Peníze na obnovu židovských památek Ivančice nemají, říká památkářka

Kultura

Peníze na obnovu židovských památek Ivančice nemají, říká památkářka
Při údržbě židovských památek jako například židovského hřbitova Věře Jelínkové pomáhají skupiny místních dobrodinců. Do letošního shrabávání spadaného listí se zapojili i hasiči. Foto: Eliška Doležalová
GALERIE collections

Ivančice - Historie Ivančic je odjakživa přímo spojená s historií místních Židů. Právě jim bylo původně toto území věnováno pány z Pernštejnu. O to, aby se z Ivančic židovské dědictví nevytratilo se stará pětasedmdesátiletá knihovnice a zapálená památkářka Věra Jelínková.

Historická židovská čtvrť v Ivančicích pod ochrannou rukou pětasedmdesátileté památkářky a knihovnice Věry Jelínkové postupně vzkvétá. Již dlouhá léta se stará o židovský hřbitov, který zde stojí dle odhadů již od 13. století. Židovská obec oficiálně vznikla ale až v 16. století. „Ivančice se nacházely na důležité obchodní stezce, a proto tudy Židé procházeli i před vznikem židovské obce,“ uvádí Jelínková.

Nyní chce prosadit, aby ze zchátralé synagogy z roku 1853 město udělalo knihovnu a koncertní sál. „Snažíme se sehnat peníze alespoň na obnovu části výzdoby. Například tu, která se nacházela kolem velkého stánku s tórou na čelní stěně synagogy. Jde to ale velice pomalu,“ vysvětluje Jelínková, které se nelíbí, že se město o budovu nijak nestará a využívá ji pouze jako skladiště.

Údržba židovského hřbitova s rozlohou více než dvanáct tisíc metrů čtverečních je velice náročná. Věra Jelínková na to ale naštěstí není sama. „Jenom na shrabávání listí se sešla početná skupina místních obyvatel od dětí až po hasiče. S takovou společností to bylo hned hotové,“ usmívá se knihovnice a podle výrazu ve tváři je jasné, že je na tuto komunitu patřičně hrdá. Před nedávnem také nechali vykácet většinu starých a často ještě původních stromů. Jejich kořeny totiž převracely náhrobní kameny. Místo nich vysázeli nové mladé stromy přímo na hřbitově i v jeho blízkém okolí.

Památkářka Věra Jelínková je s původní židovskou obcí silně propojena. „Babičku Zionu s dědečkem Heřmannem jsem vůbec nepoznala. Nejdříve skončili v koncentračním táboru v Terezíně, pak v Treblince,“ vypráví. I jejich jména stojí na kovových kamenech zmizelých, které Jelínková s městem nechala vyhotovit a zasadit do cesty nejen v židovské čtvrti, ale i po zbytku Ivančic. Celkem je jich čtyřiadvacet.

Kromě toho se Jelínková pokouší udržet v paměti místních významné židovské osobnosti. Mezi ně patří i například ivančický rodák Guide Adler, který je považován za zakladatele moderní muzikologie. Tomu zajistila pamětní desku v jeho rodném městě s pomocí Masarykovy univerzity ještě v 50. letech 20. století. „Některým členům jeho rodiny se podařilo zachránit a napsali o něm knihu. Později sem přijeli si vše nafotit. Jako knihovnice jsem nemohla odolat a tu knihu jsem tedy koupila, jelikož se k Ivančicím regionálně váže,“ povídá paní Jelínková.

Jejím hlavním cílem je zajistit, aby důležité památky v Ivančicích našly své místo v povědomí místních, turistů i historiků samotných. Další generace musí vědět, co se stalo ivančickým rodákům.

Další články o historie