Komentář: Zemanova křížová výprava nebere konce

Prezidentovo nedělní vystoupení v CNN Prima NEWS jasně odráželo jeho odmítavý vztah k novinářům. Boj hlavy státu proti české žurnalistice však zdaleka není tak statečný, jak se může zdát

V tropech nás obtěžují moskyti, v Evropě máme novináře – tak zní staré anglické přísloví.

Novináři jednoduše nejsou v našem podnebném pásu, a dost možná ani jinde oblíbenou skupinou obyvatelstva. V Českých zemích se do čela svaté války proti novinářům postavil samotný nejvyšší velitel ozbrojených sil. Hlava státu sice degradovala publicisty na bezcenný živočišný druh už před mnoha lety, ani to jí však nestačilo a ve své křížové výpravě proti novinářům pokračuje i nadále. Deus vult, hyeny.

Na skutečnosti, že prezident naší země nesnáší novináře, by nebylo nic tak pobuřujícího. Já osobně například nemusím koprovku a žiju s tím celkem v pohodě. Nepřípustné je, jak Zeman s novináři zachází. Prezident, stejně jako ostatní politici novináře potřebuje. Bez hlásných trub se politici stávají neviditelnými, a kdo není vidět, jako by nežil, což Zeman moc dobře ví. Nenávist hlavy státu má však ambivalentní charakter. Novináře sice z duše nenávidí, přesto stále dokola vyhledává jejich přítomnost, jen aby je mohl znovu urážet.

Svoji sadistickou kratochvíli prezident předvedl během nedělního rozhovoru moderovaného Terezií Tománkovou. Při něm s výrazem bodrého štamgasta po šesti dvanáctkách častoval moderátorku káravými slovy, která by působila nevhodně i na prvním stupni základní školy. „Důvěrné materiály se nezveřejňují ani půvabným moderátorkám, zvlášť když by je stejně nepochopily,“ pronesl například. Je na místě zmínit, že Zeman sám se v rozhovoru dopustil dlouhé řady faktických chyb.

Někteří Zemanovo chování popsali jako hrubiánské a nevhodné vůči ženě. Já osobně si myslím, že je takové chování nevhodné vůči komukoli.

Zemanovy výroky však nejsou tím nejhorším. Ještě horší, než prezidentovy výroky, je jeho zbabělost. Vrchní velitel ozbrojených sil totiž zásadně nejedná s totožnou kuráží se všemi médii. Zcela cíleně přijímá pozvání jen do těch, která mu poklonkují či jej alespoň nechají vyprávět sáhodlouhé nesmyslné monology. Ostatním médiím, kde by mu hrozila jakákoli přímá konfrontace, se naopak dlouhodobě vyhýbá.

Prezident není rovnocenným soupeřem do debat. Všechny otázky, které se mu nehodí do krámu jednoduše označí za hloupé, či nesmyslné. Nastává tedy paradoxní situace – hlava státu novináře ponižuje a vysmívá se jim, vzápětí před nimi však prchá do úkrytu. Je naivní domnívat se, že se jeho přístup někdy změní. Novinářům nezbývá nic jiného než čekat, až na trůn usedne nový panovník. Tak se držte novináři, už jen dva roky.