Brňané mohou nově navštívit protiletadlový kryt Denis pod Petrovem

Domácí

Brňané mohou nově navštívit protiletadlový kryt Denis pod Petrovem
Vstup do krytu Denis na rohu ulic Nádražní a Husova. Foto: Martin Pavlík
GALERIE collections

Brno - Lidé mohou nově prozkoumat další z brněnských krytů. Na rohu ulic Husova a Nádražní je od začátku března možné navštívit protiletadlový kryt Denis. K vidění je jeho technické vybavení, studna nebo místnost s fragmenty zbourané Svatováclavské kaple.

Společně s dalšími šesti lidmi vstupujeme do železných dveří pod Denisovými sady. Prohlídka začíná krátkým bezpečnostním úvodem. „Na nic nesahejte, hlavně z bezpečnostních důvodů. Nevíme přesně, co funguje a nefunguje,“ upozorňuje na technický stav bunkru průvodce Patrik Michaud a zároveň nám na mapě ukazuje únikové východy pro případ, že by se během prohlídky něco stalo.

Průvodce vysvětluje plán prohlídky a únikové východy pro případ nehody.
Průvodce vysvětluje plán prohlídky a únikové východy pro případ nehody. Foto: Martin Pavlík

Bunkr byl budován ve třech etapách. V první fázi v roce 1945 bylo vybudováno asi 320 metrů chodeb, v roce 1950 byl vybudován hlavní vchod a v roce 1955 byl kryt dokončen dobudováním aktuálního vstupu. Aktuálně jsou chodby dlouhé kolem 900 metrů.

Začátkem prohlídky se dozvídáme o důležitosti vzduchotechniky, která měla ve třech různých režimech zajišťovat civilistům bezpečný pobyt. V základním, mírovém, režimu měly být otevřeny všechny průduchy, které do krytu dostávaly vzduch zvenčí. V druhém, poplašném, režimu šel vzduch stále přes průduchy, ale byl filtrován. V situaci, kdy bylo nutné využít nejpřísnější režim, se všechny průduchy uzavřely a vzduch cirkuloval v rámci krytu, přičemž byl opět filtrován a do ovzduší byl vypouštěn kyslík.

Průvodce ukazuje vzduchové filtry, které je nutné použít při nouzovém větrání.
Průvodce ukazuje vzduchové filtry, které je nutné použít při nouzovém větrání. Foto: Martin Pavlík

Další část prohlídky nás zavede do místnosti s dieselovým agregátem. Doba, po kterou by zvládl zásobovat kryt alektrickou energií, se ale neodvíjela od zásob nafty. „V případě potřeby a využití agregátu se doba odvíjela od filtračního režimu, který byl nastaven na 72 hodin. Poté by musel nastat mírový režim větrání. Kryt byl zejména proti náletům, což netrvá tak dlouho,“ vysvětlil Michaud.

Součástí krytu byl i dieselový agrefátor.
Součástí krytu byl i dieselový agrefátor. Foto: Martin Pavlík

V krytu byla vykopána i dvanáct metrů hluboká studna. „Jedná se o fungující studnu, nikoliv pouze o nádrž na vodu, která bývá v jiných bunkrech,“ upřesňuje Michaud. Skrze plnou studnu vody je zároveň vidět až na dno, což vypovídá o kvalitě vody v ní.

V krytu byla vakopána dvanáct metrů hluboká studna s čistou vodou.
V krytu byla vakopána dvanáct metrů hluboká studna s čistou vodou. Foto: Martin Pavlík

Další zajímavostí jsou únikové východy, které byly potřeba v případě nehody v krytu. Jeden z nich ústí i do poklopu nedaleko Petrova. K jeho otevření je ale nutný silnější jedinec, který dokáže zevnitř dvousetkilové víko zvednout.

Jeden z únikových východů vede do Denisových sadů.
Jeden z únikových východů vede do Denisových sadů. Foto: Martin Pavlík

Do bunkru se podle Michauda mělo vejít 2500 lidí, v krajním případě ale až 5000. „V rámci využití se počítalo s tím nejnutnějším. To znamená, aby tu byla voda a abychom tu byli v bezpečí jako civilisté, ale aby tady bylo kino nebo výčep, to ne. Jediná věc, která by mohla podpořit psychiku obyvatel, byl rozhlas,“ popisuje vybavení bunkru Michaud. Součástí bunkru byly ale také sprchy a záchody.

Součásti krytu byly toalety a sprchy.
Součásti krytu byly toalety a sprchy. Foto: Martin Pavlík

Bunkr se jako úkryt proti katastrofě nikdy nevyužil. Jeho prostory se ale na čas využívají k uchování fragmentů Svatováclavské kaple, která stála na brněnském Dominikánském náměstí a začátkem dvacátého století byla zbourána. „Dokonce se uvažuje o vybudování kaple znovu za využití zdí z původní stavby,“ popsal možný osud fragmentů Michaud.

V jedné z místností jsou uchovány fragmenty zbourané Svatováclavské kaple.
V jedné z místností jsou uchovány fragmenty zbourané Svatováclavské kaple. Foto: Martin Pavlík

Pokud by došlo k poplachu chemického nebo radioaktivního charakteru, měl být vstup do bunkru umožněn těm, kteří přijdou ve speciálním obleku a s plynovou maskou. To se ale jednomu z návštěvníků nezdá. „Nepřijde mi reálné, aby všichni přišli ve speciálním obleku. Nevzpomínám si, že by tyto obleky byly dostupné široké veřejnosti, natož aby v nich občané z okolí běželi do krytu,“ komentoval pravidla pro vstup návštěvník Aleš Pospíšil. Společně s dalším návštěvníkem se ale shodují, že mohlo jít pouze o teoretickou vyhlášku, která by ale těžko mohla být v praxi naplněna.

Otevření krytu bylo plánováno podle Michauda už o více než rok dříve, zkomplikoval to ale začátek ruské invaze na Ukrajinu. „Od oetvření kryt pro veřejnost bylo na nějakou dobu upuštěno, protože se příliš nevědělo, co se bude dít dál. Nedej bože aby kryt musel sloužit v rámci civilní obrany,“ dovysvětlil Michaud.

„Byl jsem už v dalším krytu v Brně a zajímal mě i tento. Překvapilo mě, že jsou chodby úzké, je to takové stísněné,“ komentoval kryt návštěvník Aleš Pospíšil.“ Kryt by měl být otevřen do doby, kdy budou mít návštěvníci zájem o jeho návštěvu. "Zatím neuvažujeme o jeho uzavření," řekla vedoucí podzemí z TIC Brno Zuzana Schmidtová. V Brně je celkově kolem tří set bunkrů, přičemž se mezi ně počítají i bunkry pod továrnami nebo menší bunkry budované pod starými domy. Pro veřejnost je podobně otevřen například kryt 10-Z, který je vybudován v kopci pod Špilberkem.

Další články o Brno