Záchranáři lidem přiblížili záchranu životů

Domácí

Záchranáři lidem přiblížili záchranu životů
Záchranáři předvedli, jak může vypadat výjezd Foto: Kateřina Pejznochová
GALERIE collections

Brno - „Čím dřív je resuscitace zahájena, tím větší má pacient šanci, že přežije, pokud neresuscitujeme vůbec, pacient nepřežije ani do příjezdu záchranky,“ popsala důležitost resuscitace výjezdová doktorka Barbora Truksová. Právě resuscitace byla jedním z hlavních témat akce Ruku na srdce aneb každý může zachránit život, která se odehrála v brněnském VIDA! science centru ke Světovému dni záchrany života.

Světový den záchrany života oslavili návštěvníci VIDA! science centra tematicky se záchranáři Zdravotnické záchranné služby jihomoravského kraje. Ti právě v neděli 16. října v rámci akce Ruku na srdce aneb každý může zachránit život ve vědeckém parku ukazovali základy první pomoci a resuscitace. Během celého dne probíhali workshopy první pomoci jak pro děti mezi 11 až 16 lety, ale i pro dospělé. Kromě workshopů předvedli záchranáři ve spolupráci s hasiči i ukázku, jak může takový výjezd vypadat.

Celá akce byla zaměřena především na první pomoc a resuscitaci, kterou si mohli návštěvníci vyzkoušet na figurínách. „U resuscitace je zásadní, aby proběhla okamžitá pomoc. Pokud člověk neresuscituje, než dorazíme, tak pacient nemá šanci na přežití,“ vysvětlila doktorka Barbora Truksová. Trusková také uvedla, že resuscitace je potřebná zhruba u osmi set případů ročně Výjezdů celkově je přibližně sto tisíc. Denně je to až tři sta výjezdů.

Během ukázky záchranáři popsali i to, jak hovor probíhá z pohledu volajícího. K tomu složila i ukázka toho, jak to vypadá na operačním středisku. Lidé se zde mohli dozvědět, jak vypadá volání na tísňovou linku a na co je důležité myslet. „Nejdůležitější je vždy adresa a stav vědomí,“ uvedla operátorka Marie Šťastová, „ale člověk by se měl nechat vést operátorkou. My víme, co potřebujeme vědět a zeptáme se na to.“ V případě, že je na místě vyžadována první pomoc nebo jiné ošetření, jsou to právě operátorky, které člověka navedou. „Musíme být schopné pomoct. Měli bychom říct první pomoc a to základní ošetření. Když se resuscituje, tak jsme na telefonu celou dobu až do příjezdu záchranky. Pokud se jedná o úrazy, kdy je pacient při vědomí, necháme je pod dohledem volajícího, který v případu zhoršení volá zpátky,“ vysvětlila druhá operátorka Milada Kožíková. „Měla bych strach, že pomocí spíš ublížím, protože už si první pomoc nepamatuji, ale to, že člověka navádějí po telefonu je docela dobré. Uklidnilo mě to,“ ocenila tuto informaci návštěvnice programu Romana Tesařová.

„Často si také lidi myslí, že je vidíme, ale my je nevidíme,“ popsala jeden z častých problémů Šťastová. K tomu slouží aplikace záchranka. „Operátor nemusí všechny informace ručně vypisovat do formuláře, ale rovnou je tam má přehledně vypsané. Nejsou to ušetřené minuty, ale každá úspora času je tady významná,“ uvedla ambasadorka aplikace Mária Brindzáková. V Česku podle ní mají aplikaci staženou zhruba dva miliony sto tisíc lidí. Kromě Česka aplikace funguje i v Maďarsku, Rakousku a Slovenských horách.

Operátorky záchranářům posílají výzvu k výjezdu. Ti dostanou lístek s lokalitou a popisem toho, co se na místě děje. „Člověk, který k nám volal, by neměl odcházet. Musíme od něj zjistit, co všechno předcházelo, jak dlouho například trval křečový stav nebo bezvědomí. Kolikrát se stane, že přijedeme a člověk už je při vědomí a my musíme vědět, co se dělo mezi tím,“ vysvětlil záchranář Vojtěch Útlý.

Kromě ukázek a workshopů mohli návštěvníci nakouknout i do záchranky, aby se podívali, čím je vybavena, soutěžit v masáži srdce nebo se zúčastnit pitvy vepřového srdce a plic.

Další články o Brno