Floristická zkouška je úspěch, který se povede málokomu, říká Jiří Martinek

Brno - O úspěch na poli floristiky se zasloužil Jiří Martinek z Mendelovy univerzity v Brně. Jako jediný Čech uspěl v mezinárodní floristické zkoušce. Na příštím světovém poháru ve floristice, který se uskuteční v Manchesteru v Británii, tak bude členem technické komise.

Jak jste se dostal k floristice?

Tímto oborem se zabývám už mnoho let. Původně jsem vystudoval krajinářskou architekturu. Vždy jsem měl rád květiny a bavilo mě s nimi pracovat. Na floristiku jsem se přeorientoval, protože je to činnost s okamžitým výsledkem, kdežto něž rostliny v záhonech vykvetou, tak to trvá mnoho let.

Uspěl jste v mezinárodní floristické zkoušce. V čem spočívá?

Zatím jsem jediný Čech, který v této zkoušce uspěl, a jsem rád, že jsem měl tuto šanci. Nejdříve jsem si musel podat přihlášku, která zahrnovala portfolio mých prací, floristických úspěchů a účastí na soutěžích. Poté následovalo výběrové řízení. Samotná zkouška se skládala ze tří kol. První kolo proběhlo koncem srpna loňského roku na světové floristické soutěži v polských Katovicích, která se koná jednou za čtyři roky. Na soutěži jsem byl členem technické komise, která dohlíží na dodržovaní pravidel a hodnotí soutěžící. Během toho hodnotili také mě samotného. Pozorovali, jak komunikuji a jak se chovám v rámci celé komise a v daném prostředí. Druhé kolo bylo v podobě jakéhosi domácího úkolu, kdy jsem musel zpracovat dva elaboráty. V prvním, dvacetistránkovém elaborátu v angličtině, jsem se věnoval teoretické přípravě virtuální soutěže pro juniorské soutěžící v Německu. Druhý elaborát se týkal srovnávání hodnotících systémů, které se používají při hodnocení soutěžících. Poslední kolo probíhalo formou online pohovoru, během kterého jsem diskutoval s komisí. Celý průběh zkoušky zabral spoustu času a v celém procesu mě nejvíce podpořila univerzita a projekt Konkurenceschopný absolvent Mendelovy univerzity v Brně, který zdokonaluje pedagogy v tom, aby mohli studentům předkládat nejnovější poznatky z oboru.

Kolik lidí společně s vámi tuto zkoušku skládalo?

Spolu se mnou zkoušku skládal také kolega z Maďarska. Jednalo se o druhý mezinárodní stupeň, který za celou dobu existence certifikace absolvovalo pouze malé množství lidí, v řádu nižších desítek osob.

Co všechno se na floristických soutěžích hodnotí?

Nejprve musím podotknout, že hodnocení estetiky není vůbec jednoduchá věc. Je velmi subjektivní, každé oko je jiné a každý člověk vnímá barvy jinak. Hodnocení je rozděleno na dvě části. První část je zaměřená na subjektivní faktory, jako je nápad, barva a celková kompozice. Každý člen komise hodnotí individuálně a nesmí o tom s ostatními členy diskutovat. Druhá část hodnocení je zaměřená na techniku. Hodnotí se celkové uspořádání aranžmá, jaké techniky použili a zda je použili vhodně nebo zda má květina dostatek vody. Technickou část hodnotí společně celá komise.

Jak byste zhodnotil úroveň české floristiky?

Určitě se nemáme za co stydět. Jako národ patříme mezi floristicky velmi zdatné. Máme spoustu zajímavých floristů, kteří nás reprezentují na mezinárodních soutěžích. V rámci těchto soutěží se pohybujeme někde v polovině výsledkových listin, avšak na posledním floristickém světovém poháru ve Filadelfii se florista Přemysl Hytych umístil na pátém místě. Najdou se u nás špičkoví floristé, kteří se ve světe neztratí.

Kdo patří mezi floristickou velmoc?

Z mého ryze subjektivního názoru považuji za floristickou špičku floristy z německy mluvících zemí, například Klause Wagenera, Gregora Lersche nebo Wally Klett. Německo považuji za jakési epicentrum floristiky, neboť se tam koná významný veletrh, kam se sjíždí floristé z celého světa. Němečtí floristé jsou mým největším vzorem.

Jaké budou letošní trendy ve floristice?

Trendy udávají různé společnosti a florista je musí sledovat. Nejvíce vycházíme z módního návrhářství a soustředíme se především na barvu. Podle barevnice Pantone je barvou roku 2023 růžovofialová barva Viva Magenta. V trendech je poměrně velká benevolence. V Česku se velmi inspirujeme právě Německem. Osobně dlouhodobě sleduji trend trvalé udržitelnosti a ekologizace. Květiny velice často cestují přes půlku světa a mají tak poměrně velkou uhlíkovou stopu. Vracíme se tedy k domácí produkci. Celkově se snažím používat co nejvíce přírodních materiálů.

Co máte na své práci nejraději?

Nejvíce mě naplňuje kontakt s lidmi a setkávání se s názory studentů i zkušených floristů, kdy se mohu i něčemu novému přiučit. Dále samozřejmě samotná tvůrčí činnost, zkoušení nových technik a materiálů. Aranžování není jen o rostlinách, ale také o využití jiných hmot, jako jsou lepidla, plastické hmoty, betony a další. Snažím se průběžně vzdělávat a zjištěné poznatky předávat dál a implikovat je na floristickou tvorbu na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity.