Brno chce oživit zchátralé areály. Vznikla kvůli tomu databáze

Zanedbané a nevyužité pozemky nejsou v Brně výjimkou. Takzvané brownfieldy se v posledních letech snaží magistrát využít jako příležitost k rozvoji města. Existuje také jejich veřejná databáze, která je volně přístupná jak lidem, tak i stavitelům.

Brno – I když je proces obnovování brownfieldů složitý a zdlouhavý, město Brno na něm dlouhodobě pracuje, jak podotýká druhý náměstek primátorky Tomáš Koláčný (Piráti). Magistrát brownfieldy bere spíše jako příležitost k rozvoji a proměně městského prostoru, jejich veřejně přístupná databáze funguje už několik let a má sloužit jak lidem, tak i potenciálním investorům.

Z definice může být brownfieldem pozemek, budova, nebo i celý areál. Podmínkou ale je, že místo není využívané, chátrá či popřípadě je i znečištěné. Často se jedná o bývalé průmyslové areály nebo opuštěné stavby. K tomu, aby mohly být znovu využitelné, musí proběhnout obnovení a renovace.

Jak říká náměstek primátorky za Piráty Tomáš Koláčný, místa, která do takové definice spadají, město vede už od roku 2006: „Aktuálně je v databázi přes 100 brownfieldů, celkově zabírají plochu 300 hektarů. Pozemky, kde má město 100% podíl je však jen 10, s 50% podílem je jich šestnáct.“ Koláčný dodává, že u většiny těchto pozemků existuje nějaký záměr či projekt.

Jednou z realizací je přeměna bývalého dopravního střediska Vojtova, které se postupně změnilo na komplex městských bytových domů. Další z projektů je třeba Komunitní centrum Skála, které vzniklo na místě bývalé výměníkové stanice tepláren Brno. Minulý rok vznikl také nový park namísto bývalé vojenské jídelny u Kraví hory. Z teprve připravovaných projektů je přeměna bývalé Káznice na Bratislavské ulici nebo přeměna léčebny na Červeném kopci.

Veřejná databáze pro lidi i investory

Oddělení strategického plánování a Odbor strategického rozvoje brownfieldy dlouhodobě mapuje, jak říká Jana Línová z brněnského magistrátu, která se na brownfieldy specializuje. Město si vede interní databázi, jejíž část poté zveřejňuje.

S brownfieldy se často nesou i vážnější problémy, jako například kriminalita nebo snížení hodnoty okolních pozemků. To ale není podle Línové případ Brna: „V některých lokalitách k takovým jevům dochází, jde ale o výjimky.“

Línová doplňuje, že mimo samotné adresy mezi důležitá data patří vlastnictví pozemků, historie, zakreslení v katastrální mapě a fotky. Některá data se aktualizují automaticky z jiných databází, jedná se například o zmíněné vlastnictví, dopravní nebo technickou infrastrukturu – jiná data však vyžadují pravidelné manuální rešerše. Jde například o současný stav, aktuální podoba či exekuce.

Po kliknutí na červená, popřípadě modrá místa na mapě ,se čtenáři objeví menu s dostupnými informacemi o pozemku. Barva rozlišuje malé (modré) minibrownfieldy a standardní (červené) brownfieldy.

„Ačkoliv jsou brownfieldy lehce poznat, nedá se očekávat, že si občané, uživatelé nebo lidé zvenčí dokážou o tomto problému udělat komplexní obrázek. Pro nás je to nástroj budoucího rozvoje, pro laickou i odbornou veřejnost zdroj informací a pro potenciální investory nástroj při orientaci a hledání vhodného prostoru pro svůj projekt,“ říká Línová.

Databázi obhajuje také Koláčný jako součást pohledu brněnského magistrátu na otevřená a přístupná data: „Město má k dispozici celou řadu zajímavých dat, statistik a jejich zpřístupnění může mít významný dopad na celou řadu oblastí, jako třeba výzkum, studentské práce, informování občanů atd.“ Město vytváří také analýzy a aplikace, například mapu budoucí výstavby Brno Brzo.

Koláčný také zdůrazňuje, že ze strany brownfieldů jde i o komunikaci s odbornými partnery, například CzechInvest a Ministerstva pro místní rozvoj. Mapová aplikace si data jednoduše přebírá z databáze, k její tvorbě není třeba dalších zaměstnanců.