Politolog: Situace nahrává Ficovi, Matovič nezvládá komunikaci

Bratislava - Vakcína Sputnik V byla hlavním tématem nedávné vládní krize na Slovensku, kterou vyvolalo hlavně chování bývalého premiéra Igora Matoviče. Konflikt nakonec ukončil on sám, když se rozhodl na podnět ostatních koaličních stran odstoupit z postu předsedy vlády a vyměnil si funkci s někdejším ministrem financí Eduardem Hegrem. Slovensko tak získalo nového premiéra. „Za své roční působení v předsednickém postu měl Matovič spoustu šancí, které mu koronakrize paradoxně nabídla. On je ale nevyužil,“ říká politolog Erik Láštic z Univerzity Komenského v Bratislavě.

Jaké personální změny po vládní krizi nastaly?

Nová vláda je téměř totožná s tou předešlou. Nastaly pouze dvě velké změny. První byla výměna předsedy vlády Igora Matoviče, který přešel na post ministra financí a bývalý ministr financí Eduard Heger je novým premiérem. Druhou změnou je obsazení pozice ministra zdravotnictví, která byla od března volná a kde byl také nominovaný kandidát nejsilnější koaliční strany OL’aNO. Zbytek ministrů z menších koaličních stran, kteří se svých postů v březnu vzdali, se do vlády vrátil.

Co udělal Igor Matovič špatně, že musel uvolnit premiérské křeslo?

Nejvíce mu vyčítali komunikaci uvnitř koalice. Premiér v koaliční vládě by měl konflikty mírnit, jelikož v těchto vládách přirozeně dochází k neshodám. Ale ukázalo se, že jeho politické schopnosti na toto nejsou vhodné, protože často konflikty sám vyvolával, nebo je posilňoval. Dalším aspektem je jeho komunikace navenek. Matovič umí oslovit voliče skrz sociální média, problém je, že neustále komunikuje jako v předvolební kampani. Tím se vystavuje rizikům. Jeho facebookový profil si spravuje sám, takže část obsahu jsou zkrátka jeho instinktivní reakce. Tradiční komunikace vlády se tedy změnila na dobíhání a reagování na facebookové příspěvky Matoviče a byla najednou zcela nepředvídatelná, což také umocňovalo konflikty v koalici.

Nemůže kvůli výměně Hegera a Matoviče nastat podobná situace jako v roce 2018, kdy sice Robert Fico z postu premiéra odešel, ale Peter Pellegrini v podstatě fungoval jako jeho prodloužená ruka?

Tyto dvě situace k sobě můžeme přirovnat, je zde však několik odlišností. Zaprvé Robert Fico tehdy nezůstal ve vládě, z tohoto pohledu bylo jednání Pellegriniho „svobodnější“, jelikož Fico vedle něho neseděl ve vládě. Tehdejší změnu v čele vlády vyvolaly protesty veřejnosti související s vraždou Kuciaka a Kušnírové, takže situace byla komplikovanější. Pellegrini měl v té době bohaté politické zkušenosti, byl také oblíbený a během předsednického působení se postupně začal od Fica distancovat, což vyvrcholilo jeho neúspěšným pokusem ovládnout Smer. V tomto smyslu tedy nepředpokládám, že by se Heger pokusil vyzvat nebo sesadit Matoviče. Heger nemá tak bohatou politickou minulost, v této vládě se nějak výrazněji neprojevuje ani není výrazně populární. To odkazuje i na fakt, že OL’aNO je uskupení koncentrované okolo lídra, která nemá tradičně vybudované stranické struktury a na kandidátky často dosazuje úplně nové lidi.

Jakým způsobem tuto vládní krizi hodnotí opozice, například tedy zmíněný Fico nebo Pellegrini?

V této chvíli nemusí opozice dělat vůbec nic. Opoziční strany jako Smer nebo Hlas zahájily rétoriku stylu ‚My jsme vám to říkali.‘ Podle nich jsou v koalici strany, které vládnout neumí a nemají pro to dostatečnou expertízu ani intelektuální předpoklady. Situace hodně nahrává Ficovi, který tvrdí, že za jeho předsednictví byla vláda stabilní. Taky stále probíhá petiční akce za vyhlášení referenda o předčasných volbách. Je to sice z pohledu ústavy v podstatě nesmysl, ale představuje to nástroj, kterým opozice bojuje nebo komunikuje.

Ministr financí bojuje za Sputnik

Matovič se po sestoupení z postu premiéra stojí v čele ministerstva financí. Má předpoklady na to být dobrým lídrem tohoto ministerstva?

Ne všichni předešlí ministři financí byli experti, kteří rozumí celé problematice finanční politiky. Nepovažuji tedy za problém, že je více politický než odborný ministr, protože resort je už od doby Dzurindovy vlády vybudovaný velmi profesionálně. Spousta úředníků a expertů zde zůstává i po volbách a nástupu nové vlády. To posílil i vstup Slovenska do eurozóny. Fungování ministerstva je proto vázáno více pravidly než například v Česku a v resortu jsou přítomni určití odborníci bez ohledu na to, kdo je ministr.

Igor Matovič, teď už jako ministr financí, nedávno navštívil kvůli dodávkám ruské vakcíny Sputnik V Moskvu, poté i Budapešť, jaký je vlastně postoj staro-nové vlády k této vakcíně?

Je to komplikovaná situace. V pandemii se ukázalo, že schopnost slovenské infrastruktury reagovat na krizi je výrazně omezená, například naše zdravotnictví není připraveno na větší zátěž. Jediná možnost, jak nenechat zemi napospas covidu, je co nejrychleji naočkovat obyvatelstvo. Takže jakákoli snaha přinést co nejvíce vakcín je svým způsobem pochopitelná. Ale celá akce byla ze strany Matoviče hodně personalizovaná, on se postavil do pozice bojovníka, který je schopný zajistit sta tisíce vakcín zachraňující životy a vymezil se vůči Evropské unii a potažmo i koaličním partnerům. Takže slovenská vláda do toho v podstatě spadla kvůli předešlému jednání bývalého premiéra.

Od obchodníka s vodkou po nejsilnějšího státního činitele

V čem se Heger liší od Igora Matoviče?

Je více klidný, nevyvolává a ani zbytečně nevstupuje do konfliktů. Jeho styl politiky je odlišný od Matovičova. Má poklidný a celkově tradičnější styl komunikace. Chce poskytovat rozhovory a bude mít také svůj mediální tým, což Matovič odmítal. Ten komunikoval výhradně přes facebook nebo pořádal tiskovky.

Eduard Heger je původně podnikatel. Jak se člověk ,který obchoduje s vodkou v USA, dostane až do vrcholné politiky?

Hodně současných politiků má zajímavé příběhy, které přímo nesouvisí s jejich politickou kariérou. Mnoho lidí z OL’aNO je produktem křesťanských komunit, které se začaly organizovat a zjistily, že mají určitou sílu. Poté vytvořili sociální hnutí, které bylo schopné uspořádat masové protesty. Právě toto mnoho lidí ze současného OL’aNO dostalo do politiky, nebyli to žádné jejich zkušenosti. Tohle je případ i Eduarda Hegera.

Heger je také velmi silně věřící, angažuje se jako křesťanský aktivista. Mohlo by to nějakým způsobem ovlivnit jeho styl vládnutí?

To se zatím neukázalo. Ale je vidět, že více poslanců OL’aNO je ochotných bojovat za věci jako zpřísnění umělého přerušení těhotenství nebo ochrana tradiční manželství. Některé to zajímá více než cokoli jiného. Za první rok vládnutí se podařilo nejvyšším představitelům OL’aNO, jako je Matovič nebo Heger, tyto věci neutralizovat. Nechtějí, aby se z nich stalo čistě konzervativní hnutí, které by například vylučovalo liberály. Takže stranické špičky na jednu stranu nezakazují svým poslancům se v tomto smyslu angažovat, ale reflektují i veřejné mínění, které je v této oblasti komplikované.

Jakou největší výzvu má Hegerova vláda před sebou?

I mimo pandemii je potřeba zemi opět ekonomicky nastartovat. To souvisí také s Evropským programem obnovy. Vláda musí připravit projekty, které budou i z pohledu EU smysluplné. Obecně vlády na Slovensku nejsou schopné eurofondy vyčerpat, protože je to byrokraticky náročné a nepřehledné. Vláda musí také zabránit, aby se tyto dotace staly nástrojem, který by nadále prohluboval politickou korupci. Dalším problémem je zdravotnictví, které je personálně podhodnocené. Velký podíl lékařů se blíží k důchodovému věku, což může představovat v následující dekádě velký problém. To samé platí pro školství. Velkou výzvou bude i udržení důchodového systému. Tyto problémy měly řešit už minulé vlády, jedná se však o méně populární kroky, proto radši peníze rozdaly v rámci politických kampaní a podobně. Je ale otázkou, zda na to má vláda, která už rok bojuje s pandemií, ještě kapacitu.