Recenze: Realistický seriál pro mladé? Možná příště

Názory

Recenze: Realistický seriál pro mladé? Možná příště
Další herci, kteří se v seriálu objeví jsou JIří Hába, Martina Czyžová, Tomáš Dalecký, Martina Jindrová a Vojtěch Franců. Foto: Česká televize
GALERIE collections

Česká televize v únoru uvedla seriál určený především pro mladé s názvem TBH, což je zkratka pro „to be honest“ neboli „abych byl upřímný“. Po sérii detektivek a dramat se tak po dlouhé době na České televizi objevilo něco pro mladší obecenstvo. Jenže povedlo se jim realisticky zobrazit středoškoláky?

Šikana, první lásky, coming out a sociální hierarchie na škole. To vše pokrývá nový seriál z dílny České televize s názvem TBH, který se pyšní tím, že konečně zobrazil realistické teenagery. Díly se přitom nedostali do živého vysílání, ale jsou ke zhlédnutí pouze na webu iVysílání. Jistě zajímavý počin však kazí hned několik věcí.

Teenageři jsou stereotypní a bezcitní

Seriál vrhne diváka hned v prvním díle do děje na brněnské střední škole. Tam se zrovna odehrává střelecký útok, který se později ukáže být jen vtipem. Se zbraní ve třídě stojí jedna z hlavních postav Tonda, jehož motivace k útoku je postupně odhalována v dalších dílech. Divák nakonec zjistí, že Tondu šikanovali snad úplně všichni ve škole, aniž by si toho všiml kdokoliv z učitelů.

Příběh seriál vypráví pomocí hned několika postav. Všechny mají ale dvě věci společné. První je, že věrně splňují stereotypy studentů středních škol z amerických filmů. Skupina namyšlených hloupých holek, namyšlení frajírci, co hrají v školním týmu, outsideři, které nikdo nemá rád a tak dále. Toto rozdělení ale spíš připomíná fiktivní příběhy z televize než realitu na českých školách. Těžko si představit, že by se někdo mladý opravdu viděl v nějakém z představitelů. Samotnou kapitolou je postava Máji, která ztělesňuje fantasmagorickou představu starších lidí o mladých, co používají sociální sítě. Například když při údajné střelbě ve škole začne vysílat živě na sociální sítě, místo aby volala na policii. To by se opravdu, ale opravdu nestalo nikde. Ani v Brně.

Druhou společnou charakteristikou postav je naprostý nedostatek jakékoliv empatie a soucitu. Všichni jsou zlí, nedochází jim dopad jejich činů a v mnoha případech pak divák ani nepochopí, proč se chovají tak bezohledně. Nikdo se nikoho vlastně ani nezeptá, jak se cítí, i přestože většina postav si prochází složitými životními situacemi. Pokud opravdu takto vidí mladší generaci starší, je mi to velmi líto.

Seriál je příliš krátký

Časová omezenost seriálu značně ubírá. Kdo čeká dlouhý seriál, jako ze zahraničních produkcí, čeká marně. Podle České televize totiž na zobrazení problémů mladých stačí jen deset dílů o patnácti minutách. Ono by to možná i stačilo, pokud by seriál neměl ambice ukázat příběh očima různých postav a zahrnout tak do něj moře problémů mladistvých. Ve výsledku tak máme velmi zředěný pohled na trable postav, které nejsou vysvětleny a nejsou ani důkladně vyřešeny.

Hlavní představitelé skáčou naprosto nesmyslně od vztahu ke vztahu, od emoce k emoci. Potom, co se pokusí seriál vysvětlit základní rozpoložení mezi studenty, přijde poslední díl. Tam si ale dramaturgové uvědomí, že vlastně musí dojít k dobrému konci a všechny vztahy tak otočí o 180 stupňů, aby všichni mohli žít šťastně až do smrti. Obzvlášť vztah Tondy a jeho nevlastní sestry je poněkud bizarní. Celých devět dílů ho sestra nemá ráda a chová se k němu obzvlášť hnusně, na konci si to ale rozmyslí a všechno je dobré. Proč? To se divák nedozví.

Velmi jsem si přála, aby se seriál povedl. Po spoustě policejních detektivek a historických dramat si konečně někdo vzpomněl na mladší generaci. A že by si po takové době zasloužili dobrý seriál. Jenže tento to opravdu není. Nakonec skončí v propadlišti dějin, jelikož nemá moc čím zaujmout. Režiséři by příště mohli podívat na reálnou střední, anebo si aspoň vzpomenou na své zážitky ze střední. I když mladí používají sociální sítě, v mnoha směrech se neliší od svých rodičů. Také by možná pomohlo vydobýt větší prostor a epizody udělat aspoň půl hodinové. Problémy mladých jsou opravdu komplexní a nestačí pro ně pouhé dvě hodiny celkového času.

 

Další články o recenze