Mladý a úspěšný: Kryštof Pospíšil o tom, jak využívá potenciál obyčejné čokolády

Brno - Jednadvacetiletý podnikatel Kryštof Pospíšil si otevřel v Obchodním centru Královo Pole před pár týdny svoji první pobočku s čokoládou. Jeho tematické kolekce sladkých výrobků mají netradiční designy od nářadí, přes šachy až po pistoli s náboji. Vlastnoručně vyráběná čokoláda se prodává jak v Brně, tak i v sesterském podniku v Letovicích. Co vedlo k jeho osamostatnění a jaké je tajemství netradiční čokolády?

Máte vystudovanou grafickou školu, ale dal jste přednost čokoládě. Jak dlouho se obchodu věnujete?

Rodinnému podniku s čokoládou se věnuji od roku 2016. Sám za sebe a víc intenzivně až od roku 2020, i díky covidu jsem šel dělat s čokoládou a sladkým. Mám vystudovanou střední grafickou školu, ale právě během covidu jsem se více našel v podnikání se sladkostmi než v grafice.

V kolika letech jste prodal první produkt a co to bylo?

První produkt jsem prodal, když mi bylo patnáct a byly to bonbony.

Co vás inspirovalo k tomuto netradičnímu designu čokoládových výrobků?

Chtěli jsme vytvořit něco, co tady není, něco sladkého a zároveň něco, co používá každý a co je běžné. Proto z čokolády nyní dokážeme vyrobit doslova čokoliv – to je náš slogan.

Jakou máte nejzajímavější kombinaci čokoládové pralinky?

To bude určitě maracuja, která vyhrála v roce 2020 zlaté ocenění na mezinárodní čokoládové soutěži. Mí osobní favorité v sortimentu jsou zřejmě pepřová pralinka, ta má v sobě karamelizovaný pepř, a pralinka se sicilským citronem, která je štiplavější.

Popsal byste proces výroby čokolády a jak dlouho trvá?

Jako první se vezme forma, do ní se, ať už štětečkem nebo ručně, udělá právě ten barevný přechod nebo barevná kombinace, kterou chceme, aby byla vidět. Následuje udělání takové skořápky z čokolády, která nesmí být ani moc tlustá a ani moc tenká, takže nějaké dva až tři milimetry, to se dá do lednice, kde to chladne. Vytvoříme si ganache (čokoládová hmota uvnitř pralinek) s dalšími surovinami, a následně dáme zase ztuhnout do lednice. Poté se pralinka uzavře vrstvou čokolády a díky tomu nám vznikne uzavřená pralinka ze všech stran. Celý proces vytvoření jednoho kusu pralinky trvá plus mínus do hodiny, ale vytváříme jich vždy více zaráz, na dávky.

Co se týče nářadí, tak tam každý produkt projde minimálně šestkrát rukama, takže tam je to déle, zhruba jedna až jedna a půl hodiny na kus.

Nelitujete svého rozhodnutí nebýt v tak mladém věku studentem a že si neužijete studentského života?

Studentský život má určitě spoustu krásných momentů (teď nemluvím o učení), tak tohoto zábavnějšího života asi lituji. Ale nelituji toho, že jsem si vybral práci před učením, protože aby člověk posouval svoji práci dál, musí se pořád učit novým věcem.

Vy jste původně pracoval v rodinném podniku. Co byl takový ten „první krok“ k obchodní samostatnosti?

Řekl bych, že možnost a touha posunout dál potenciál, který v sobě firma měla. Ještě naplno využít celkový potenciál toho produktu a té možnosti nabídky. A v rodině se podporujeme navzájem, tudíž tam problém nebyl.

Jaké je vaše „tajemství“ úspěchu?

Těžká otázka. Asi tvrdá práce, stálé vymýšlení nových věcí, nových chutí a neotřelých kombinací. Takzvaně neusnout na vavřínech.