Eliška Rejčka není pohřbena v kostele Panny Marie na Starém Brně sama
Domácí
Brno - Geofyzikální výzkum v bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí potvrdil, že se v kostele nachází místo posledního odpočinku české královny Elišky Rejčky. Kromě její hrobky jsou pod podlahou kostela další tři. Jedna z nich patří Eliščinu životnímu druhovi Jindřichovi z Lipé, druhá je nedostavěná a další historikům zcela neznámá.
Kostel Nanebevzetí Panny Marie na Starém Brně slaví letos sedm set let od svého založení. Toho využilo Muzeum města Brna a rozjelo projekt Eliška Rejčka 700, jehož součástí byl mimo jiné i výzkum Rejččina hrobu. Díky projektu se historikům podařilo odhalit skutečné místo hrobky české královny a spolu s ním další tři hrobky, které jsou pod podlahou baziliky. Právě manželka dvou českých králů Eliška Rejčka založila v roce 1323 na tomto místě klášter pro mnišský řád cisterciaček a k němu spadající kostel.
Některé věci byly historikům zřejmé již z předešlých výzkumů, ale některé otázky stále zůstávaly nezodpovězeny. „Z historických pramenů víme, že byla hrobka Elišky Rejčky odhalena už v roce 1762, poté znovu v roce 1903. Roku 1966 byla odkryta hrobka v jižní lodi kostela, která patří Jindřichovi z Lipé. Až na poslední akci z roku 1966 nebylo však odhalování hrobek nijak dokumentováno. Nezůstaly nám žádné nákresy či plány,“ řekl archeolog Muzea města Brna Petr Vachůt.
Pro ověření doposud získaných poznatků byl do projektu přizván tým s moderními geofyzikálními přístroji. „Provedli jsme neinvazivní povrchový výzkum pomocí georadaru, který nám odhalil pod podlahou kostela čtyři anomálie,“ sdělil archeolog z Ústavu archeologie a muzeologie Masarykovy univerzity Michal Vágner.
„Jednoznačně můžeme říct, že v hlavní lodi před oltářem se nachází hrobka Elišky Rejčky. Není úplně na stejném místě jako symbolická dlaždice E, která ji měla označovat. Z písemných zdrojů víme, že místo posledního odpočinku Jindřicha z Lipé, životního druha Rejčky, bylo umístěno v jižní lodi chrámu. Výzkumníci tuto hrobku odhalili, a tím jsme potvrdili, že se zde ostatky významného moravského šlechtice skutečně nachází,“ uvedl Vachůt.
Vedle hrobu Jindřicha z Lipé odhalili výzkumníci další hrobku, která ovšem zůstala nedostavěná. Objevili také zcela novou hrobku v severní lodi na druhé straně kostela. Prozatím neví, komu patří. „Mohlo by náležet nějakému vyššímu církevnímu hodnostáři, nebo donátorovi kostela, ale zatím nemůžeme s jistotou nic říct. Věřím, že se nám to podaří zjistit po prozkoumání archívů,“ řekl historik Muzea města Brna Ctibor Ostrý.
Na tento výzkum chce Muzeum města Brna navázat červnovou výstavou ztracených iluminovaných rukopisů, které nechala Eliška Rejčka zhotovit. „Výstavou a celým projektem se snažíme dostat hlouběji do historie Brna a vzbudit u lidí zájem o tuto významnou osobnost českých i brněnských dějin," uvedl ředitel Muzea města Brna Zbyněk Šolc.
Eliška Rejčka (1288-1335)
Pocházela z polského královského rodu Piastovců. Ve dvanácti letech, tedy roku 1300, ji provdali za českého krále Václava II. Manželství ale netrvalo dlouho, jelikož už v roce 1305 Václav zemřel. Po vymření přemyslovského rodu po meči roku 1306 usedl na český trůn Rudolf Habsburský. Ten si vybral za nevěstu právě vdovu po Václavu II. Ani toto soužití dlouho nevydrželo, Rudolf totiž zemřel již v roce 1307. Eliška se sice znovu nevdala, ale stala se životní družkou významného českého šlechtice Jindřicha z Lipé. Od roku 1318 spolu pobývali na Moravě. V Brně založila Eliška ženský cisterciácký klášter se špitálem na Starém Brně, baziliku Nanebevzetí Panny Marie poblíž kláštera a kostel svatého Vavřince v Brně-Komíně. Na sklonku života se věnovala charitativní činnosti a sbírání svatých ostatků. Zemřela v roce 1335 a pochovali ji pod podlahou baziliky na Starém Brně k jejímu druhovi Jindřichovi.
