Umělá inteligence lidem práci spíše přetvoří než vezme, říká odbornice

Až 70 % kognitivních dovedností pracovníků ve službách, prodeji nebo pracovníků na přepážkách a všeobecných administrativních pracovníků bude do pěti let možné nahradit technologiemi umělé inteligence. Vyplývá to z Analýzy dopadů generativních AI na zaměstnání v Česku, kterou publikovalo Technologické centrum Praha. Nahrazení nemusí nutně znamenat úbytek pracovních míst, pracovní trh a náplň pozic budou mít potenciál se spíše transformovat. Méně dotčeny automatizací budou specialisté v některých oborech, řídící pracovníci nebo například zákonodárci. „Komplexnější dovednosti, které jsou zároveň spojeny se zkušeností, specifickou odborností a odpovědností, v krátkém časovém horizontu umělá inteligence nahradit schopna nebude,“ říká autorka analýzy Kristýna Meislová z Technologického centra Praha.

Čím jste se ve své analýze zabývali?

Analýza se zaměřovala na technologickou připravenost, nebo chcete-li vyspělost technologie umělé inteligence, k nahrazování určitých typů dovedností potřebné pro výkon zaměstnání. Neuvažovali jsme nákladovou efektivitu, společenské aspekty nebo regulatorní rámce, které samozřejmě významně ovlivní přijetí a rozšiřování AI (pozn. red. artificial intelligence, v češtině: umělá inteligence) v pracovním prostředí i ve společnosti.

https://www.tc.cz/cs/publikace/182/policy-brief-analyza-dopadu-generativni-ai...

Co znamená, že mají technologie umělé inteligence potenciál nahradit většinu kognitivních dovedností vykonávaných na pracovním trhu v Česku, jaké to jsou dovednosti?

Jedná se o skupinu senzorických, kognitivních, jazykových, sociálních a emočních dovedností, přičemž jsme vyloučili fyzické dovednosti, která spíše souvisí s klasickou robotikou, tedy hrubou a jemnou senzoriku a navigací. Když se bavíme o kognitivních dovednostech, patří do toho například logické myšlení, optimalizace plánování, získávání informací, rozpoznávání vzorců a kategorií, a podobně. Právě v této oblasti došlo k velmi významnému posunu vzhledem k vývoji generativní AI (pozn. red. specifický model umělé inteligence, který dokáže učením se ze stávajících dat vytvářet nová data, jako jsou obrázky nebo text).

Jaké pracovní pozice by tedy mohly být nejvíce ovlivněny?

V tom nejkratším horizontu, tedy do pěti let, budou umělou inteligencí, respektive generativní umělou inteligencí nejvíce ovlivněny pozice, které se vyznačují vysokým podílem rutinních, nepříliš komplexních a opakujících se úkolů. To jsou například jednoduché a administrativní práce, základní zadávání a zpracování dat, správa e-mailové komunikace, správa dokumentů nebo některé činnosti v rámci prodeje a služeb, jako je vyřizování zákaznických dotazů, zpracovávání faktur, monitoring sociálních sítí a podobně. Typicky tedy v našem analytickém modelu tomu odpovídají pozice všeobecných administrativních pracovníků, pracovníků v oblasti prodeje, pracovníků na přepážkách, úředníků pro zpracování číselných údajů nebo třeba pracovníků v logistice.

Administrativními pracovníky jsou například úředníci, jak byste tedy popsala, že umělá inteligence může ovlivnit je?

Úřední pracovníci samozřejmě nejsou jednolitá skupina pracovníků. Na každé pozici jsou jiné nároky na schopnosti a dovednosti. Jak jsme si již vysvětlili, technologie generativní umělé inteligence mohou do značné míry nahradit zejména rutinní administrativní úkoly. To ale neznamená, že by všichni přišli o práci. Naopak, tito pracovníci budou mít více času na činnosti, které vyžadují jejich specifické znalosti a zkušenosti, kritické myšlení a rozhodování. Díky tomu, že generativní AI bude potenciálně schopna vyřešit část jejich agendy rychleji, se zaměří na komplexnější úkoly. To může podpořit celkovou produktivitu, a hlavně efektivitu veřejné správy.

Jaké jevy a změny tedy obecně budeme moci sledovat na poli trhu práce v Česku?

Ovlivnění trhu práce určitě bude vícevrstevné. Může dojít ke snížení pracovních míst, zejména v počtu pracovních míst právě zejména v těch oblastech, kde technologie nahradí velkou část pracovní náplně, pokud technologie dosahuje výkonu srovnatelného s tím lidským. Nicméně většina typů zaměstnání se spíše transformuje, takže pracovníci, kteří v rámci svých zaměstnání vykonávají rutinní činnosti, budou mít díky umělé inteligenci více času na komplexnější úkoly, které vyžadují více kreativity, kritického myšlení či specifických odborných znalostí. Například již zmínění administrativní pracovníci se mohou více zaměřit na strategické plánování, zákaznický servis na vyšší úrovni, nebo projekty, které vyžadují lidský kontakt a rozhodování. Kromě toho budou vznikat nové pracovní pozice související s vývojem, správou a implementací technologií AI.

Jak je to s těmi zbylými 30 % kognitivních dovedností, nahradí AI i tyto dovednosti lidských pracovníků?

V krátkém časovém horizontu bude možné nahradit spíše ty nižší kognitivní dovednosti, zatímco ty vyšší, které souvisí s činnostmi s takzvanou vyšší přidanou hodnotou, nahradit možné nebude. Jedná se zejména o takové dovednosti, které souvisí se strategickým a kritickým myšlením, řízením lidí, vyššími sociálními a emočními dovednostmi, porozuměním a podobně. Jednoduše všechny ty komplexnější dovednosti, které jsou zároveň i spojené s nějakou zkušeností, specifickou odborností a také odpovědností.

Takže jaké profese jsou nejméně ohrožené rozsáhlou transformací a ovlivněním jako důsledek nástupu umělé inteligence?

Vysoce kvalifikované profese a zaměstnání jsou potenciálně obecně méně dotčeny automatizací. Jedná se právě o typy profesí, jako jsou specialisté v oblasti vědy a techniky, specialisté v oblasti zdravotnictví, řídící pracovníci různého typu a zákonodárci. Tam z principu přichází do úvahy ještě kromě typů dovedností ještě jiné aspekty.

Co může rozšiřování a adopci umělé inteligence obecně brzdit?

Adopce umělé inteligence v širším měřítku může být brzděna několika faktory. Jedním z nich je ekonomická nákladovost, která může být pro některé subjekty a firmy zatím příliš vysoká, to se ale rychle mění. Dále je to určitě společenská akceptace a obavy z nahrazování lidské práce stroji, které mohou vyvolávat odpor k adoptování nových technologií, tak jako tomu bylo v minulosti u mnoha jiných disruptivních technologií. Pak jsou to také specifické regulační rámce a legislativa. Ta se zatím utváří, takže není úplně jasné, jakým způsobem adopci technologií AI ovlivní, ale bude určitě hrát důležitou roli. A jako poslední bych zmínila velmi významný faktor, který v národním hospodářství hraje vždy velkou roli a zároveň je možné ho z pozice národní politiky významně ovlivnit, což je faktor kvalifikované pracovní síly. To znamená pracovní síly s potřebnými AI a digitálními dovednostmi. To může stát v rámci své politiky, zejména ve vzdělávání a třeba i podpory reskillingu (pozn. red rekvalifikace) a upskillingu (pozn. red. systémové prostředí k prohlubování kompetencí, zvyšování kvalifikace) dospělé populace, významně ovlivnit.