Biologický otec s adopcí souhlasil, soudci ne. Muže se zastal až Ústavní soud

Muž z Mostu usiloval o adoptování své nevlastní dcery. Biologický otec dívky s osvojením souhlasil, soudci ale navzdory odborným posudkům mužovu žádost zamítli. Až verdikt Ústavního soudu vrátil muži možnost dívku adoptovat.

Ústavní soud v úterý 11. dubna zrušil předchozí verdikt a vrátil mosteckému soudu případ muže, který se snažil osvojit si dceru své manželky. Mostecký okresní soud muži dívku do preadopční péče nesvěřil, proti rozhodnutí se muž odvolal. Preadopční péče je podmínkou k osvojení. S osvojením souhlasil i dívčin biologický otec. Proces ale pozastavil soud v Mostě a později i odvolací soud v Ústí nad Labem. Soudci doporučili počkat s osvojením ve snaze zachovat vztah mezi dívkou a jejím biologickým otcem.

Verdikty soudů nižších instancí zrušil Ústavní soud. „Jakkoli je kontakt biologického otce s dítětem žádán judikaturou, nelze ignorovat realitu, jdou-li životní cesty obou rodičů i jejich dcery zcela jinými směry,“ zdůvodňuje v nálezu soudce zpravodaj Ludvík David. Ústavní soudci dále shledali, že předchozí soudy rozhodovaly neoprávněně a bez řádného odůvodnění „Soudy ve svých rozhodnutích vycházely výhradně ze své intuice nebo spíš představy,“ uvedla mluvčí Ústavního soudu Kamila Abbasi. Předseda senátu Jiří Zemánek také přisvědčil ohrazení se žadatele vůči předchozím soudům. „Není možné upřít přiléhavost tvrzení, že se oba soudy pokoušejí vychovávat rodiče, zejména matku nezletilé, a to na úkor nejlepšího zájmu nezletilé,“ stojí v jím podepsaném nálezu.

Dívka žije už sedm let se žadatelem, který zastává roli takzvaného sociálního otce, dále s matkou a jejich společným synem. Soudy prokázaly, že děvče má v domácnosti stabilní zázemí a s žadatelem si utvořila dobrý vztah. Dívka řekla, že chce žadatele vnímat jako svého otce, být součástí matčiny nové rodiny a sdílet příjmení navrhovatele. Soudy v Mostě a Ústí se ale shodly, že dívka není i přes vysvětlení schopna pochopit, co institut osvojení obnáší. Předchozí rozhodnutí soudů však bylo Ústavním soudem zrušeno, a žádost o preadopční péči se tak vrací k soudu první instance, tedy k okresnímu soudu v Mostě.

Dlouhá cesta k osvojení

Osvojení je dlouholetý proces, kdy jsou žadatelé postupně prověřovaní řadou odborníků a úředníků. Osvojení nakonec schvaluje soudce. „U nás si žadatelé podají žádost s nutnými přílohami (zpráva o zdravotním stavu, výpis trestního rejstříku, doklad o výši příjmů, pozn. red.). My poté provedeme prošetření domácnosti,“ řekla vedoucí referátu náhradní rodinné péče při brněnském úřadu pro sociálně právní ochranu dětí Martina Filipová. Dodala, že žádost dál putuje ke krajskému úřadu, kde musí žadatelé podstoupit psychologické zhodnocení a zároveň absolvovat osmi až dvanáctiměsíční přípravu.

Preadopční péče představuje další krok v cestě k osvojení. „Než je žadatelům pravomocně svěřeno dítě, musí nastat preadopční péče. Teprve po jejím ukončení jde podat návrh na osvojení,“ upřesnila Martina Filipová. Právě v tomto bodě skončil první pokus žadatele osvojit si manželčinu dceru. Okresní soudce v Mostě mu neschválil žádost o preadopční péči. „Soud zpracovává podklady od úřadu pro sociálně právní ochranu dětí, krajského soudu a nejen že získává, ale případně i vytváří vlastní posudky,“ popsala Filipová. Žádný z posudků v případě muže z Mostu nebránil ve schválení preadopční péče, soudce se přesto rozhodl žádost zamítnout.

Soudce se snažil zachovat vztah mezi dívkou a jejím biologickým otcem. „Svěřování do péče je vždy posuzováno velmi individuálně. Soudy samozřejmě zohledňují pokrevní vztah. Jde jim o to, aby byl vztah biologického rodiče s dítětem zachován a rozvíjen,“ sdělila předsedkyně správní rady Střediska pro náhradní rodinnou péči Věduna Bubleová. Neexistuje podle ní ale důvod, proč by sociální rodič neměl být schopný plnohodnotně zastoupit rodiče biologického. Biologický otec dívky v mosteckém případě s osvojením souhlasil a kontakt s dívkou mu podle jeho výpovědi u soudu nechyběl.