nepředepsal. „Pokud bude obžalovaný léčen, je pravděpodobné, že podobné agresivní jednání se nemusí opakovat," řekl soudní znalec. Soudkyně Dagmar Bordovská tak došla k závěru, že muž nemůže být souzen za opilství. Neměl totiž důvod předpokládat, že konzumace alkoholu a marihuany by mohla vyvolat manický stav.

Muž dříve sloužil na vojenských misích například v Afghánistánu, na kterých zemřelo několik jeho kolegů a přátel. Podle výpovědí blízkých osob ho tato zkušenost zasáhla, ale přesto se nikdy neprojevoval agresivně a naopak byl sociálně angažovaný a nápomocný. Neprokázal se ani vliv vojenské služby na vývoj psychických onemocnění. Marihuanu začal konzumovat po těžkém úrazu nohy, který ho dočasně upoutal na invalidní vozík. Bylo to především kvůli bolesti, ale omezení pohybu mělo také negativní vliv na jeho mentální stav.

Proč přesně došlo k manické epizodě, není jasné. Podle zprávy z toxikologie nebyla v krvi nalezena stopa alkoholu ani jiných omamných látek. Při testech moči toxikolog zjistil, že muž marihuanu užil někdy v období šesti hodin až dvou měsíců před nehodou. Soudní znalec doplnil, že je nemožné říci, jestli marihuana měla na muže v té době nějaký efekt. I pokud by měla, souvislost mezi působením konopí a manickým stavem není prokazatelná.

Pokud by státní zástupce u vrchního soudu dostal za pravdu, muž by mohl být odsouzen ke třem až deseti letům odnětí svobody, přestože se jednalo o čin spáchaný nepříčetnou osobou. „Velice mě to mrzí. Jsem si vědom nejen fyzické, ale i psychické újmy, kterou jsem obětem způsobil. Jsem ochotný se jít léčit a udělám všechno proto, aby se nic podobného už neopakovalo," říká obžalovaný. S návrhem ústavní léčby již na začátku souhlasil.

"Ohledně zastavení trestního stíhání se s názorem krajského soudu neztotožňuji, takže jsem podal stížnost," uvedl státní zástupce v krátkém rozhovoru pro média. Rozsudek krajského soudu se tak stává neplatným a o dalším dění se bude jednat na Vrchním soudu v Olomouci.