Lidé nemají problémy s technologiemi, ale bez nich, říká Matěj Krejčí

Brno - V digitálním věku, kdy jsou technologie neodmyslitelně spjaty s naším každodenním životem, se mnozí z nás potýkají s jejich všudypřítomným vlivem. Matěj Krejčí, psychoterapeut a autor knihy DigiDetox – jak na digitální minimalismus, se zaměřuje na pomoc lidem v nalezení zdravého vztahu k technologiím. „Často si myslíme, že nám technologie šetří čas a pomáhají. Když se však na to podíváme blíž, tak to tak skutečně není," popisuje.

Matěj Krejčí

Matěj Krejčí je autorem knihy DigiDetox – jak na digitální minimalismus, psychoterapeutem a členem České Asociace pro Psychoterapii. Je spoluzakladatelem projektu DobroKáva a organizátorem konference Svět patří smělým v Liberci. Matějova kariéra zahrnuje pětileté působení v projektu Konec prokrastinace, vedení kurzů Laughing yoga a práci jako facilitátor a agilní coach ve firemním prostředí. Je držitel titulu Msc. v oboru Psychologie v Managementu, zaměřuje se na digitální minimalismus, prevenci vyhoření a hledání smysluplného životního směřování.

Jak jste se dostal k tématu digitálního detoxu?

Jako psychoterapeut se dlouhodobě zajímám o osobní rozvoj. V určitém momentu své kariéry jsem začal zjišťovat, že kolem druhé, třetí hodiny odpoledne jsem usínal u práce, měl jsem výkyvy nálad. Byl jsem agresivní nebo naopak bez nálady. Jindy jsem byl vznětlivý, někdy zase naopak hodně radostný. Cítil jsem se během dne nevyspaný, omezoval jsem své hobby a podobně. Také jsem si začal všímat, že mi daleko více začalo záležet na tom, co si myslí ostatní, než na tom, co reálně dělám.

Nejdřív jsem si myslel, že mám spavou nemoc a začal jsem hledat výzkumy a hlavně se vzdělávat na téma spánku. Začal jsem si hrát se spánkem. Najednou se to začalo zlepšovat, ale pořád to nebylo ono. V jednom výzkumu psali, že modré světlo ovlivňuje vyplavování hormonu melatoninu, který nám pomáhá upadat do dlouhodobého spánku, a že modré světlo se do našeho těla nejčastěji dostává právě technologiemi, protože právě ty vyzařují modré světlo.

Co je cílem projektu DigiDetox?

Je to projekt, který seznamuje lidi s tím, jaký vliv mají digitální technologie na jejich život. Pomáhá jim nastavit ty technologie tak, aby je uměli používat zdravě. Aby si jejich používáním neškodili, ale aby tím naopak pomáhali rozvíjet svůj potenciál. DigiDetox samozřejmě jako název občas svádí k tomu absolutně se zbavit technologie. Ale to není úplně pravda. Je to taková ta finální stránka. Hlavní myšlenkou DigiDetoxu je vlastně lidí naučit, jak používat technologie správně. Tedy vytvářet bezpečné prostředí s pomocí digitální technologie. Při své digitální závislosti jsem si uvědomil, že většina lidí nemá problémy s technologiemi, ale má problém bez nich.

Digitální Detox

Digitální detox je proces omezení nebo úplného přerušení používání elektronických zařízení, jako jsou smartphony, počítače a sociální média, na určitou dobu. Cílem je snížit stres, zlepšit mezilidské vztahy a zvýšit fyzickou i mentální pohodu. Tento přístup nabízí uživatelům možnost přehodnotit své digitální návyky a obnovit kontrolu nad svým časem a pozorností.

Jaké byly vaše první zkušenosti s digitálním detoxem?

Rozhodl jsem se na týden vyměnit chytrý telefon za hloupý, neboli analogový. Chtěl jsme to vyzkoušet. Zhruba druhý nebo třetí den jsem nejednou měl obrovský nárůst energie, chodil jsem usměvavý, rád jsem se bavil s cizími lidmi, což jsem předtím nedělal. Najednou jsem si uvědomil, že technologie mi mnoho podobného vzaly. Najednou jsem měl více času na sebe, více jsem četl a staral se o svoji zábavu. Potom čtvrtý a pátý den jsem měl relaps. Byl jsem v Bratislavě a najednou jsem si uvědomil, že si potřebuji koupit lístek na vlak. No jo, ale to bych musel na nádraží. Začal jsem chápat, že bez technologie nebo bez sociálních sítí je to super, ale zároveň potřebuji mít některé aplikace, které mi pomohou kultivovat můj život.

Jak v současné době praktikujete digitální detox?

Nemám sociální sítě v mobilu. A pokud mám tak jenom po určitou dobu, když je potřebuji. Nainstalovat a odinstalovat aplikace je zdarma, takže o nic nejde. Zároveň si hlídám, kolik času na mobilu trávím a jaké aplikace používám. Já třeba na mobilu strávím zhruba dvě hodiny denně. Další důležitou věcí je to, že si hlídám upozornění, která mám ve většině případů vypnutá. Také se snažím technologie omezovat zhruba hodinu až hodinu a půl před spaním nebo mám minimálně zapnutý filtr modrého světla a jas úplně na minimum.

Když jsem v přítomnosti druhého člověka, nemám mobil na stole, ani v kapse. Dám ho úplně stranou, abych tomu člověku věnoval pozornost. Používám hloupé hodinky, které ukazují jenom čas. Ostatní věci jsou malichernosti, které jenom dodávají pocit nějakého posunu. Ve výsledku to nic moc nereší. Jednou z dalších věcí, kterou se snažím aplikovat, je bdělá pozornost. Znamená to, že když jím, tak jím a nedělám u toho dalších milion věcí.

Proč jste se rozhodl napsat o digitálním detoxu knihu?

Začal jsem si všímat, že většina lidí v mém okolí pořád jenom kouká do telefonu a začalo mi to vadit. Chodil jsem do lokálu v Brně, kde jsem o tom bavil s lidmi, zkoumal jsem, jak to vnímají. A oni říkávali, že si taky všímají, že mají výkyvy nálad a podobné stavy. Tak jsem jim dal pár tipů, které jsem sám na sobě aplikoval. Vyzkoušeli to a říkali, že jim vážně pomohlo.

Dělával jsem v tu dobu přednášky a workshop. Tak jsem si řekl, že udělám veřejnou přednášku o tom, co už vím a třeba zase někomu pomůžu. Po těch přednáškách za mnou chodili lidi, jestli nemám i nějaký workshop. Tak vytvořil workshop. Po něm se mě zase ptali, jestli nemám někdě brožuru nebo knížku, kde by si to připomínali.

V tu chvíli mě oslovilo nakladatelství Albatros a nabídlo mi, abych napsal knížku. Celá knížka vznikla jako manuál, ve kterém dávám lidem podněty k zamyšlení tak, aby si to nastavil každý sám, protože nemám rád jednoznačné řešení. V každé situaci to lidé potřebují jinak vysvětlit nebo jinak nastavit.

Co patří mezi negativní vlivy, které na nás mohou technologie mít?

Jedna část je omezování spánku. Tak jsem to měl i já. Druhá část je snižování udržení pozornosti. To znamená, že dnešní mladí i starší lidé udrží kratší dobu pozornost, než tomu bylo v historii. Třetí část je, že technologie nutí k multitaskingu, tedy dělání více věcí najednou. Tím pádem jsme více vyčerpaní a mnohokrát nedokážeme věci dotáhnout do konce. Velkým problémem je závislost na pornografii. Dále například snižování kritického myšlení kvůli deep fake videím, fake news a AI technologiím.

Doporučil by jste vyzkoušet digitální detox?

Jeden klient ke mně přišel s tím, že má problém se svým libidem a přestal se svojí manželkou spát. Jí to začalo vadit a chtěla to s ním řešit. Po analýze jsme zjistili, že si sex nahrazuje pornografií a začíná s tím problém. Začalo to ovlivňovat i jeho pracovní život. I během pracovní doby šel na záchod, aby se uspokojil.

Chodí za mnou také rodiče s tím, že jejich děti tráví hodně času na internetu a hrají online hry. Moje první otázka vždycky směřuje na rodiče. Ptám se jich, co dělají oni, když přijdou domů. Často mi odpovídají, že zapnou televizi nebo notebook. Když dětěm v dnešní době dáte Člověče nezlob, tak to prostě není tak intenzivní jako online svět. A jak jednou do toho děti začleníme, pak je velmi těžké od toho odtáhnout. Jejich odměňovací centrum jim říká, že ostatní věci jsou nuda.

Mám také klientku, která nemůže najít dlouhodobý vztah. Hodně jí ovlivnil Tinder. Ve vztahu neustále přehodnocuje, jestli by nemohla být s někým lepším. Má třeba čtyři nebo pět schůzek za týden. Pokaždé si řekne, že ten další by mohl být lepší. Dostává se do situace, že si vlastně nemůže vybrat.

Jaké první kroky byste doporučil lidem, kteří chtějí vyzkoušet digitální detox?

První krok je vždycky zvědomění, jak na tom jsem. To znamená zjistit, kolik času na svém telefonu strávím. Pomůže to lidem pochopit, jak na tom reálně jsou. Druhá věc je, že je dobré analyzovat si jednotlivé aplikace a klást si otázku, jak se cítím, když tu konkrétní aplikaci otevřu. Jestli k té aplikací mám nějaký vztah a nebo ji mám jenom, protože ji mají další kamarádi.

Třeba verze několika chatovacích aplikací, WhatsApp, Signal, Viber. Proč je mít všechny, když by stačilo mít jen jednu? Hromada lidí začala používat třeba Instagram pro inspiraci a dneska tam už jenom koukají na nahé holky. Dobré je udělat si hodinu bez mobilu, internetu nebo notebooku, a jenom si dát čas na přemýšlení.

Na co důležitého bychom při digitálním detoxu neměli zapomínat?

Internet a sociální sítě nás pořád nutí něco dělat. Ten, kdo něco nedělá je flákač. Chtěl bych lidem vysvětlit, že to, že nic nedělají, je největší dar pro ně samotné. Protože odpočinek je velmi zásadní. Nemusíme pořád někomu něco dokazovat a něco dělat, je dobré si uvědomit, že je to tlak společnosti. Technologie nám mají pomáhat, ne škodit.

Často si myslíme, že nám technologie šetří čas a pomáhají. Ale když se na to podíváme blíž, tak to tak ve skutečnosti není. Stačí se podívat na automatické pračky, vysavače, myčky a podobně. Mysleli jsme, že nám to ušetří hromadu času. Ale zapomněli jsme na to, že to zvyšuje tlak společnosti na úklid a čistotu. Tím pádem se úspora dnešního času prakticky rovná nule. Je důležité vědět, že když něco do svého života přijmu, tak to zároveň může mít nějaký negativní důsledek. Občas je důležité podívat se na to, jestli to nemá více negativních důsledků, než těch pozitivních.