Virtuální realita pomáhá dětem v kardiocentru zmírnit úzkosti

Bratislava - Zdravotníci v bratislavském kardiocentru experimentují s využíváním virtuální reality. Za nápadem stojí primářka dětského kardiocentra Ľubica Kováčiková. Zaujalo ji využití virtuální reality u dospělých pacientů s psychickými chorobami a rozhodla se tuto technologii aplikovat i u dětí.

Virtuální realita pomáhá dětem v bratislavském kardiocentru ke zmírnění pocitu úzkosti, ke zlepšení kognitivních funkcí a ke zmírnění bolesti u jednoduchých zákroků. S inovativním nápadem přišla primářka dětského kardiocentra bratislavského Národního ústavu srdečních a cévních chorob Ľubica Kováčiková.

Inspirací pro ni byl způsob využití virtuální reality pro pacienty s poruchami mentálního zdraví, který navrhnul tým Research and Development pod vedením Veroniky Hudzíkové. „Tým pod vedením Hudzíkové prezentoval využití virtuální reality u pacientů s psychickými poruchami, u kterých měla potenciál snížit pocit úzkosti a zlepšit kognitivní funkce. To mě zaujalo. Děti s onemocněním srdce podstupují mnohé zákroky a hospitalizace, které právě k úzkostem i ke zhoršení kognitivních funkcí mohou vést,“ zmínila.

Aplikaci Cognity Care, která byla původně vyvinutá pro účely oddělení klinické psychiatrie, bylo nutné upravit pro potřeby pacientů dětského kardiocentra. „Vytvořili jsme komplexní tréninkový plán a aktivity, které jsme konzultovali s terapeutickými pedagogy kardiocentra. Také jsme rozšířili náš tým o psycholožku Zuzanu Droppovou, která má s podobnými tréninky zkušenosti,“ řekla Hudzíková.

Díky tréninkovému plánu mohou děti procvičovat paměť, pozornost, soustředění, počty, vizuálně-prostorové vnímání a kognitivní funkce mozku. Aplikace je kromě toho vybavena i relaxačními cvičeními, díky kterým se dítě ocitne například na pláži nebo v lese s 3D modely zvířat.

Podle choceňského pediatra Petra Bartoše je tato metoda zatím málo podložená. „Schází jakýkoliv odkaz na případnou studii nebo srovnání pacientů, kteří virtuální realitu během léčby využívali s těmi, kteří se léčili bez ní. Takové věci je potřeba objektivně dokládat,“ uvedl.

Výhodou aplikace je, že děti mají možnost trénovat z domova. „Dosud k nám pacienti docházeli každý týden na ambulantní sezení, na konci vždycky dostali úkoly, které měli doma s rodiči procvičovat. Virtuální realita je pro děti velmi atraktivní, nové technologie jsou jim blízké. Dítě pracuje a neví o tom, vnímá to jako hru,“ dodává léčebná pedagožka dětského kardiocentra Monika Stupková.

Virtuální realita se v posledních letech ve zdravotnictví využívá čím dál víc. V roce 2021 vznikl například projekt Ekhi, na kterém spolupracují lékaři z brněnské Fakultní nemocnice a odborníci z Masarykovy univerzity s týmem pod vedením studenta Fakulty informatiky Vysokého učení technického Tomáše Švece. Pacienti s posttraumatickou stresovou poruchou se díky virtuální realitě s doprovodem terapeuta učí zvládat stresové situace.