Ušité trenýrky poputují do Šatníku pro lidi bez domova

Brno - V textilní dílně Vesny bylo ve čtvrtek ráno rušno. Studenti třetího ročníku střední zdravotnické školy Brno v ní šili trenky pro lidi bez domova v rámci předmětu organizace volného času. Po dvojicích nebo jednotlivě dokončovali trenky, které minule začali vyrábět. Vyrobené spodní prádlo poputuje do Šatníku, který spolek Vesna provozuje. Lidé bez domova si je tam budou moci vyzvednout.

Vesna ve své momentální podobě funguje od května 2021. Jejím cílem je vytvářet v Brně bezpečný prostor pro ženy a jejich rodiny. Vesna byla hodně aktivní na začátku války na Ukrajině, mimo jiné pomáhala uprchlíkům. Ve stejné době se podařilo rozjet projekt Šatník. Ten poskytuje humanitární pomoc pro lidi v nouzi. Dříve exkluzivně pro Ukrajince, teď už pro všechny. „Vesna není charita ale snaží se pomáhat všem, kteří to potřebují,“ říká Barbora Šíblová, produkční textilní dílny. Je to zároveň ženský vzdělávací ústav, provozuje vzdělávací kroužky, učí češtinu i angličtinu. Pořádá konference, naposledy o menstruační chudobě.

Studenti zapošívají lemy, připevňují gumu do pasu a stříhají látku podle vzoru. U šicího stroje sedí černovlasá Simona se svými rozpracovanými kostkovanými trenkami. Nedaří se jí stroj rozchodit. Na pomoc přichází její vyučující Eva Matějková a společnými silami se jim ho podaří zprovoznit. Šití ji baví. „Lepší byly ale taštičky na menstruační pomůcky, které jsme šili předtím,“ říká Simona. Blonďatá Adéla v šedé mikině, která pracuje na svých růžových trenkách u šicího stroje hned vedle, s ní souhlasí. „Trenky jsou složitější, musíme je šít na dvou různých strojích,“ říká. Taky dodává, že na taštičky mohla tisknout logo Vesny, což si náramně užila.

Naproti u stolu sedí Kačka s Niky, které potřebují rozmotat chuchvalec žluté nitě, který jim při projektu vznikl. Dlouhovlasá Kačka párá nit, Niky v pruhovaném svetru šťouchá jehlou do jehelníčku ve tvaru kloboučku. Mají plán, až to rozmotají, tak Niky bude šít a Kačka bude vytahovat špendlíky z našpendlených trenek.

„Textilní dílna byla založena jako komunitní prostor, aby se lidé potkávali, společně tvořili a něco se naučili,“ říká Šíblová. Funguje to tak, že když si tu něco vyrobíte a povede se vám to, tak si to odnesete domů. Čas od času Vesna pořádá charitativní workshopy, kde lidé šijí právě věci pro Šatník. „Snažíme se vymýšlet nové věci, aby to pro lidi bylo zajímavé, taky když si něco ušijete sami, tak k tomu máte jiný vztah, než když si to někde koupíte,“ vysvětluje Šíblová.

Momentálně do dílny chodí spíš ženy středního věku, ale občas Vesna spolupracuje i se studenty, jako při dnešní výrobě trenek. „Teď se sem snažím dostat víc mladší generace, momentálně sem ale rády chodí spíše důchodkyně, pokecat si. Ale když jsme měli workshop háčkování, které je teď hodně populární, tak přišli úplně noví lidé,“ vysvětluje svoji vizi produkční dílny.

Všechny trenky půjdou do Šatníku. Trenýrky ušití minulý rok Vesna předávala společnosti Podané ruce, letos je zvládnou rozdat sami. Veškeré materiály, látky, nitě a šicí stroje Vesna dostala darem. „Jednou za čas vypisuje výzvy, například ‘teď potřebujeme vlnu‘, a lidé ji přinesou. Třeba když si někdo kupuje lepší šicí stroj, tak nám sem ten starý daruje. To taky znamená, že každý stroj je jiný, jinak se obsluhuje, jinak se čistí, takže je to občas chaotické,“ směje se Šíblová.

Učitelka Eva Matějková v bílém svetříku pobíhá po dílně a pomáhá studentům s problémy, vysvětluje jak se co dělá. „Opatrně se špendlíky, šicí stroj je nemůže přejet,“ nabádá studenty. Také hledá gumu do pasu, kterou nikdo nemůže najít. Někdo pustil vánoční muziku a pár děvčat svačí na pohovce, mají došito.

Studenti si v rámci předmětu vyzkouší několik různých sociálně zaměřených činností. Vanesu nejvíc bavilo vyrábění přáníček se seniory v domově důchodců. Zato Veronika si nejvíc užila právě šití trenek. Hrdě ukazuje hotový kousek. „Akorát nevím, jestli to někomu bude, jsou hrozně velké,“ komentuje svoje dílo Veronika.

Barbora Šíblová ve Vesně pracuje krátce jako produkční scény Vesna, textilní a keramické dílny.

Původní Vesna v Brně fungovala jako dívčí škola koncem 19. století. Sídlila ve stejné budově jako současná Vesna. Původně byla dobrovolnickým spolkem, ředitelkou je Barbora Antonová. „Vesna je soukromá nezisková organizace, funguje na podporách z projektů, grantů a také ze soukromých darů," popisuje Šíblová. Organizace má v tento moment asi patnáct kmenových zaměstnanců, spoustu lektorů a jiných přátel. Hladký chod zařizuje také velká spousta dobrovolníků, ať už jednotlivci, tak firmy na dobrovolnické dny. Na dobrovolnících stojí například celý Šatník. „Ve Vesně se snažíme, aby to tu bylo fajn a otevřené všem,“ zakončuje Barbora Šíblová.