Archeologové našli v Brně pozůstatky z doby neolitu

Brno - Nejen hlína, kamení a prach - země, po které každý den chodíme, může ukrývat úryvky minulosti, které odhalí až stavební práce. Respektive archeologická instituce, která před tím, než se na daném území bude moci stavět, musí provést záchranný průzkum. Jeden takový teď v Brně odkryl velkou část naší historie.

Dělníci postaví mezi Cejlem a Bratislavskou ulicí v Brně obytný dům „Na Pekařské“. Před samotnými stavbařskými pracemi prohlédnou oblast archeologové. „Záchranný průzkum je zákonem daný postup, který chrání potenciální archeologické nálezy před zničením stavebními pracemi,“ vysvětluje Michal Bučo z Archaia Brno, která záchranný průzkum provádí.

Ukázalo se, že zdánlivě obyčejný kus země skrýval velký kus historie. „Na tom území se našly pozůstatky zejména z doby neolitu, tedy přibližně pět tisíc let zpátky, konkrétně zbytky kolových staveb, pece nebo zásobní jámy. A z doby bronzové jsme našli třeba studnu,“ pokračuje Bučo.

Archeologové rozlišili nálezy podle materiálu, mimo hliněné nádoby a destičky se našly například každodenní nástroje. „Nalezli jsme kostěné šídlo, které se v té době používalo k sešívání kůží, rypadlo, kterým se vyrývaly obrazce do destiček nebo provrtaný vlčí zub, který měl okrasnou funkci a byl nejspíše součástí náhrdelníku,“ říká Bučo se slovy, že to nejzajímavější na ně teprve čekalo.

Dosud se předpokládalo, že slovanští obyvatelé byli v oblasti Brna od 14. století našeho letopočtu, poslední záchranný průzkum mezi Cejlem a Bratislavskou ale ukázal předpoklad, že zde byli už o sedm století dříve. „Slovanské osídlení z této doby je na území Brna poměrně výjimečné, uvidíme, co ukáže laboratorní analýza. Ta může trvat několik měsíců až půl roku,“ uzavírá Bučo.

Na stejném místě našli archeologové také například nátepní destičku kočovníků z pyrenejského poloostrova, která je chránila před úderem tětivy luku. To je dalším důkazem, že Česko bylo historicky křižovatkou a srdcem Evropy, na jehož území se vystřídal nejeden národ.