Chceme, aby škola bavila studenty i učitele, říká ředitel gymnázia

Židlochovice - Alternativní výuka na školách. V Jihomoravském kraji se s ní setkáme spíše na základních školách. Na gymnázium v Židlochovicích však spouští od příštího školního roku nový projekt nazvaný Gymnázium s kladným nábojem a nově přijaté studenty chystá vyučovat touto metodou. Více o tomto projektu nám v rozhovoru pro Stisk Online prozradil ředitel židlochovického gymnázia Jan Vybíral.

V čem bude nově zavedená alternativní výuka oproti dosavadnímu průběhu výuky na škole jiná?

Je to více drobnějších věcí, které se ale nabalují na dva hlavní pilíře. Prvním z nich je bloková výuka. Současný rozvrh vypadá trochu jako rozsypaný čaj a předměty na sebe během dne nijak nenavazují. To je podle mě strašně kontraproduktivní. Proto jsme rozvrh rozdělili na tematicky zaměřené dny. Během nich se žáci budou věnovat předmětům, které jsou si podobné a které mají mezi sebou přesah. V pondělí se tedy například bude student věnovat humanitním předmětům, jiný den zase přírodovědným. Druhým pilířem je slovní hodnocení, které nahradí známky. Po každém bloku žák obdrží v pár větách shrnuto hodnocení své práce a na konci roku zhodnotíme jeho práci za uplynulý rok a jeho případné posuny v učení během roku.

Kde jste se inspirovali k zavedení nové výukové metody?

Prvotní impuls vzešel z pražského gymnázia Na Zatlance, kde v každém ročníku mají jednu třídu vyučovanou alternativně. Když už jsme o tomto projektu začali přemýšlet hlouběji, tak jsme hledali inspiraci i v Jihomoravském kraji. Z gymnázií tento styl výuky uplatňuje gymnázium ve Vyškově a v Rájci-Jestřebí, ale více se provozuje na základních školách. Tam jezdili i naši kantoři se dívat a inspirovat.

K čemu má vést nová výuková metoda na škole?

Vůbec mi nejde o výkon. Rozhodně tím nechci zvýšit výkonnost nebo úspešnost školy. Cílem by mělo být, abychom došli k tomu, že výuka bude vzájemně bavit žáka i učitele a aby se oba společně na výuce podíleli. Chceme, aby žák získal motivaci učit se. Aby to bylo něco, co ho baví a zajímá.

Jak reagoval zřizovatel školy na změnu učebního plánu?

Zřizovatelem školy je kraj a na odboru školství nám vyšli vstříc a pomohli nám náš záměr zkonzultovat s krajskou inspekcí. Dali nám zelenou a plně nás podporují a jsou na to zvědaví, jak se nám to vydaří.

Do 1. března se odevzdávali přihlášky k přijímacímu řízení. Změnil se nějak počet přihlášených studentů oproti minulým rokům?

Počet přihlášek se nijak neodlišuje od trendu posledních let. Většinou se to pohybuje v rozmezí od 120 do 160 žáků, letos je přihlášených 140, takže nic neobvyklého. V přijímacím řízení máme oproti minulým rokům jednu malou novinku a tou je zkouška z angličtiny, která ale nebude mít tak velký vliv na celé přijímací řízení. Snižovali jsme taky kapacitu přijímaných studentů z 30 na 25.

Snížená kapacita je z důvodu zavedených novinek?

Ano, je tomu tak. Na základkách běžně bývá ve třídách vyučovaných alternativně tak 15 žáků, tolik jsme to ale osekat nechtěli. Abychom ale byli schopni s dětmi dobře pracovat, tak bylo nutné tu kapacitu aspoň lehce snížit.

Jak reagují učitelé na změnu výukové metody?

Kdykoliv, když se někde zavádí nějaké novinky, tak je to všude v podstatě stejné. Kolektiv se rozdělí na tři skupiny přibližně po třetinách. První skupina táhne. To jsou ti, co jsou nadšení, ti, co to vymysleli. Druhá skupina tlačí lehce proti. Ti mají z těch novinek většinou strach a jsou k nim spíše skeptičtí. Jejich názor mi, ale určitě není ukradený a přináší k tomuto tématu konstruktivní kritiku. A třetí skupinu tvoří ti, co se vezou. Ti nejsou ani pro ani proti. Čekají, jak se věc vyvrbí a příliš se v této věci neangažují.

Řešil jste tuto změnu i se současnými studenty gymnázia, byť se jich výukově nijak nedotkne?

Věc jsme probírali nejprve se školním parlamentem a očekával jsem, že se to přes jeho členy roznese dál po škole, ale nebylo tomu úplně tak, takže jsem musel potom navštívit některé třídy a vysvětlit, jak to všechno bude probíhat. Musel jsem tedy poupravit některé mylné představy na pravou míru.

V čem vidíte největší úskalí alternativní výuky?

Nejdůležitější bude častá komunikace se studenty, ale zejména s rodiči. U studentů si myslím, že by to neměl takový problém, ale hlavně se musíme soustředit na jejich rodiče a pravidelně s nimi vše konzultovat. Občas se mi stane, že rodiče z té komunikace vynechám a potom zjistím, že ne všechno funguje, jak má. Takže toto by mohlo být největším problémem.

V jaké fázi se momentálně nacházíte? Už je vše připraveno a pouze na výsledky přijímacích zkoušek a potom na září?

Na papíře máme vše připraveno. Teď se zase blíží období, kdy se s učiteli budeme scházet častěji a budeme si zkoušet různé modelové situace, abychom byli v září připraveni na všechno, co se může stát. Takže pořád je na čem pracovat.