Fakulta musí držet krok s dobou, říká kandidát na děkana Přírodovědecké fakulty MU

Homepage

Fakulta musí držet krok s dobou, říká kandidát na děkana Přírodovědecké fakulty MU
„Chci, aby fakulta nabízela doktorandům i zaměstnancům důstojné a motivující podmínky,“ říká kandidát na děkana Přírodovědecké fakulty MUNI Luděk Bláha. Foto: Samuel Gärtner

Brno - Akademický senát Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity navrhl Luďka Bláhu na děkana fakulty. V rozhovoru pro Stisk online mluví o své vizi – od modernizace výuky a zapojení nových technologií přes podporu talentovaných studentů a doktorandů až po posílení mezinárodní spolupráce a propojení fakulty s praxí.

Abychom nezaspali dobu, výuka musí držet krok s technologiemi

Jaké konkrétní změny plánujete ve výuce, aby lépe reagovala na nové technologie, umělou inteligenci a propojení s praxí?

V oblasti výuky budu potřebovat spolupracovat se zkušenějšími kolegy. Chci kolem sebe tým lidí, kteří se v nových technologiích a AI orientují víc než já. Fakulta má obrovské spektrum oborů, od matematiky po biologii, a každá disciplína má ke změnám jiný vztah.

Myslím si ale, že zásadní je, abychom „nezaspali“. Rád bych zavedl pravidelné aktualizační workshopy nebo webináře, které by každého půl roku představovaly novinky v oblasti AI a možností jejího využití ve výuce. Učitelé by tak měli přehled o tom, co se děje, a mohli by hledat způsoby, jak nové nástroje začleňovat do praxe.

Jak chcete podporovat talentované studenty a jejich zapojení do výzkumu či aplikačních projektů?

Máme mnoho studentů, kteří chtějí jít dál než jen splnit povinné minimum. Cílem je nabídnout jim příležitosti, jak se zapojit do výzkumu už během studia.

Na ústavech bych rád zavedl malé výzkumné nebo aplikační programy pro ty, kdo projeví zájem. Může jít o práci v laboratoři, účast na projektech nebo exkurze do firem, kde se věda potkává s praxí.

Takové zapojení pomáhá rozvíjet schopnosti, buduje vztah ke studijnímu oboru a může být skvělou motivací pro další akademickou nebo profesní dráhu.

Jakým způsobem plánujete posunout mezinárodní rozměr studia a spolupráci s univerzitami a firmami v zahraničí?

V bakalářském studiu je klíčové nabídnout víc kurzů v angličtině – studenti ze středních škol jsou dnes v jazyce velmi zdatní. V navazujícím magisterském studiu bych chtěl, aby každý program nabízel alespoň jeden či dva předměty vyučované anglicky.

Zároveň chci pokračovat v programu Innovation Lectures, díky kterému na fakultu přijíždí desítky hostujících profesorů ze zahraničí. Ti zde vedou semináře a navazují nové kontakty.

V doktorském studiu bych rád posílil zapojení zahraničních oponentů do komisí a motivoval k větší mobilitě studentů i zaměstnanců. Fakulta by měla být otevřeným a mezinárodním prostředím, kde se lidé i myšlenky volně pohybují.

Věda, která posouvá hranice

Jak chcete rozvíjet aplikovaný výzkum a jeho propojení s firmami či veřejnými institucemi?

Aplikovaný výzkum má mnoho podob. Nejde jen o komerční produkty a spin-off firmy, ale i o přenos znalostí do státní správy nebo veřejných institucí.

Na fakultě chci prosadit, aby se tyto aktivity víc zohledňovaly při hodnocení a rozpočtování. Je důležité, aby i lidé, kteří se věnují aplikacím, viděli, že jejich práce má váhu a přináší fakultě uznání.

Zároveň bych rád posílil spolupráci s průmyslovými partnery – například prostřednictvím Hospodářské komory nebo regionálních inovačních center. Vzájemné propojení může fakultě i studentům přinést spoustu nových příležitostí.

Jakým způsobem chcete podporovat excelentní vědce při získávání mezinárodních grantů, zejména Evropská vědecká komise (ERC) nebo Horizon Europe?

Získání prestižního evropského grantu, jako je ERC, je pro vědce obrovským úspěchem. V zahraničí je to spojeno i s podporou ze strany instituce – například lepšími podmínkami pro tým nebo technické zázemí.

Rád bych vytvořil podobný systém i u nás. Fakulta by měla nabídnout vědcům, kteří takový grant získají, nejen administrativní podporu, ale i jasné uznání jejich práce a prostor pro další rozvoj. Takové prostředí přitahuje špičkové odborníky a posiluje prestiž celé instituce.

Co pro vás znamená dokončení reformy doktorského studia a jak to ovlivní kvalitu výuky a výzkumu na fakultě?

Doktorské studium už dávno nemá být jen dalším stupněm vzdělávání. Na Západě je doktorand samostatný vědec – má vlastní projekt, odpovědnost i plán.

Chci, abychom tento přístup převzali i u nás. Fakulta má poskytovat podmínky pro růst samostatných výzkumníků, kteří dokážou během čtyř let vybudovat vlastní projekt a připravit se na kariéru ve vědě, průmyslu nebo veřejné správě.

Tím posílíme nejen kvalitu výzkumu, ale i prestiž celého doktorského studia.

Fakulta jako živý organismus, ne jen instituce

Jak budete podporovat komunikaci napříč fakultou a jednotlivými ústavy?

Naše fakulta je obrovská a velmi různorodá. Některé ústavy mají více zaměstnanců než celé menší fakulty na univerzitě. To přináší výzvy v komunikaci.

Rád bych vytvořil pracovní skupinu, která navrhne nové formy vnitřní komunikace. Místo dalších newsletterů hledám spíš cesty, jak se osobně potkávat – například dny otevřených dveří mezi ústavy nebo pravidelné setkávání zaměstnanců z různých pracovišť.

Chci také zavést otevřené hodiny děkana, kdy budu osobně k dispozici lidem na obou kampusech. Někdy možná nikdo nepřijde, ale možnost být otevřený považuji za klíčovou.

Jakým způsobem plánujete zefektivnit administrativu a rozpočet fakulty, aby víc podporoval kvalitu výuky a výzkumu?

Chtěl bych, aby rozpočtový systém víc reflektoval aktuální výkon – tedy aby se větší podíl prostředků dostal tam, kde je vidět aktivita, výuka a úspěšný výzkum.

Dnes se část rozpočtu stále opírá o data stará mnoho let. Mým cílem je „zmodernizovat“ systém tak, aby reagoval na poslední výsledky, ale bez dramatických výkyvů mezi ústavy.

Co se týče administrativy, tam žádné zásadní škrty neplánuji. Spíš půjde o zlepšení vnitřních procesů a lepší využití lidského potenciálu.

Akademie, kde se lidé potkávají, ne míjejí

Co konkrétně plánujete ke zlepšení pracovních podmínek doktorandů a učitelů?

Cílem je, aby fakulta nabízela doktorandům i zaměstnancům důstojné a motivující podmínky. U doktorandů jde hlavně o konkurenceschopné zázemí a zapojení do mezinárodních projektů, které jim umožní růst.

U zaměstnanců nás čeká úprava platových struktur – tak, aby férově zohledňovaly výkon i odpovědnost. Zároveň ale musíme hledat rovnováhu, aby změny nevedly k nechtěnému snižování osobního ohodnocení.

Věřím, že úprava podmínek musí být spojená s přehodnocením zátěže i odpovědností, aby se energie a odměny rozložily spravedlivě.

Jak plánujete rozvíjet prostředí pro zaměstnance i studenty – včetně infrastruktury, komunitních aktivit a podpory rovných příležitostí?

Fakulta už dnes nabízí řadu komunitních aktivit, které bych rád dál podporoval a více propagoval. Důležité je také oceňovat úspěchy lidí, kteří dělají výbornou práci – nejen vědecké výsledky, ale i spolupráci s institucemi, popularizaci nebo pedagogickou činnost.

Na fakultních akcích bych rád dával prostor těmto lidem, aby se představili napříč obory. Ať o sobě víme. Tyto měkké formy podpory posilují spolupráci i pocit sounáležitosti.

A ano, i já bych se těchto akcí osobně účastnil – myslím, že je důležité, aby děkan byl jejich součástí, ne jen hostem.

 

Další články o univerzita