Evropská unie ani NATO Zelenskému nepomůžou, říká Ukrajinka
Rozhovory
Donbas, Brno - Východní území Ukrajiny je pod stínem války od roku 2014. Minulý týden se k ukrajinsko-ruským hranicím začaly přibližovat desítky tisíc vojáků společně s těžkou vojenskou technikou. Kreml to jako hrozbu nevnímá a říká, že jde o vnitřní záležitost Ruska. Anastasiia Bondar pochází z Ukrajiny, ale už sedm let žije v Česku, kde také studuje bezpečnostní a strategická studia společně s mezinárodními vztahy. „Média se snaží v lidech probudit patriotismus,“ popisuje situaci.
Co se vlastně na ukrajinsko-ruské hranici teď děje?
Už od začátku tohoto roku porušují samozvané oblasti Doněcké a Luhanské lidové republiky příměří. Nedávno začala Ruská federace posílat své vojenské jednotky k rusko-ukrajinské hranici, podle nich jde o manévr v rámci vojenských cvičení. Nicméně počet jednotek je od situace roku 2014 bezprecedentní. Navíc existuji i důkazy o tom, že Rusko přepravuje vojenskou techniku také na území Doněcké oblasti.
Situace na Donbasu
Luhanská a Doněcká oblast jsou území na východě Ukrajiny. V roce 2014 zde proruští separatisté rozpoutali ozbrojený konflikt, při kterém došlo k vyhlášení samozvané Doněcké a samozvané Luhanské lidové republiky. Ani jednu z nich neuznává žádná země, ani samotné Rusko. Momentálně zde vládnou ukrajinští separatisté, které podporují ruské ozbrojené síly. Z pohledu mezinárodního práva se jedná o okupované oblasti. Zdroj: Freedom House.
Jak na tuto situaci reagují nejvyšší představitelé Ukrajiny?
Obecně panuje shoda, že Ukrajina na takovéto provokace reagovat nebude, každopádně je připravena se v případě možného útoku ze strany Ruska bránit. Je známo, že Ruská federace hledá jakoukoli záminku k útoku, může to být i úplná banalita. Proto je vedení Ukrajiny velmi opatrné, aby v žádném případě neudělalo nic, co by Rusko mohlo využít jako důvod k invazi.
Jaký má obecně vztah samotný prezident Zelenskyj k Rusku?
Volodymyr Zelenskyj určitě vnímá Rusko a Putinovu politiku negativně. Snaží se však postupovat velmi opatrně. Agresi ze strany Ruské federace odsuzuje, ale chce se teď zaměřit hlavně na Západ, spolupráci s Evropskou unii a na reformy státu než na řešení konfliktu na východu.
Koronavirus představuje větší hrozbu
Jakým způsobem tuto situaci vnímají Ukrajinci?
Pro ukrajinskou společnost to není nic nového. Nyní spíše řeší koronavirovou pandemii. To pro ni představuje větší hrozbu než hypotetický útok.
Je tohle téma, které rozděluje ukrajinskou společnost?
Nemyslím si, že by lidé byli v důsledku této situace výrazně rozděleni. Téměř celá společnost s Ruskem a jeho politikou nesouhlasí. Nicméně jde jen o politiku, na Ukrajině nedochází k nějaké diskriminaci ruských občanů.
Zabývají se touto věcí ukrajinská média, popřípadě jak o problému mluví?
Média se problému věnují a toto chování ze strany Kremlu odsuzují. Většinou říkají, že je Ukrajina připravena k případné obraně, čímž se snaží podpořit ukrajinské obyvatelstvo.
Postavilo se v této situaci za Ukrajinu nějaké mezinárodní společenství?
Prezident Zelenskyj požádal o pomoc NATO. Řekl, že jedinou cestou k ukončení konfliktu na Ukrajině je její vstup do Severoatlantické aliance. Nicméně je celkem jasné, že jak NATO, tak i Evropské unie Ukrajině nepomůžou. Stejně tak jako jí nepomohli v minulosti, nikdo si totiž nechce znepřátelit Rusko kvůli Ukrajině. Nedávno byl ale Zelenskyj v Turecku, kde získal podporu ze strany Erdogana. Chce navštívit také Francii. Ukrajinu podporují také Spojené státy americké, které chtějí případně vyslat své válečné lodě do Černého moře. Je vidět, že prezident usiluje o jakoukoliv pomoc ze strany mezinárodního společenství.
