Kvůli válce mrznout nebudeme, říká odborník na energetiku

Brno - Ruská invaze na Ukrajinu drasticky zvyšuje ceny energií po celém světě. Jedním z nejdiskutovanějších energetických zdrojů je ruský plyn. „Zvládnutí přerušených dodávek plynu by vyžadovalo obrovskou solidaritu a důvěru mezi evropskými státy,“ řekl Jan Osička z Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity, který se energetickou politikou odborně zabývá .

V čem je rozdíl mezi obchodem s ropou a se zemním plynem?

Obchod s ropou je globální a likvidní, což znamená, že se ropa intenzivně překupuje na burzách a dalších obchodních místech. Vždycky je od koho koupit a vždycky je komu prodat. Plyn je oproti ní mnohem víc vázaný na infrastrukturu a obchoduje se s ním spíše na dvoustranné bázi. Jednotlivé strany jsou tedy více vystaveny politickým reáliím na druhé straně trubky. Gazprom musí obchodovat podle pravidel EU a evropské firmy nakupující plyn musí respektovat parametry ruské energetické politiky.

Jak válka na Ukrajině ovlivní světový obchod s plynem?

Určitě zvedne ceny plynu i elektřiny, které už tak máme v Evropě vysoké kvůli neočekávaně vyšší poptávce a kvůli rozhodnutí Ruska nenaplnit zásobníky, které mělo pronajaté v EU. Takto vysoké ceny potrvají až do konce příští topné sezóny. Firmy i domácnosti přejdou na jakékoliv levnější zdroje a státy budou upravovat pravidla fungovaní trhů s plynem. A pokud se stane, že v nějakém bodě už bude eticky a politicky nepřijatelné odebírat ruský plyn, může dojít ke kompletní proměně energetického systému.

Může být některý z plynovodů na ukrajinském území při invazi fyzicky poškozen?

To je velmi reálná varianta. Pokud dojde k nějakému přerušení dodávek, tak je dost možné, že to bude z tohoto důvodu. Na Ukrajině se sbíhají relativně malé sítě trubek do Bratrství, největšího plynovodu v Evropě s kapacitou čtvrtiny evropské spotřeby. Je ale využíván poměrně málo, protože Rusko preferuje plynovod Nord Stream 1, který má kapacitu poloviny Bratrství. Dnes jde většina plynu do Evropy právě přes Nord Stream 1 a přes trubky vedoucí přes Bělorusko. Takže s výpadkem ukrajinské trasy se dokážeme vypořádat.

Jak moc byla před invazí Ukrajina závislá na plynu z Ruska?

Málo. Rusové jim všechno vypnuli po roce 2014, po Majdanu. Ukrajina sice mimo norský plyn nakupuje i ruský plyn, ten ale získává na volném evropském trhu. To v praxi znamená, že Rusko pošle i přes ukrajinské území plyn do Německa, kde ho Ukrajina koupí a přes staré trubky si jej přetáhne zpátky k sobě.

Je pravděpodobné, že Rusko samo od sebe přeruší dodávky plynu do Evropy?

Pokud Rusko získá dojem, že přerušením dodávek plynu něco získá, pak to udělat může. Peníze z obchodu s plynem jsou asi jen čtvrtinové oproti tomu, kolik peněz má Rusko z obchodu s ropou. Takže Rusové se bez těchto plynových peněz celkem dobře obejdou. A pokud bude Evropa nejednotná, může toho Rusko využít.

Odkud by Evropa mohla čerpat plyn, pokud by Rusko svoje dodávky přerušilo?

Jsou tu tři možnosti. Zaprvé se nabízí navýšení domácí produkce, která dlouhodobě klesá. Druhou možností je navýšení produkce u tradičních dodavatelů, jako jsou Norsko, Alžírsko, oblasti severní Afriky a případně střední Asie nebo Ázerbájdžán. Třetí možností jsou trhy se zkapalněným zemním plynem, které fungují na podobné bázi jako trhy s ropou. V případě přerušení dodávek z Ruska by se Evropa nejspíš uchýlila ke všem možnostem zároveň.

Můžeme v případě přerušení dodávek plynu očekávat okamžité problémy?

Velké podniky by byly pravděpodobně utlumovány ve výrobě. Půjde o výrobce hnojiv, ocelárny a podobně. Hodně by také záleželo na počasí. Pokud přijde chladné jaro, bude třeba přiškrtit víc podniků, ale když bude teplo, bude to v pohodě. Určitě se ale nestane, že by někdo doma mrznul. V případě krize by prioritně dostaly plyn domácnosti, nemocnice, radnice a další klíčové instituce.