Nové výstavy v Domě umění v Brně vyobrazují plynutí času a stárnutí

Brno - Dvě nové výstavy v brněnském Domě umění propojují témata času a stárnutí. Přízemní expozice Čas zvenku, jejímž tvůrcem je Matěj Smetana, propojuje autorovy digitální i ručně malované kresby promítané ve velkém měřítku na zdi. Souběžně představuje Barbora Klímová videoinstalace na pomezí dokumentárních medailonů a metaforických esejí, v nichž aktéři mluví o nejrůznějších aspektech života. Obě výstavy začaly slavnostní vernisáži 18. dubna a potrvají do 9. července.

Umělec a pedagog Matěj Smetana se zabývá vědeckými objevy, optickými jevy a fyzikálními zákonitostmi. Výstava Čas zvenku umožní zájemcům vystoupit z času skrz umění. Autor hledal příležitost, jak dostat čas pod kontrolu. „Prostřednictvím animace má člověk svým způsobem čas pod kontrolou, protože jej vytváří a vytváří ho staticky. Zároveň může ovlivnit jeho dynamiku i způsob plynutí,“ uvedl Smetana.

Na třech stěnách se objevují animace, které odkazují na témata zániku, nostalgie a stárnutí. Jsou spojeny s lidskými emocemi a prožíváním času. Jedna z animací představuje pohybující se lupu. „Natočil jsem svou ruku s lupou, která sledovala rovnou čáru. Následně jsem ji překreslil v počítači v animátorském programu,“ představil svou tvorbu Smetana. Jiná z animací vyobrazuje stárnoucí karyatidy, tedy sochy žen, které nahrazují sloupy po stranách portálu. Ženy na stěně před očima diváků pomalu stárnou a mění svůj celkový vzhled.

„Na začátku karyatidy rostou rychle, potom se proces zpomalí. Je to princip, který odpovídá vývoji lidského těla, které určitým způsobem roste a postupně stárne,“ vysvětlila kurátorka Marika Svobodová.

Umělkyně Barbora Klímová se věnuje kulturní historii daného města nebo místa, jeho institucím, osobnostem a vztahům. Výstava nese jméno Navzájem a je další součástí dlouhodobého projektu, který začal v roce 2006 rekonstrukcí performance ze sedmdesátých a osmdesátých let. Dál v roce 2009 vznikl stejnojmenný film.

V horním patře jsou připravená obrovská plátna ve tvaru krychle. Na nich jsou přehrávané dokumenty, které tvoří rozhovory a civilní události. „Jedná se o rozhovory s vybranými umělci a umělkyněmi z kultury. Jejich výběr probíhal subjektivně na základě předchozí spolupráce a zkušeností,“ přiznala Klímová. Aktéři jsou většinou starší generace, pouze v jednom případě té mladší.

„Řekl bych, že u podobných spoluprací mě vždycky těší, když nejsou dopředu příliš strukturované. Necítím se pak jako oběť výzkumu,“ doplnil jeden ze zapojených umělců Vladimír Havlík. Videa vznikla ve spolupráci s děkanem Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně Filipem Cenkem. Dalšími osobnostmi, kteří se na výstavě podíleli, jsou Marie Kratochvílová, Marie Filippová, Igne Kosková, Bára Bažantová a Dana Chatrná. „V projektu mě zajímala otázka, jak se zabývat motivem stárnutí a vyhnout se stereotypům, které jsou s ním spojované,“ řekla Klímová.