Největší klimatická konference přinesla průlomovou dohodu i rozpaky odborníků

Největší klimatická konference letošního roku COP28 skončila ve středu v Dubaji. V závěrečné deklaraci se poprvé v historii mluví o odklonu od fosilních paliv. K plnění dosud přijatých závazků však zřejmě stačit nebude.

Ve středu ráno zaplavily sociální sítě i novinové články informace o uzavření průlomové dohody na největší klimatické konferenci světa. Již od roku 1992 ji pořádá Organizace spojených národů. Mezi mnoha fotografiemi tleskajícího předsedy konference a ředitele jedné z největších ropných společností na světě v jedné osobě, sultána Al-Džábira, však bylo možné nalézt i několik těch, které ukazovaly zklamané nebo brečící delegáty ostrovních států. Z jednání, kterých se zúčastnilo přibližně sto tisíc delegátů, jsou cítit přesně tyto protikladné emoce. Veškeré závazky z konference navíc nejsou právně vymahatelné. To se týká i příspěvků do fondu ztrát a škod, který má poskytovat finance zemím globálního Jihu pro boj s následky klimatické krize.

Přelomová dohoda i rekordní počet lobbistů fosilních společností

V deklaraci konference COP 28 se mezinárodní společenství poprvé shodlo na formulaci „odklon od fosilních paliv a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050“. Celosvětově jde o přelomový moment, jelikož se za více než 30 let klimatických konferencí nepodařilo státům shodnout právě na odklonu od fosilních paliv. Ten je přitom podle naprosté většiny výzkumů zásadní pro udržení globálního oteplení o 1,5°C oproti předindustriální éře. Tolik zmiňované udržení oteplení pod hranicí 1,5°C bylo přijato na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Na letošní konferenci bylo úkolem delegátů a delegátek právě zhodnocení Pařížské dohody. To se podle posledního výzkumu nedaří a směřujeme k oteplení do konce století o 2,4-2,6°C.

Ambicí mnoha nevládních organizací, včetně mezinárodního hnutí Greenpeace, bylo prosadit úplný odklon od fosilních paliv. Podle delegátky České republiky na COPu Miriam Macurové však byla jednání blokována i kvůli přítomnosti rekordního počtu fosilních lobbistů. „Je to stejný princip, jako kdyby na konferenci o regulaci tabákových výrobků měly hlavní slovo jejich distributoři“, říká Macurová. Podle odhadů se na konferenci pohybovalo přibližně 2500 fosilních lobbistů, což je zdaleka nejvyšší číslo v historii. Pro srovnání, poslední rekord padl loni s počtem 636 zástupců fosilních firem. Problematická je i osoba samotného prezidenta konference sultána Al-Džábira, který měl podle zjištění Centre for climate reporting domlouvat na schůzkách před samotnou konferencí obchody pro ropnou firmu ADNOC, jejíž je výkonným ředitelem.

Česko chce jít cestou jaderné energie

Českou republiku zastupoval na konferenci premiér Petr Fiala. Ve svém projevu před odletem do Dubaje zmínil, že se Česko připojí k dalším jednadvaceti zemím, které plánují do roku 2050 ztrojnásobit výrobu jaderné energie. Ve svém prohlášení na síti X mimo jiné uvedl, že je jádro spolu s větrem, sluncem a vodou nejčistší a nejlevnější zdroj energie. Podle něj není možné bez jaderné energie snižovat emise tak, abychom neohrozili konkurenceschopnost firem a životní úroveň. K jaderné deklaraci se připojily také USA, Francie nebo třeba Švédsko.

Česko zatím neslíbilo žádné příspěvky do fondu ztrát a škod. Podíl peněz, které věnuje, vyplývá pouze z příspěvku Evropské komise, která plánuje poslat 25 milionů eur. Podle analýzy webu Fakta o klimatu navíc příspěvky Česka odpovídaly v posledních letech pouze jednotkám procent z částky, kterou by vzhledem k historicky vypuštěným emisím mělo darovat postiženým zemím.