Režim nepřestává zabíjet a věznit nevinné. Kseniya nepřestává malovat

Kultura

Režim nepřestává zabíjet a věznit nevinné. Kseniya nepřestává malovat
Natalia Garkovich (zcela vlevo), Volha Aleinik (vlevo), Dmitry Strotsev (vpravo) a Ksaniya Angelova (zcela vpravo) ukazují pozici, kterou musí občané v Bělorusku zaujmout, pokud jsou zatčeni. Široce rozkročení čelem ke zdi s rukama nad hlavou. Foto: Lucie Věříšová
GALERIE collections

Brno - Setkat se tváří v „tvář" s běloruskými politickými vězni prostřednictvím jejich portrétů umožňuje výtvarnice Kseniya Angelova. Výstava má přitáhnout pozornost k běloruské tragédii, která podle jejích slov stále trvá.

V brněnském Institutu paměti národa se v pondělí konala vernisáž ke příležitosti zahájení výstavy portrétů běloruských disidentů a politických vězňů. Cyklus portrétů se nazývá Běloruské martyrologium, autorkou všech portrétů je běloruská umělkyně Kseniya Angelova, která kvůli současné politické situaci žije v polské Varšavě.

Portréty politických vězňů a dalších obětí režimu začala malovat poté, co v listopadu 2020 během protestů po prezidentských volbách v Minsku zemřel mladý umělec Raman Bandarenka. Nyní je portrétů už více než 600, několik desítek z nich je právě teď k vidění v brněnské pobočce Institutu paměti národa. „Nepřestanu, dokud nenamaluji všechny, kteří jsou v Bělorusku nespravedlivě za mřížemi,“ říká o své práci výtvarnice.

„Jsou to lidé,kteří chtěli, aby výsledky voleb byly sečteny tak, jak být mají. A za to byli perzekvováni, kolikrát zbiti, kolikrát uvězněni,“ popisuje ředitel festivalu Meeting Brno Petr Kalous. Výstava má být věnována svědectví o utrpení běloruských politických vězňů, jejichž přesné počty nejsou známy.

Podle běloruské organizace Vjasna, která monitoruje stav lidských práv v Bělorusku a pomáhá politickým vězňům a jejich rodinám, je v současné době v běloruských věznicích více než 1500 politických vězňů. Mnohým z nich není umožněn kontakt s rodinou, nedostávají dopisy a jejich příbuzní o nich nemají žádné zprávy.

Kseniya Angelova při malování portrétů používá barevné fixy. Maluje na pestrobarevné a vzorované tapety, některé portréty přímo hýří barvami. Použitím výrazných barev chtěla umělkyně vytvořit jakýsi protipól k šedému prostředí běloruských věznic.

Na pondělní vernisáž navazovalo v úterý čtení úryvků z dopisů od běloruských politických vězňů nebo naopak dopisů, které pro ně napsali jejich příbuzní a přátelé. Čtení se jako čestný host zúčastnil běloruský básník a disident Dmitry Strotsev, který přednesl několik básní ze své nové knihy Poetická reportáž.

Další články o kultura