Glosa: Když to spravedlnosti nevyjde ani na potřetí

Ústavní soud ve středu 26. března částečně zamítl stížnost dívky, která byla skoro dva roky sexuálně zneužívána svým otčímem. Muži za to Krajský soud v Brně udělil podmínku, na což také stížnost dívky reagovala. Požadovala v ní mimo jiné právě zrušení rozsudku kvůli neadekvátnímu trestu. Plénum, sbor všech ústavních soudkyň a soudců, sice uznalo, že Krajský soud porušil práva oběti, ale jeho verdikt nezrušilo.

Ve výsledku to tak pro dívku znamená skoro to samé, jako by soud její žádost zamítl úplně. Může sice díky jeho rozhodnutí požadovat odškodnění od státu, její násilník ale stále zůstává na svobodě. A to i přesto, že je soudem uznán vinným za znásilnění i za výrobu dětské pornografie. Muž totiž tehdy ještě nezletilou při sexuálním zneužívání i natáčel, aby ji pak pomocí videí mohl dál vydírat. Otčím dívku navíc znásilňoval až pětkrát týdně po dobu téměř dvou let, což vychází na více než 200 jednotlivých znásilnění. Opravdu pak někomu přijde adekvátní, aby takový člověk dostal podmínku?

Je hezké, že Ústavní soud poklepal dívce na ramena a uznal, že byla porušena její práva, ale na konci dne je jí to úplně k ničemu. Na otázku, proč nemůže rozsudek zrušit, ani nebyl soud schopen jasně odpovědět. Mimo jiné argumentoval tím, že rozsudek Krajského soudu zrušit nemůže s ohledem na právní jistotu obviněného otčíma. Co ale právní jistota dívky, která si z celého procesu pravděpodobně odnesla další traumata a pocit, že v tomhle státě o spravedlnost rozhodně nikomu nejde? Těžko nepřehlédnout drobný detail, a to že Ústavní soud u jiných případů mohl zázračně zrušit i zprošťující rozsudek. Právě tím argumentovalo pět členů pléna, kteří s výsledným nálezem Ústavního soudu nesouhlasili.

Rozhodnutí Ústavního soudu snad bude k něčemu alespoň lidem do budoucna. Soudy totiž budou muset podmíněné tresty za sexuální trestnou činnost náležitě odůvodnit. Pro poškozenou dívku to ale znamená jen to, že ji český právní systém mohl zklamat ještě do třetice.