Stávkovala jsem hlavně za kvalitní výuku pro děti, o ty jde především, říká učitelka

Brno -

Do pondělní stávky se podle místopředsedkyně školských odborů Markéty Seidlové zapojilo přes sedmdesát procent škol. Stávkující nesouhlasí například se snižováním platů nepedagogickým pracovníkům nebo s úbytkem počtu odučených hodin, které školám proplácí stát. Na to, jak se škrty ve školství projeví ve výuce a jak ovlivní běžný chod škol, odpovídá učitelka Nikol Konečná z brněnské Základní školy Vedlejší.

Zapojila se do učitelské stávky i škola, v níž pracujete?

Ano, zapojila. Ve škole se vytvořil stávkový výbor, který k uskutečnění stávky nasbíral dostatek podpisů. Vedení školy nám shrnulo důvody, proč bychom stávkovat měli a proč ne. Škola má asi sto patnáct zaměstnanců, téměř všichni se pod stávku podepsali. V pondělí tak naše škola zůstala zavřená.

Jaké důvody k zapojení se do stávky škola měla?

Je to nedostatečné finanční ohodnocení nepedagogických pracovníků, neučitelských pedagogických profesí, například školního psychologa, a taky míň peněz pro asistenty pedagoga. Dalším důvodem je třeba i avizované krácení příspěvků, za které se kupují učebnice a pomůcky nebo ze kterých se platí různá školení učitelů.

Co se naší školy netýká, je například snížení PHmax, protože jej ani tak nevyužíváme dostatečně. Půlených hodin bychom mohli mít víc, ale máme k tomu ve škole málo volných místností.

Proč jste se do stávky rozhodla zapojit vy?

Nelíbí se mi, že zaměstnanci, bez kterých by škola nemohla fungovat, nemají takové platy, jaké si zaslouží. Rozhodně jsou podfinancované kuchařky, školník, vrátná a uklízečky. Nesouhlasím ani s tím, že by se měl snižovat počet půlených hodin. To se mě sice dnes netýká, ale kdybych v budoucnu učila na jiné škole, tak mě to už ovlivnit může.

V čem je rušení půlených hodin problém?

Je velký rozdíl učit celou třídu nebo její polovinu. Mohlo by dojít k tomu, že třeba jazyky budou spojené. Nedokážu si představit, že bych učila dohromady třicet žáků angličtinu. Baví mě dělat různé výukové aktivity, ale je to opravdu jiné, pokud ty aktivity dělá patnáct žáků nebo třicet.

Jak by se změny dotkly žáků?

Ta stávka je hlavně právě za děti, ne za učitele. Takže samozřejmě žáky by to ovlivnilo nejvíc. Chceme pro ně kvalitní výuku, která má smysl a která někam vede. Se všemi změnami, které vláda chystá, se kvalita českého školství může jedině zhoršit. Když zruší některé půlené hodiny, nebude čas na to se žákům intenzivně věnovat. Rozhodně nedává smysl ani snižovat počet asistentů, pokud chceme ve škole zachovat inkluzi. V případě, že bude mít učitel ve třídě tři žáky s podpůrným opatřením nebo s individuálním plánem a nebude tam asistent, nemůže se každému žákovi dostat kvalitního vzdělávání.

Vy sama jste ve školství začínala jako asistentka pedagoga. Můžete popsat, v čem je asistent přínosem pro žáky i pro učitele?

Žákům pomáhá s učivem a se začleněním se do kolektivu. Celkově je prospěšný celé třídě, v níž pomáhá udržovat mimo už zmíněné i kázeň. Pro učitele i asistenta je důležitá vzájemná spolupráce a domluva, díky nim pak třída funguje, jak má. Asistent by měl být v ideálním případě jako učitelova druhá ruka, měl by mu pomáhat s žáky, ale i s vedením hodiny, s třídnictvím. Z mé zkušenosti to i žáci ocení, že mají k dispozici dva rádce, když se objeví problém nebo, jen když mají otázku. V hodině to funguje třeba tak, že mezi žáky chodí jak učitel, tak asistent. Nebo učitel zadává úkol a asistent už kontroluje žáky, jestli ví, co mají dělat nebo jestli si chystají pomůcky.

Když se budeme bavit konkrétně o hodinách češtiny, která je vaším nejčastěji vyučovaným předmětem a jak by chystané změny ovlivnily jejich průběh?

V češtině chci hlavně, aby žáci mluvili. Aby hodina byla o nich, takže zařazuju cvičení rozvíjející komunikaci. Díky půleným hodinám si takové aktivity můžu dovolit. Jenže ve třídě třiceti dětí mi každý žák při takovém cvičení řekne dvě věty, čímž aktivita ztrácí účel. Když to porovnám třeba s výchovou ke zdraví, kterou jsem taky měla možnost párkrát odučit, tak tam už aktivity jdou s velkou skupinou líp, je to jiné téma vycházející z praxe, ze života, takže je pro žáky snazší si informace osvojit. Na češtinu se potřebují děti víc soustředit, často je potřeba látku dovysvětlit, navíc dbám na jazykový projev žáků. Aby se každému dostalo zpětné vazby a dostatečného vysvětlení, je ideální mít polovinu třídy nebo asistenta, který mi pomáhá, prochází učebnou a vidí, kdo třeba nestíhá.

Jak snížení platů nepedagogických zaměstnanců školy může ovlivnit její chod?

Určitě v té škole někdo být musí. Jenže kdo, za takové peníze. Už teď mají vrátní, kuchařky nebo uklízečky málo a bojím se, jak kvalitně by takovou práci někdo dělal za minimum peněz.

Třeba bude na vrátnici učitel, který zrovna neučí. Nebo se zavede něco jako dozor na chodbách, akorát tohle by byl dozor na vrátnici.

No, to mě ani nenapadlo, to si nedokážu představit. Ale bojím se situace, kdy budou třeba na celou školu dvě kuchařky, které v jídelně vůbec nestíhají a kvalita jídla je potom špatná, což by ani nebyla jejich chyba. Jako rodič nechcete dítě posílat do školy, kde je nejen kvalita výuky, ale i kvalita stravování nebo úklidu nízká. Podle mě nejsou školy místem, kde by se mělo šetřit.

Společností zní i hlasy, že šetřit by se mělo všude...

Vzdělané lidi potřebujeme, společnost je potřebuje. Vzdělání a zdravotnictví jsou podle mě základní věci, které bychom měli posouvat dopředu za každé situace. Pořád se objevují nové metody a přístupy ke vzdělávání, teď třeba využívání umělé inteligence. Jenže za takových podmínek, jaké teď v Česku hrozí, tohle nejde.

Máte zpětnou vazbu od rodičů? Dostaly se k vám i negativní ohlasy na to, že škola byla v pondělí zavřená?

Ke mně konkrétně se od rodičů dětí na naší škole žádné negativní zprávy nedostaly. Naopak na facebookových stránkách školy psali rodiče, že s tím souhlasí. Takže jsem zaznamenala spíš podporu. O to víc mě mrzí, že přesto, kolik lidí situaci chápe, tak právě ti, kteří mají možnost něco změnit, ji nechápou. Asi by si ti, co tyhle změny vymýšlejí, měli zkusit praxi ve škole. Aby viděli, jak proces vzdělávání dnes reálně funguje.

Měla podle vás stávka smysl? Z pondělního projevu premiéra Petra Fialy vyplynulo, že vláda neustoupí...

Za mě smysl měla, jde vidět, že učitelům na kvalitě vzdělání záleží. A nejenom jim. Ukazuje se to i tím, kolik škol se do stávky zapojilo. Jsem ráda, že vzdělání budoucích generací není lidem lhostejné.