Budoucnost školního stravování? Bufet a kvalitnější potraviny

Domácí

Budoucnost školního stravování? Bufet a kvalitnější potraviny
Odborníci se shodují v tom, že školní pokrmy mají být připravovaný z kvalitních, čerstvých a pokud možno regionálních produktů. Foto: Kristýna Sauerová

Praha - Chutné a výživné. Pracovníci školních jídelen, pedagogové, ale také odborníci se zapojili v pondělí 24. dubna do konference s názvem Budoucnost školního stravování aneb školní jídelna jako restaurace. Diskutovali o možných změnách ve stravování dětí. Shodli se na tom, že jedním z největších problémů kromě kvality potravin je obrovské množství nedojedeného a vyhozeného jídla.

„Dlouhodobě se snažíme upozorňovat na nutnost změny systému školního stravování v Česku. Současný systém neodpovídá aktuálním požadavkům a potřebám dětí a neplní funkce, které by jako veřejná služba plnit měl a mohl,“ řekl ředitel programu Skutečně zdravá škola Tomáš Václavík.

Stravování hraje v našem životě zásadní roli, především v mladém věku, kdy se děti vyvíjí. To je také jedním z možných důvodů, proč vláda pověřila Ministerstvo zdravotnictví, aby vypracovalo nové znění vyhlášky o školním stravování. „Vnímáme šest největších problémů školního stravování. Prvním je nedostatek personálu obecně, to se odráží na nedostatečné nutriční gramotnosti a kulinářských dovednostech. S tím souvisí další problém, a to jejich nedostatečné finanční ohodnocení. Dále pak často diskutovaný spotřební koš, který je starý více jak třicet let. Poslední problematickou oblastí je neexistující propracovaný systém vzdělávání,“ uvedl náměstek ministra zdravotnictví Václav Pláteník.

Velkým problém školního stravování je také nadměrné množství nedojedeného a vyhozeného jídla. Jednou z možností, jak tomuto problému předejít nebo ho alespoň minimalizovat, je zavedení výdeje školních obědů formou samoobslužného bufetu. Tuto formu praktikují ve Švédsku, Finsku, ale také v řadě škol ve Velké Británii. Konference se zúčastnila odbornice na švédské školní stravování Ulrika Backlundová. „Děti si mohou vytvářet vlastní talíř. Záleží na nich a na jejich kreativitě,“ uvedla. Součástí švédského školského zákona je povinnost podávat školní jídla zcela zdarma všem a tato jídla musí být výživná. Vše je placeno z místního daňového systému.

I v Česku už existují jídelny, které nabízí jídla formou bufetu. Jednou z nich je například Masarykova základní škola Tanvald. Děti jsou zde vedené k větší samostatnosti a zodpovědnosti. Ředitelka školy Jana Duňková prozradila, že díky tomu, že si děti nandávají pouze tolik jídla, kolik snědí, je teď plýtvání jídlem minimální. Děti začaly také ve větší míře konzumovat zeleninu, maso a ryby.

„Změny nesmí zůstat pouze na jídelnách, ale musí být současně podpora ze strany rodičů, pedagogů a státu,“ zakončila diskuzi vedoucí školní jídelny Základní školy a mateřské školy Hvožďany Renata Převrátilová. Podle Václava Pláteníka by mělo ministerstvo přednést návrhy znění vyhlášky o školním stravování do konce letošního roku.

Další články o školství