Ptačí chřipku na Antarktidě šíří přelétaví ptáci, nejvíc ohrožuje tučňáky

Brno - Vědecká výprava z Masarykovy univerzity, která se o víkendu vrátila z expedice na Antarktidě, potvrdila výskyt vysoce infekční ptačí chřipky na východě Antarktického poloostrova. Virus představuje velké riziko pro tamní kolonie ptáků. Teprve čas ukáže, jaké škody ptačí chřipka napáchá.

Ptačí chřipku velmi pravděpodobně přenášejí migrující druhy ptáků, především chaluhy a buřňáci. V posledních dnech bylo ze souostroví Jižní Shetlandy, které se nachází na severozápadě Antarktidy, hlášeno deset uhynulých tučňáků. Právě pro ně virus představuje největší riziko. Polárníci z Masarykovy univerzity poprvé zaznamenali úmrtí ptáků na ptačí chřipku ve východní části Antarktického poloostrova.

„V okolí stanice jsme zaznamenali úhyn pěti chaluh antarktických z asi padesáti zde celkově hnízdících, tedy zhruba desíti procent populace těchto ptáků na odledněné části ostrova Jamese Rosse,“ popsal biolog Miloš Barták z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity. Výskyt ptačí chřipky u uhynulých ptáků potvrdila chilská laboratoř na ostrově Krále Jiřího.

Právě ukončená expedice byla v pořadí už dvacátá. Zároveň se jednalo o zatím tu vůbec nejkratší, na výzkumné stanici Johanna Gregora Mendela strávili vědci pouhých sedmnáct dní. Příčinou byly logistické komplikace způsobené povětrnostními podmínkami a množství mořského ledu v okolí ostrova Jamese Rosse.

„Nejdříve řádila nad Drakeovým průlivem bouře, následně jsme řešili poruchu lodi, která měla expedici přepravit na místo. Významné bylo také množství ledu u ostrova, které komplikovalo jak bezpečné vylodění, tak následný návrat expedice,“ vysvětlil vedoucí expedice Peter Váczi.

I přes krátkou dobu pobytu se výzkumníkům podařilo stihnout všechno důležité. „Vždy máme v rámci expedice naplánováno více práce, než nám čas umožní, je to osvědčená prevence ponorkové nemoci. I letos jsme přes všechny obtíže stihli to nejdůležitější, především zajištění dlouhodobých monitoringů přírodního prostředí a klimatu,“ uvedl vedoucí Českého antarktického výzkumného programu Daniel Nývlt.

Vědci z Masarykovy univerzity dlouhodobě monitorují nejen antarktické klima, ale také stav ledovců, dlouhodobě zmrzlé půdy a odledněného území, které umožňuje růst nižších rostlin. Biolog Miloš Barták řekl, že tempo oteplování je výrazně rychlejší, než si vědecká komunita doposud myslela.