Největší klimatická konference musí schválit odchod od fosilních paliv, říká česká delegátka

V Dubaji začala největší klimatická konference na světě COP28. Jednou z členek české delegace je Miriam Macurová, která pracuje v Greenpeace a zastupuje na konferenci občanské iniciativy. Vystudovala humanitní environmentalistiku na Masarykově univerzitě a sociální a kulturní ekologii na Univerzitě Karlově. Ve své práci se věnuje převážně evropské klimatické politice, především Zelené dohodě pro Evropu, a kampaním v hnutí Greenpeace.

Mohla byste prosím vysvětlit, co to je COP?

COP je globální klimatická konference, kterou organizuje OSN. Potkávají se tu delegace z téměř 200 zemí světa a jejich agendou je řešení klimatické krize, primárně přijímání opatření a závazků tak, abychom dosáhli oteplení Země maximálně o 2°C, nejlépe pak 1,5°C. To je závazek, který státy přijaly na Pařížské klimatické konferenci, která se odehrála v roce 2015. Letos poprvé proběhne revize a hodnocení závazků z této dohody, proto si letošní COP získává zvláštní důležitost.

Jak to s plněním závazků Pařížské dohody vypadá? Ratifikovalo jí 195 zemí světa a mezi závazky patří mimo jiné udržení globálního oteplení pod 1,5°C oproti předindustriální době.

Momentálně se to moc dobře nevyvíjí, jak jsme ostatně všichni pocítili. Tento rok byl plný teplotních rekordů a extrémů, což značí, že na tom globální systém klimatu není dobře. Když se zaměříme na to, jakou cestou nás vedou lídři zemí, tak by současně přijatá opatření vedla k oteplení o 2,4-2,6 °C do konce století. To je daleko od našich závazku, zmiňuje to i report Global Stocktake, což je taková inventura Pařížské dohody. Vychází ze závěrů vědců, které říkají, že nejsme na dobré cestě k tomu splnit 1,5°C, a proto by na to státy měly zareagovat a přijmout na tomto COPu daleko ambicióznější plány. Nejde jen o to se dohodnout na konferenci, lídři států by na přijaté závazky měli reagovat i ve svých národních politikách a zvýšit svoje příspěvky ke snižování emisí skleníkových plynů.

Poslední COP s číslem 27 se odehrával v Egyptě, jaká opatření tam byla přijata?

Největší výsledek, kterého se loni dosáhlo, byla dohoda na tom, že se zřídí finanční fond pro ztráty a škody. Na tom budeme i letos pracovat, jelikož ho světoví lídři přijali poslední den konference minulý rok. Co se týká opatření o snižování emisí skleníkových plynů, minulý rok nebyla konference dost ambiciózní. Státy se nedohodly na úplném odchodu od fosilních paliv, ale spíš na útlumu a postupném snižování, což není dostatečné řešení.

Jak má zmíněný fond pro ztráty a škody fungovat?

Tento fond bude velkým tématem tohoto roku. Je tu velká otázka, kdo by kolik měl do fondu přispívat a které země by měly čerpat. Podle definice systému OSN, který se zabývá změnou klimatu, jsou země jako Čína definovány jako rozvojové země. Ony potom dostanou dojem, že nemusí přispívat do fondu, přestože jsou jednoznačně mezi největšími světovými znečišťovateli. Na toto téma se očekává velká debata, jelikož se všechny země musí dohodnout na způsobu fungování tohoto fondu.

Jaké další body jsou na programu COP28?

Finance samozřejmě budou velkou otázkou, mimo již zmíněného fondu se budeme také zabývat zeleným klimatickým fondem a příspěvky zemí do něj. Velkým tématem budou rozhodně i revize závazků z Pařížské klimatické dohody, na jejímž základě budou stanoveny konkrétní kroky, které budou muset země podniknout ke snížení emisí. Taktéž bude velkým tématem i odchod od fosilních paliv, které jsou hlavní příčinou klimatické krize. To bude vlastně i hlavním bodem celé agendy, jelikož na tom stojí a padá i vše ostatní.

Myslíte si, že se státy na konci spalování fosilních paliv dohodnou?

Dnes se konal otevírací ceremoniál, během kterého měl projev prezident konference al-Džaber. Ten je však i CEO jedné z největších ropných společností na světě a v projevu se dostatečně nevyjádřil ke konci fosilních paliv, zmínil pouze, že by se měly přestat produkovat emise skleníkových plynů, které není možné pohltit technologiemi nebo jakkoliv jinak odebrat z ovzduší. Z jeho vyjádření to nezní úplně pozitivně, na druhou stranu zmínil mezi cíli konference i ztrojnásobení globální instalace obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení energetických úspor. To jsou rozhodně velké závazky, stále však nejsou dostatečné a hrozí, že odvedou pozornost od toho nejdůležitějšího bodu.

Velmi diskutovaný je i vysoký počet delegátů fosilního průmyslu. Jaký zájem v tom mají oni a jaký to bude mít vliv na průběh konference?

Střet zájmů je velkým tématem a výzvou COPu je, bylo to tak i loni, kdy podle nezávislých pozorovatelů konference navštívilo dokonce více lobbistů fosilních korporací než zástupců zemí. Řeší se to i letos, kdy jsou hostitelskou zemí Spojené arabské emiráty. Klimatickým komisařem, který je zodpovědný na COPu za vyjednávání Evropské unie, je letos bývalý zaměstnanec Shellu. Tento týden BBC zveřejnila investigativu, která ukazuje, že prezident konference se dokonce osobně účastnil setkání, kde podepsaly dokumenty o rozšíření těžby ropy. To jen potvrzuje obavy, ale zároveň to mnohem víc přitahuje pozornost médií, což je dobré znamení a velký tlak na přijetí opatření. Já osobně ráda přirovnávám tuto situaci k tomu, kdy byl na konferenci o rakovině plic tabákový průmysl zapojen jako rozhodující strana. Neziskový sektor již dlouho volá po přijetí opatření ohledně vyjednavačů na konferencích, protože s tak obrovským počtem lobbistů za fosilní paliva nemůžeme dosáhnout žádného pokroku.

S čím na COP28 jede delegace České republiky?

Premiér Petr Fiala zastupuje Česko na konferenci, k němuž se v druhé polovině připojí i ministr životního prostředí Petr Hladík. Závazky České republiky jsou do velké míry závazky celé Evropské unie, je to společný dokument všech členských zemí. Závazky ohledně ukončení spalování fosilních paliv a přijetí mitigačních opatření nejsou dostatečně ambiciózní, jelikož na nich musela proběhnout shoda všech 27 členských států EU. V závěrech Evropské unie se nemluví o definitivním ukončení fosilních paliv, to je také velmi problematické. Pozitivní však je, že se EU přiklání k závazku ztrojnásobení obnovitelných zdrojů a zdvojnásobení energetických úspor.

Vy jste v delegaci jako zástupkyně občanských hnutí, s jakými výsledky byste byla spokojená?

Samozřejmě je největším požadavkem, aby se v závěrečné deklaraci objevil úplný odchod od fosilních paliv. Uvidíme, jak moc je schválení tohoto opatření pravděpodobné, podle mě je však nevyhnutelné. Bude to určitě velkým tématem, sama jsem zvědavá, kam povedou debaty. Další důležitou věcí je zprovoznění fondu ztrát a škod a nastavení podmínek jeho využívání tak, aby v něm bylo dostatečné množství financí a zároveň pomáhal nejohroženějším komunitám, na které klimatická krize dopadá nejvíc. Ideální by bylo, aby do fondu přispívali nejen státy, ale i největší znečišťovatelé mezi firmami.