Sucha a povodně budou častější a extrémnější, říká klimatolog

Brno - Sucho v posledních týdnech trápilo nejen české zemědělce a i když by se nepříznivá situace kvůli dubnovým srážkám mohla změnit k lepšímu, v následujících letech se budou podobné situace opakovat stále častěji. „Pokud se nějaký extrém objevil v minulosti jednou za deset let, tak ve změněných klimatických podmínkách je to za stejné období už třeba třikrát," vysvětluje klimatolog z Ústavu globální změny Akademie věd ČR Pavel Zahradníček.

Co si vlastně můžeme představit pod pojmem „sucho“, jak v praxi vypadá, co všechno ovlivňuje?

Sucho je dost často těžko definovatelný pojem. Základně ho dělíme na čtyři skupiny. Prvně to začíná jako meteorologické sucho, kdy nám několik měsíců po sobě méně prší. Poté se to mění v zemědělské sucho, kdy začíná půda vysychat a ještě záleží, jestli je to ve svrchní (do 40 cm) či spodní vrstvě (do 100 cm). Tento typ sucha samozřejmě nejvíce ovlivňuje vegetaci a zemědělskou činnost. Ovlivňuje tedy například výnosy plodin. Dalším stupněm sucha je hydrologické, které většinou nastává až po dvou předešlých, a tedy po delší době. To pak už ovlivňuje stav podzemních a povrchových vod, které jsou kromě jiného důležité jako zdroj pitné vody. Posledním typem sucha, které také nastává nejpozději, je tzv. socioekonomické sucho. To například znamená, že nedostatek vláhy je už tak velký, že dochází k migraci, válkám o vodu nebo jiným společenským změnám.

Které parametry se u měření sucha sledují? Co je nejdůležitější ukazatel?

Z meteorologického hlediska pro monitorování sucha používáme teplotu vzduchu, srážky, sluneční svit, vítr a vlhkost vzduchu. Poté tam vstupují další veličiny, jako je například typ půdy. Pro rozvoj sucha je v posledních letech nejdůležitější teplota vzduchu a srážky. V minulosti sucho vznikalo dominantně díky nedostatku srážek, ale například v letech 2015-2020 začal převažovat vliv teploty vzduchu. Na jižní Moravě je už dokonce vliv teplot výraznější, než vliv srážek, v poměru sedmdesát k třiceti.

Jaké konkrétní dopady tedy může mít sucho na zemědělce, lesníky, vodohospodáře a potažmo obyčejné občany?

U zemědělců se sucho nejčastěji projevuje ve snížených výnosech. Například v roce 2012 byly výnosy pšenice ozimé nižší než v 60. letech 20. století, a to díky vleklému desetiměsíčnímu suchu, které způsobil nedostatek srážek. V roce 2018 byly výnosy opět nízké, o čtyřicet procent menší oproti běžnému stavu. Způsobily to jarní a letní sucho, způsobené vysokým výparem kvůli nadprůměrným teplotám. U lesníků je problém s častějšími lesními požáry či kůrovcem. U vodohospodářů zase se zajištěním kvality a dostatku pitné vody. Obyčejní lidé to nejvíce pocítili v letech 2015-2020, kdy často ve studnách docházela voda již během května a června. Tam, kde mají zavedenou vodu z vodovodního řádu, byly dopady samozřejmě menší.

V předchozích týdnech se stav sucha podle portálu Intersucho zhoršoval, na některých místech podle ČHMÚ vůbec nepršelo a v březnu byla také rekordní délka slunečního svitu. Jaká je situace v ČR nyní?

Sice nám koncem tohoto týdne padají srážky, ale situace stále není moc dobrá. Zvýšila se půdní vláha, ale stále přetrvává snížená vlhkost na osmdesáti procentech území republiky a mírné a horší sucho na šedesáti procentech území.

V následujících týdnech by se ovšem podle meteorologů mělo ochladit a také by mělo více pršet. Jaký to bude mít vliv?

Situace se výhledově může alespoň přechodně výrazněji zlepšit zhruba kolem 8.-10. dubna, kdy modely čekají další srážky. V dlouhodobém výhledu má být duben a půlka května spíše teplotně průměrná, což by nějak zásadně nezvedalo výpar a může to také pomoci. Ale zatím je to jen v řádu spekulace, jelikož spolehlivá předpověď je většinou na maximálně deset dní dopředu.

Letošní rok není výjimkou

Pokračuje tento rok v nějakém trendu nebo je spíše výjimkou?

Výjimkou určitě není. Máme tu dlouhodobější trend mírných zim s malým množstvím sněhových srážek. Ve středních a nižších polohách nám prostě více prší, než sněží, což je způsobeno oteplováním. Letos spadlo například jen 56 procent nového sněhu oproti dlouhodobým hodnotám. Právě sníh je pak důležitý pro vývoj rostlin na počátku vegetačního období, jelikož čerpají vodu z půdy a sníh ji přirozeně doplňuje. Pokud chybí, je tendence k rozvoji sucha. Na druhou stranu jsme teprve na začátku roku a situace se může velice rychle změnit. Například v dubnu 2020 vrcholilo největší sucho v naší historii a o měsíc později přišly silné přívalové srážky, které si ve svém důsledku dokonce vzaly i lidské životy a zbytek roku byl taky hodně deštivý.

Můžeme tak očekávat problémy se suchem i v dalších letech? Případně v jakém rozsahu?

Sucho a povodně k území České republiky patří, byly tu vždycky a do budoucna se počítá, že jejich výskyt bude bohužel častější a extrémnější. Oproti současnosti poroste teplota vzduchu zhruba o dva stupně do poloviny století a srážek bude stejně nebo mírně víc. Výpar tak převáží nad srážkami a krajina se bude logicky vysušovat. To ale neznamená, že sucho bude konstantně pořád. Bude se jen častěji opakovat a pravděpodobně se bude častěji střídat s opačným extrémem, tedy nadbytkem vláhy.

Dá se nějak problémům se suchem vyhnout? Co se musí změnit, aby se suchá období nezhoršovala?

Suchu se zabránit nedá, ale můžeme zmírnit jeho dopady. Je ovšem nutné dělat opatření oběma směry, tedy jak na sucho, tak na přívalové srážky. Prvním balíkem jsou tzv. adaptace, kdy přizpůsobujete krajinu na různé extrémy, například pomocí retenčních nádrží, přehrad, přírodě blízkých opatření atd. Druhým typem jsou mitigace, které snižují množství antropogenních skleníkových plynů a snaží se tedy brzdit intenzitu oteplování. Tedy jednodušeji řečeno, je hlavně nutné omezit množství produkovaného množství oxidu uhličitého a methanu, aby se v atmosféře vyskytovalo jen jejich přirozené množství a klima se tak měnilo jen na základě přirozených cyklů a nebylo ovlivněno člověkem.