Studentští umělci ohromili diváky na charitativní akci

Jen pár minut zbývá do začátku Uměleckého večera v jazzové kavárně Podobrazy v centru Brna. Prostory podniku se rychle plní a první z umělců se již rozbrnkává na svou kytaru. Ve vzduchu je cítit dobrá nálada a vůně kávy. Na covid se už zapomnělo, všichni se tu na sebe mačkají a vesele se spolu baví. Večer připomíná dobu, kdy byl svět ještě relativně v pořádku.

Při úvodním proslovu však moderátorka akce Lucie Bulíčková připomíná, co je smyslem celého večera. „Původně byl Umělecký večer zamýšlen pouze jako platforma pro umělecky nadané studenty, ale v kontextu současné situace na Ukrajině jsme se rozhodli, že z toho uděláme charitativní akci,“ vysvětluje Bulíčková. Pak už bez otálení představuje prvního umělce.

Jiří Nálevka ze začátku působí trochu nesměle, během chvilky se však rozehraje a předvádí publiku skvělou show. Jeho kytara vydává něžné, někdy až smutné tóny, které doplňují sentimentální texty o lásce z Nálevkovy vlastní tvorby. Během svého vystoupení hraje i známý song Let her go od anglického písničkáře Passengera. Po čtyřech písničkách Nálevka končí a publikum jej odmění vřelým potleskem.

Po několikaminutové pauze, ve které organizátoři upravují pódium, nastupuje básnířka Iveta Dokoupilová. Před samotným přednesem odhaluje, proč vlastně poezii píše. „Básně jsou pro mě jako obrázky, které nedokážu pořídit,“ říká Dokoupilová. Vnímá je jako vzpomínky a jejich psaní je pro ni terapeutické. Přednes je pomalý a vláčný, jako si ostatně vzpomínkové texty o rodině, přátelích a blízkých zasluhují.

Dokoupilovou na pódiu střídá Lukáš Sábol se svou slam poetry. Přednáší publiku lehce ironický text o pozitivitě, seberozvoji a zdravém životním stylu. Kavárnou se nese smích, každý z diváků se dokáže s tématem ztotožnit. To stejné platí i pro dalšího umělce Matěje Škopa, který ve svém stand-upu vtipkuje o nešťastné lásce s jistou Sárou.

První polovinu programu uzavírá Tereza Homolová. Zvukový doprovod ke svým folkovým písním na své housle nejprve vybrnkává, později hraje i se smyčcem. Své vystoupení Homolová zakončuje písničkou o lásce k jídlu, kterou napsala v patnácti letech.

Následuje zhruba půlhodinová pauza, během které se diváci občerstvují nebo si chodí zakouřit ven do brněnského deštivého večera. Za první půlku programu se kavárna výrazně zaplnila a spousta lidí stojí. I během vystoupení se mnoho kolemjdoucích zastavilo a přes prosklené zdi kavárny sledovalo dění uvnitř. Některé z nich pak jejich zvědavost vtáhla přímo do budovy.

V publiku sedí i studentka Masarykovy univerzity Adéla Wachtarzová. Atmosféra v kavárně se jí velmi líbí. „Je taky super, že tu vystupují umělci z různých uměleckých žánrů. Díky tomu není akce jednotvárná,“ chválí večer.

Druhou část programu zahajuje Arsen Menkoff z Běloruska. V Česku je teprve měsíc, ale češtinu ovládá velmi dobře. Publiku hraje dvě skladby na hoboj. „Je to hudba, která symbolizuje lásku, mír a štěstí,“ vysvětluje návštěvníkům. A skutečně, tóny hoboje se zlehka vznáší v kavárně. Jsou vleklé a vážné. I Menkoff je odměněn vstřícným potleskem diváků.

Dále na pódium nastupuje Jan Podlipný, jehož umělecká přezdívka je Chroust. Slam poetry Podlipného je převážně tvorbou o obyčejnosti, která podle něj na slamové scéně chybí. Ve své tvorbě, kterou divákům rychlým tempem představuje, se však dotýká i historických nebo politických témat. Po Chroustovi vystupuje Zuzana Žalmanová, která přednáší prozaický text o matkách a mateřství z vlastní tvorby.

Předposledním vystoupením je stand-up Barbory Köttové o Brně, které je podle ní divné, stojí v něm divné sochy a chodí v něm divní lidé. Po konci programu vyjádřila Köttová své dojmy: „Když jsem viděla, kolik šikovných umělců se dnešního programu účastnilo, měla jsem obavy, abych nesnižovala úroveň celé akce. Nakonec se to ale hezky vyvedlo.“

Program večera uzavřelo duo Anny Urbaničové a Tomáše Pelouška hrající na saxofon a klavír. Publikum unášeli skoro až pohádkovými tóny, tempo se mezi skladbami měnilo z pomalého na rychlé. Po oficiálním ukončení večera zahrálo duo, k potěšení všech diváků, ještě jednu poslední skladbu.

Zaměstnanci kavárny měli během akce velmi napilno, i přesto však stíhali sledovat dění na pódiu. „Byla tu super atmosféra, moc se mi líbily stand-upy. Jen by to chtělo více objednávek,“ vtipkuje po konci programu Denisa Kmoníčková, která stojí v kavárně za barem.

Také moderátorka večera Lucie Bulíčková byla s akcí spokojena. „Předčilo to moje očekávání. Nikdy bych nečekala, kolik lidí bude mít zájem o takovou, z mého pohledu, undergroundovou akci,“ prozrazuje uvolněně po konci programu. Neformální zábava a kratochvíle pokračují v kavárně až do hluboké noci.