Jacob Collier vytvořil z brněnského publika improvizovaný sbor

Brno - Pátým koncertujícím letošního ročníku JazzFestBrno byl osmadvacetiletý anglický zpěvák, aranžér a skladatel Jacob Collier, který se představil v Sono centru. Během halloweenské noci posledního října předvedl ve své košili s dýněmi až děsivě dokonalý výkon na jevišti, a to i jako dirigent publika.

Jacob Collier je už známý tím, že jeho koncerty jsou víc, než jen pěkná podívaná. V brněnském Sono centru to nebylo jinak. Zpěvák si nepohrával jen se svým hlasem a projevem, ale i s diváky a jejich hlasy.

Celou dobu bylo cítit silné propojení mezi pódiem a hledištěm. Už po první písni, kdy se zpěvák představil a zeptal, jak se jmenujeme a odkud jsme, bylo jasné, že tento koncert je o posluchačích stejně jako o interpretovi. Rozdíly mezi těmito rolemi se ale setřeli ještě víc, když Collier udělal z publika improvizovaný pěvecký sbor. Využil známých skladeb, ale i zvuků a tónů, aby spolu s diváky improvizoval. Předvedl při tom nejen svůj neskutečně dokonalý hudební sluch, ale i mimořádný hlasový rozsah.

Collierovy typicky neobvyklé harmonie byly nedílnou součástí i živého vystoupení v Brně. Oproti jeho klasické všehochuti a velkému množství nástrojů ovšem působil jen klavír a elektrické piano na podiu trochu zvláštně, ale jak sám zpěvák řekl na začátku koncertu: „Tento koncert bych chtěl věnovat především klavírním baladám. Klavír totiž obdivuji a zbožňuji“. Navázal tak na nedávno vydanou nahrávku Piano Ballads, kterou tvoří záznamy z letošních koncertů. Přesto Jacob neodolal a ukázal svůj multiinstrumentální talent, když jednu skladbu doprovodil na akustickou kytaru a několikrát používal i elektronické klávesy.

Hudebník sršel energií a láskou k hudbě od začátku až do konce. Byly ovšem chvíle, kdy se nechal unést neskutečnou silou všech hlasů z publika a jeho hraní s diváky a zpěváky se zdálo nekonečné. To samé se dělo i s některými skladbami, které interpretoval Collier sám. Snad podobně jako jazzoví hráči, kterými se Collier inspiruje, se dostal do chvil, kdy dlouhá improvizovaná sóla zastínily plynulost skladby. Styl, se kterým Jacob vystupuje, svou originalitou ale žánr jazzu přesahuje. O tom svědčí mimo jiné i jeho pět cen Grammy.

Ocenit musím i Jacobovu schopnost empatie. Při práci s publikem vycítil, co zvládne, co ne, a neustále diváky chválil za jejich pěvecké výkony.

Po prvním rozloučení před přídavkem přišel zpět na pódium v plyšové čepici s dýní. „Happy Halloween!" křičel do rozesmátého publika. Jacob Collier zkrátka stále působí jako nadšený mladý kluk plný radosti ze života a hudby. Diváci pak jeho nadšení sdíleli a doslova si vydupali další dva přídavky, které se zase přeměnily v jakési společně vytvořené hudební dílo. Jak má totiž na všech koncertech zpěvák ve zvyku, předvedl i v Brně premiéru své aranže k nové písni. Jak jinak, než s halloweenskou tématikou. Thriller od Michaela Jacksona se v podání Jacoba Colliera a brněnského publika protáhl na mnohaminutové hraní s hudbou. Během toho se zpěvák už doopravdy rozloučil, ale publikum ještě dlouho zůstávalo a tleskalo.

Jestli jste někdy odcházeli z koncertu unavení a s hlasivkami vykřičenými od nadšeného jásání, tak z koncertu Jacoba Colliera budete odcházet navíc ještě s bolavou bránicí od zpěvu a smíchu. Jakákoliv podobná bolest ale rozhodně stojí za to.

Brněnský koncert byl součásti turné Djesse nazvaného podle cyklu Collierových čtyř naplánovaných nahrávek.