Brněnský územní plán umožní vybudovat domy a byty až pro 170 tisíc lidí
Domácí
Brno - Nový územní plán Brna by mohl v případě schválení vytvořit prostor pro výstavbu obytných jednotek až pro 170 tisíc lidí. Detaily územního plánu, který má nahradit ten z roku 1994, přiblížili v pondělí brněnský radní Petr Bořecký (ANO) a ředitel Kanceláře architekta města Brna (KAM) Jan Tesárek. Právě KAM je autorem územního plánu. Pokud zastupitelstvo návrh příští týden schválí, mohl by vejít v platnost už v únoru příštího roku.
Celková kapacita 170 tisíc nových obyvatel, se kterou počítá nový územní plán, bude z velké části podmíněna výstavbou technické a dopravní infrastruktury. Z tohoto důvodu počítá radní Petr Bořecký (ANO) v příštích letech s největším rozvojem staveb v centrální oblasti města, například v ulici Radlas, oblasti Brno-jih nebo brownfieldech Nová Zbrojovka a Špitálka. Podle Tesárka je další prioritou územního plánu ochrana životního prostředí a vytvoření patnáctiminutových měst.
Co je to patnáctiminutové město?
Patnáctiminutové město je koncept amerického urbanisty Dana Luschera, který je založený na dostupnosti všech základních potřeb obyvatel města. Závisí tak na lokálním budování škol a školek, obchodů, zdravotnických zařízení a jiných pracovišť. Tento koncept má zkvalitnit život obyvatel a přispět k řešení klimatické krize. O zavedení tohoto konceptu do praxe se v Evropě dlouhodobě snaží například Paříž.
Jedním z požadavků brněnského zastupitelstva, na základě kterého byl projekt před dvěma lety vrácen k přepracování, byla větší čitelnost a předvídatelnost v oblasti nových výstaveb. „Plochy jsou teď rozdělené na stabilizované, kde nepředpokládáme nepřiměřenou stavbu, a plochy změn, ve kterých naopak přestavbu maximálně podporujeme,“ vysvětlil Bořecký. Dalším z požadavků zastupitelstva bylo rozčlenění ploch pro individuální bydlení v rodinných domech a těch pro hromadné bydlení v bytových domech. To by mělo podle Bořeckého zabránit znehodnocování oblastí s rodinnými domy tím, že by v nich v budoucnosti vznikaly bytovky.
Klíčové pro novou podobu územního plánu byly i připomínky jednotlivých městských částí, které po vrácení v roce 2022 musela Kancelář architekta města znovu posoudit. Ze 115 do té doby nesplněných požadavků se podařilo 75 zapracovat a dalším 29 alespoň částečně vyhovět. Některé požadavky byly však protichůdné. Do této kategorie patřila také žádost Králova pole o silniční spojku přes Sadovou ulici, proti které vystupuje městská část Brno-sever. Slovy starosty této městské části Martina Malečka (Hnutí SOL) totiž není její výstavba podle dostupných studií nezbytná. Silniční spojku nakonec KAM v plánu zařadilo do územní rezervy.
Územní plán má rovněž za cíl udržet lidí ve městě tak, aby se kvůli nedostatku rodinných domů či bytů nepřestěhovávali za hranice Brna do menších měst. Pramení z toho totiž i problémy s parkováním, které řeší například městská část Brno-Bystrc. „Lidé, kteří přijíždí do Brna za prací, si tady odstavují auta a nám tu v Bystrci kolabuje doprava,“ řekl místostarosta Bystrce Pavel Kříž (ANO).
Pro tuto městskou část by ovšem i navýšení výstavby mohlo představovat problém. „V principu nejsme proti výstavbě bytových jednotek, ale chybí nám tu dopravní infrastruktura, která by obsloužila více než 25 tisíc stávajících obyvatel. Sami řešíme navýšení míst ve školách a školkách, ale dopravní obslužnost musí řešit město, případně i kraj,“ dodal.
Změna územního plánu se podle ředitele KAM Jana Tesárka nedotkne jenom stávajících obyvatel a vlastníků pozemků, ale i investorů a developerů. Výkonná ředitelka brněnské developerské společnosti IMOS Hana Vypletalová uvedla, že by jim možná změna územního plánu znemožnila realizaci jednoho z projektů, který je zatím v procesu stavebního řízení. „Je to taková dvousečná zbraň. Developeři na plán dlouho čekají, ale nemůžeme si být jistí, kdy a v jaké podobě vejde v platnost. Musíme se podle toho zařídit. Kromě toho stavební řízení zpomalují další předpisy a nový stavební zákon, na který si teprve zvykáme,“ popsala. Samotná společnost IMOS by chtěla v budoucnosti prosazovat zvýšení povolené výšky staveb. Této problematice, stejně jako sídelní zeleni a památkovému členění, se budou věnovat další celoměstské studie KAM.
Nový územní plán města Brna vzniká už 22 let, tedy od roku 2002 se na jeho přípravě podíleli dva zpracovatelé pod dohledem šesti zastupitelstev. Námitky k jeho podobě za tu dobu podalo více než 50 tisíc lidí a celkově vydají na 118 tisíc stran. Další námitky nebo žaloby bude možné podávat po projednání na zasedání zastupitelstva. Detailnější popis nového územního plánu podle návrhu Kanceláře architekta města Brna najdete zde.
Bořecký i Tesárek zdůrazňují, že jakmile vzejde tento územní plán v platnost, začne město pracovat na novém. „Územní plán se neustále musí přizpůsobovat obyvatelům města," sdělil ředitel KAM.
„Není to jeho vada, ale charakteristika. Už jsme viděli, jak dlouho jeho projednání může trvat, takže začneme co nejdříve,“ uzavřel Tesárek.
