Komentář: Očkování proti koronaviru

Názory na očkování proti koronaviru se různí. Někteří lidé patří mezi jeho příznivce, jiní by nechali očkovat sebe, ale u svých dětí váhají. Podle některých z odpůrců pak mohou určité vakcíny upravit lidskou DNA nebo obsahují mikročipy ke sledování lidí.

Brno – Od pondělní půlnoci se mohou zájemci nad pětačtyřicet let registrovat k očkování proti onemocnění covid-19. S vývojem nových vakcín a rostoucí možností nechat očkovat další věkové kategorie rezonují ve společnosti různé názory na samotné očkování i jednotlivé vakcíny.

Spolu s šířením očkování se zároveň roztrhl pytel i s odpůrci vakcín kvůli jejich údajnému negativnímu vlivu na lidské zdraví. A to hlavně v řadách těch, kteří se kvůli vlastnímu zdravotnímu stavu nikdy nezabývali zdravým životním stylem, pohybem anebo správnou výživou. Vrcholem jsou pak názory, že očkování proti koronaviru je novým nástrojem kontroly společnosti, protože tímto způsobem vláda lidi načipuje a bude je sledovat. Někteří zase věří, že je očkování pokusem na lidech nebo že se očkovaný prostřednictvím vakcíny koronavirem přímo nakazí.

Jedním z racionálnějších argumentů proti očkování je nejasný dopad vakcíny na lidské zdraví. Mnoho lidí se bojí, že se její negativní následky projeví třeba až za několik let. A nikdo neví, co možná způsobí. Nejistý vliv vakcín proti koronaviru na lidské tělo odrazuje třeba i rodiče od očkování svých dětí. Vakcíny přece jen neprošly stejnou řadou klinických studií a testů, jako tomu bývá u očkování proti jiným nemocem, ani je vědci nevyvíjeli tak dlouho a nejsou dostatečně ozkoušené.

Vývoj vakcín proti onemocnění covid-19 ale nebyl tak uspěchaný, jak by se mohlo na první pohled zdát. Vědci už dlouho pracují na očkováních proti jiným koronavirům, mohli tak využít předchozí znalosti a jen se tentokrát zaměřit na nový virus.

Snad největší pochybnosti panují kolem takzvaných mediátorových RNA vakcínách, jakými jsou například ty od společností Pfizer nebo Moderna. Ty mohou podle některých tvrzení měnit nebo upravovat lidskou DNA. Skutečností ale je, že mRNA vakcína je pouze nositelem genetické informace viru, proti které pak imunitní systém očkovaného člověka začne tvořit protilátky. Podle ministerstva zdravotnictví je sice technologie mRNA nová, ale ne neznámá. Vědci se jejímu vývoji totiž věnují posledních třicet let. Tuto technologii už využili například k přípravě vakcín proti virům chřipky, vzteklině nebo některým typům nádorů. Genetická informace viru obsažená ve vakcíně pak nemá možnost jakkoli ovlivnit lidskou DNA.

Přestože dnes nikdo nemůže říct, jaký bude mít v budoucnu vakcína dopad na lidské zdraví, platí to samé i o nákaze koronavirem. Několikadenní horečka po očkování je tak pravděpodobně jen malou obětí za vyhnutí se daleko horším následkům onemocnění covidem-19. Navíc snad nikdy v historii nepracovali vědci na žádné vakcíně po celém světě tak intenzivně a neinvestovalo se do jejího vývoje takové množství peněz, jako právě teď, když teče do bot celému lidstvu.