Člen iniciativy Zakroužkuj ženu: Dejme schopným šanci

Dnešním dnem začínají volby do Poslanecké sněmovny a lidé mohou svými hlasy ovlivnit budoucnost České republiky. Člen iniciativy Zakroužkuj ženu Jakub Žídek v rozhovoru vybízí voliče, aby při letošním rozhodování mysleli také na ženskou část populace a využili možnosti kroužkování jednotlivých kandidátů.

Žen aktivních v politice je dostatek, letos mají na kandidátkách nejvyšší procentuální zastoupení od roku 2006, ale v Poslanecké sněmovně se objevují už méně. Jaká je příčina toho, že politika zůstává pánským klubem?

Pokud se na kandidátky podíváme trochu podrobněji, rychle se ukáže, že zastoupení žen není rovnoměrné. Je zde sice přibližně třicet procent žen, ale na volitelnými místech je jich mnohem méně. Jen v Praze je situace zkreslená tím, že i velké strany zde nasadily mnoho lídryň, ale ani tady se za nimi velmi často nenachází žádná další žena na volitelném místě. Mimo Prahu je žen na prvních dvou místech kandidátky minimum a často nenajdete na volitelných místech političku ani jednu. Ostatně právě proto vyzýváme voliče ke kroužkování. Schopné ženy na kandidátkách jsou, ale často pod hranicí volitelnosti. Strany bohužel vždy nesestavují pořadí na kandidátkách čistě podle schopností a projevují se tam také další aspekty, které ženám vstup do politiky ztěžují.

Jaké jsou ty další aspekty, které mohou ženám znesnadňovat vstup do politiky? Proč jsou společností marginalizovány, i když v České republice studuje vysoké školy více žen než mužů?

Důvodů je mnoho a nejde o jednoduchý problém. Ženy například mnohem častěji musí skloubit případnou politickou kariéru s péčí o rodinu, pokud upřednostní kariéru, jsou odsouvány stranou, častěji se potýkají s osobními a sexualizovanými útoky, a to je pouze špička ledovce. Převážně mužské prostředí nevidí tyto problémy jako něco, co je nutné řešit a tím situaci pro ženy neposouvají. Ukazuje se také, že ženy se často více podceňují a muži přeceňují, a tak se i méně kvalifikovaní kandidáti sami prosazují na úkor kvalifikovanějších kolegyň.

Ve Švédsku a dalších evropských zemích fungují kvóty pro genderovou vyrovnanost. Nebyl by tenhle způsob efektivnějším řešením pro českou situaci než kroužkování?

Náš spolek vznikl teprve nedávno, v reakci na zveřejnění kandidátek, kdy si mnoho lidí uvědomilo, že něco není v pořádku a situace se dlouhodobě nezlepšuje, nebo jen velmi pomalu. V tak krátkém čase není možné změnit tak zásadně legislativu, ani už nebyl prostor ovlivňovat samotné strany, a proto jsme zvolili cestu kroužkování. Preferenční hlasy jsou legální a demokratickou cestou, jak projevit svůj názor a vůli. I pokud výrazněji neuspějeme, tak kroužkování žen vyšle jasný signál stranám, co nás jako voliče zajímá. Možná se nad tímto zamyslí pro budoucnost nebo při sestavování kandidátek před příštími volbami.

Často mluvíte o tom, že důvodem ke kroužkování žen je to, že je mužská a ženská zkušenost odlišná. V čem se liší?

Rozdílné životní zkušenosti máme každý jako jednotlivec, ale jsou zde samozřejmě určitá specifika spojená s pohlavím. Často i tyto rozdíly vychází ze stereotypů a předsudků, což je něco, co by právě vyšší zastoupení žen v politice mohlo změnit. Pokud se zaměříme na hlavní rozdíly mezi ženskou a mužskou zkušeností v České republice, tak rodičovskou dovolenou čerpají většinově a téměř výhradně ženy, stejně tak jsou ženy častěji samoživitelkami, ženy obvykle zastávají péči nejen o děti, ale také o seniory či handicapované. Obětmi domácího a sexuálního násilí i obtěžování jsou také převážně ženy a dalších rozdílů bych mohl jmenovat ještě mnoho.

Co by se změnilo, kdyby bylo v politice více žen? Komu by tato skutečnost mohla pomoci?

Ve chvíli, kdy bude ve vysoké politice více žen, změní se celkové vnímání. Přestane jít o něco výjimečného, další současné a budoucí političky získají odvahu, vzory a motivaci mířit výše. Změnil by se také samotný obsah politiky.

Jaká témata by se mohla otevřít?

Větší prioritu získají problémy bezpečnosti ve veřejném prostoru či problémy domácího a sexuálního násilí nebo témata spojená s mateřstvím, rodičovstvím, výchovou, péčí a vzděláváním. Zároveň si ale myslím, že ženský pohled a hlas by měl být slyšet ve všech tématech. I v těch, která bývají brána jako výrazně mužská, jako je např. bezpečnostní nebo zahraniční politika. Jednak je i v těchto oblastech v leadershipu výhodnější klid a kooperace než agrese a konfrontace, jednak jsou i tato témata úzce propojena s našimi životy a i zde by mělo těch 52 procent populace, které ženy zastupují, mít svou pozici. Ostatně stejně jako jinde i v těchto oblastech máme dost kvalitních odbornic. Také se ukazuje, že ženy díky své životní zkušenosti politicky okrajové skupiny více zdůrazňují témata spojená s právy menšin. Mohli bychom se tak posunout v takových oblastech, jako jsou práva LGBTQ+, práva postižených, práva dětí a podobně.